sociální sítě

Přímé přenosy

Připojení k ISS (Progress MS-35)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Space Cargo Unlimited

Společnost Space Cargo Unlimited podepsala smlouvu na přepravu nákladů na palubě návratového modulu Starfall společnosti SpaceX. Firma tak rozšiřuje širokou nabídku možností pro výzkum a výrobu v podmínkách mikrogravitace.

Americké vesmírné síly

Americké vesmírné síly dávají společnosti SpaceX volnost při návrhu jedné z nových vojenských družicových sítí na nízké oběžné dráze Země (LEO). Stanovují přitom požadavky na výkon, místo aby předepisovaly počet a konfiguraci družic potřebných k jejich splnění.

Impulse Space

Společnost Impulse Space, která se zabývá vesmírnou mobilitou, přidala do svého finančního kola dalších 308 milionů dolarů. Celková hodnota kola, které společnost oznámila v červnu, tak činí 500 milionů dolarů.

EnduroSat

Bulharský výrobce družic EnduroSat získal 205 milionů dolarů na rozšíření výroby družic v Evropě a Spojených státech, protože roste poptávka po jeho modelu konstelace jako služba (constellation-as-a-service). Společnost to oznámila 16. září.

Vulcan

United Launch Alliance se připravuje na návrat rakety Vulcan do provozu prostřednictvím mise Amazon Leo. Americké vesmírné síly však budou před povolením obnovení startů v rámci misí pro národní bezpečnost vyžadovat samostatné přezkoumání, uvedl 16. září vysoký představitel akvizičního oddělení této složky.

HawkEye 360

Společnost HawkEye 360 reaguje na rostoucí poptávku po suverénních vesmírných kapacitách založením evropské dceřiné společnosti. Ve spolupráci s firmou Leonardo chce evropským zákazníkům poskytovat schopnosti snímání rádiového spektra a zároveň spolupracuje se společností ERA, která je součástí české skupiny Omnipol. Společnost to oznámila 15. září.

Co nabízíme

Články

Cesta k Artemis I a II (ohlédnutí za 2. čtvrtletím 2021)

Po renovaci čtyř motorů RS-25 v testovacím stanovišti B-2 ve Stennisově vesmírném středisku byl centrální stupeň nosné rakety Space Launch System naložen do člunu Pegasus. Člun opustil středisko 22. dubna a po plavbě Mexickým zálivem a kolem Floridy doplul 28. dubna do přístaviště poblíž montážní budovy VAB. Následující den byl stupeň převezen pomocí kolových dopravníků do hlavní chodby v nízké části budovy. Protože přípravy na téměř čtyřtýdenní nepilotovaný let kosmické lodi Orion na oběžnou dráhu Měsíce, zakončený návratem do Tichého oceánu, výrazně pokročily i v květnu a červnu, zrekapitulujme si hlavní události, ke kterým došlo od minulého dílu tohoto seriálu. Po vizuální kontrole a přejímce stupně technici nainstalovali uvnitř systémového tunelu na vnější straně stupně destrukční systém pro případ nenominálního letu. Souběžně s tím zahájili renovaci tepelně izolační pěny. Zaměřili se hlavně na příruby mezi jednotlivými konstrukčními prvky stupně v místech, která budou po spojení s pomocnými vzletovými stupni SRB nepřístupná nebo obtížně přístupná.

Vývoj teleskopu pro hledání planetek pokračuje

NASA schválila vývoj teleskopu NEO Surveyor, který by se měl po úspěšném zhodnocení přesunout do další vývojové fáze předběžného designu. Infračervený teleskop má pomoci zlepšit snahy NASA o planetární obranu tím, že rozšíří naše schopnosti objevit a charakterizovat většinu potenciálně nebezpečných planetek a komet, které se dostávají do vzdálenosti méně než 30 milionů mil (48,2 milionu kilometrů) od oběžné dráhy Země a souhrnně se označují zkratkou NEO (Near Earth Object = Blízkozemní objekt). „NEO Surveyor dokáže výrazně zrychlit tempo, jakým NASA dokáže objevovat planetky a komety, které mohou být rizikem pro Zemi. Do deseti let od startu má objevit 90 procent planetek větších než 140 metrů,“ popisuje Mike Kelley, vědec z ředitelství NASA zapojený do projektu. NASA dostala v roce 2005 nařízením Public Law 109-155 za úkol odhalit 90 procent blízkozemních objektů větších než 140 metrů. V roce 2010 měla objeveno 90% objektů větších než 1 kilometr a z celkového počtu blízkozemních objektů s velikostí nad 140 metrů jich momentálně zná 40 %.

Kosmotýdeník 456 (6.6. – 13.6.)

