NASA
Nové skafandry pro lunární mise Artemis a Mezinárodní vesmírnou stanici nemusí být hotové dříve než po konci dekády, varuje zpráva generálního inspektora NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Nové skafandry pro lunární mise Artemis a Mezinárodní vesmírnou stanici nemusí být hotové dříve než po konci dekády, varuje zpráva generálního inspektora NASA.
Společnost All Points Logistics podepsala dohodu s Kennedyho vesmírným střediskem NASA o výstavbě zařízení pro zpracování užitečného zatížení na pozemku střediska.
Společnost Boeing se snaží více sladit své družicové operace s dceřinou společností Millennium Space Systems, aby konkurovala nové generaci nízkonákladových dodavatelů, kteří mění tvar trhu s obrannými a kosmickými technologiemi.
Generální ředitel tchajwanské kosmické agentury vyzval ostatní země, aby se spojily v rámci společné komunikační konstelace, která by odpovídala rozsahu a rostoucímu strategickému významu sítí, jako je Starlink.
Při třetím letu rakety New Glenn, společnosti Blue Origin, došlo k poruše druhého stupně, jejíž náklad se nedostal na finální oběžnou dráhu, což společnosti způsobilo potíže ve snaze zvýšit počet letů.
Čína provedla testy setkávání a přiblížení prototypu nákladní kosmické lodi Qingzhou a družice, což je krok směrem k nízkonákladové orbitální infrastruktuře.
Indický startup TakeMe2Space, který v lednu oznámil počáteční kolo investic ve výši 5 milionů dolarů, se snaží získat 55 milionů dolarů na vybudování orbitálního datového centra o výkonu 50 kilowattů.
Náš eshop
Články

Poslední dny přináší fanouškům kosmonautiky zajímavé události především v ranních hodinách – uznejte sami – Sojuz 2-1a startoval v 5:45, Falcon 9 dokonce ve 4:59 a připojení Progressu MS-16 k ISS by mělo přijít v 7:20. Na rozdíl od startů se v případě příletů k ISS nedá spoléhat na konkrétní čas – v aktuálním případě se proto pracuje s tolerancí +/- 3 minuty. Na středeční ráno tedy chystáme živě a česky komentovaný přenos, jehož tématem bude právě přílet této nákladní lodi k Mezinárodní kosmické stanici. Progress se má připojit na modul Pirs, který s sebou za několik měsíců odnese, aby se uvolnilo místo pro přílet laboratorního modulu Nauka.

Americká mise Mars 2020 v čele s vozítkem Perseverance má na Marsu přistát 18. února ve 21:43 SEČ. Aby mohl rover po přistání v kráteru Jezero komunikovat, bude se spoléhat na družice na oběžné dráze Marsu. Právě přes ně bude odesílat na Zemi fotografie a další data – opačným směrem pak budou proudit příkazy a pokyny od inženýrů. Evropsko-ruská sonda TGO (Trace Gas Orbiter) bude jednou z těchto přenosových družic. Až ji oběžná dráha přivede nad přistávací oblast, začne pro ni komunikační okno s Perseverance. Data budou přes sondu TGO proudit oběma směry mezi Zemí a roverem – využije se k tomu soubor pozemních komunikačních stanic včetně evropské sítě Estrack. Právě data přenesená v prvních hodinách a dnech po přistání Perseverance budou očekávána nejvíce. Pomohou totiž odpovědět na otázky, zda rover přistál bezpečně, nebo