Máme za sebou týden, který byl opět opravdu napěchovaný kosmonautikou! Teď v neděli proto nastal ideální čas si připomenout ty nejzajímavější událostí uplynulých sedmi dní. Hlavní téma Kosmotýdeníku se bude věnovat nově vyhlášenému výhledu Evropské kosmické agentury, který definuje, na jaká vědecká témata se agentura zaměří v letech 2035 – 2050, a tudíž, na jaké kosmické mise se můžeme těšit. V dalších tématech se budeme věnovat usazení centrálního stupně SLS mezi motory SRB, anebo parádním fotografiím z Marsu od čínského vozítka. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

24 očí pro Roman Space Telescope

Tým expertů z NASA zodpovědný za Teleskop Nancy Grace Roman nedávno certifikoval k letu 24 detektorů, které bude mise potřebovat. Až teleskop v polovině tohoto desetiletí odstartuje, budou tato zařízení převádět svit hvězd na elektrické signály, které budou později dekódovány do snímků s rozlišením téměř 300 megapixelů, které pokryjí velkou část oblohy. Tyto snímky umožní astronomům prozkoumat mnoho různých kosmických objektů a fenoménů. Lidstvo se tak ve svém bádání posune opět o slušný kus blíže k vyřešení mnoha palčivých kosmických otázek.

OBRAZEM: Parádní autoportrét vozítka Zhurong

Že si Čína dává v posledních letech záležet na propagaci svých kosmických projektů, jsme se mohli přesvědčit třeba během mise Chang’e 5, která nám nabídla pohled na dopravu vzorků z Měsíce rovnou z několika kamer. Úctyhodné pokyvování hlavou přinesl také nevídaný nápad odhodit ze sondy Tianwen 1 kameru, která pak vyfotila celou sestavu mířící k Marsu. Nyní nás Čína opět překvapila. Vozítko Zhurong je již na Marsu necelý měsíc a nyní nám ukázalo, že i tenhle malý rover dokáže překvapit. Zhurong totiž na povrch Marsu vysadil malou kameru, která vyfotila nejen vozítko samotné, ale i přistávací plošinu. V tomto článku Vám ale přineseme i další fotky spojené s touto misí. Jako obvykle najdete na konci článku odkazy na obrázky v originálním rozlišení. Tentokrát opravdu vřele doporučuju jejich prohlédnutí – detaily jsou perfektní.

Boom zájmu o Venuši pokračuje – ESA vybrala EnVision

Sonda EnVision se má stát další evropskou oběžnicí kolem Venuše. Jejím úkolem bude poskytnout zevrubný pohled na planetu – od jejího vnitřního jádra až po vysoké vrstvy atmosféry, aby mohli vědci zjistit, proč se Venuše a Země vyvíjely tak odlišně. Mise EnVision byla vybrána 10. června Výborem pro vědecký program Evropské kosmické agentury jakožto pátý zástupce střední kategorie vědeckých misí v rámci programu Cosmic Vision. Start je prozatím plánován na začátek příštího desetiletí. „Čeká nás nová éra průzkumu našeho nejbližšího, byť velmi odlišného, souseda,“ říká Günther Hasinger, ředitel vědeckého programu ESA a dodává: „Společně s nově oznámenými americkými misemi k Venuši, vznikne extrémně podrobný vědecký program zaměřený na tajemnou planetu, který bude probíhat i v příští dekádě.“

Malí cestující na velké misi Orionu

První mise nové americké kosmické lodi Orion bude bezpilotní, ale přesto se při ní na cestu kolem Měsíce vydá hned několik malých pasažérů, kteří pomohou vyšlapat cestu svým „lidským kolegům“. Program kosmického biologického výzkumu v rámci NASA vybral už před dvěma lety čtyři výzkumné projekty, které se zaměří na nutriční hodnotu semen, schopnost hub opravovat DNA, adaptaci kvasinek a genetické změny řas. Vědci tak budou moci lépe porozumět tomu, jak biologické systémy ovlivňuje prostředí hlubšího vesmíru, což se bude hodit pro pilotované mise k Měsíci a jednou i k Marsu. Společným bodem všech vybraných výzkumů je studování poškození DNA a ochrana před zářením. To bude extrémně důležité pro mise k Měsíci, kde jsou radiační dávky dvakrát větší než na palubě ISS.

Podívejte na to krásné zakřivení Země a odraz Slunce v oceánu! Takový pohled se nám naskýtá často, protože 71 % povrchu Země je pokryto vodou. Ne náhodou jí říkáme Modrá planeta. Zdroj: flickr.com

Thomasův fotokoutek 35

Země se dál točí, každých 24 hodin přichází nový den. Jen několika lidem se může nyní podařit spatřit za 24 hodin takových východů Slunce hned několik. Jde o astronauty na Mezinárodní vesmírné stanici. Jejich program je nabitý opravami a prací na vědeckých experimentech. Ale najdou si čas i na malou oslavu. Ve volné chvilce mají fantastický výhled na naši planetu Zemi. Jedním z astronautů, který právě vykonává svou druhou půlroční misi na palubě stanice je Thomas Pesquet. Francouzský astronaut, který nám ukazuje nejen chvilky ze života na stanici, ale i nádherné pohlednice z celého světa, který se míhá pod ním.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.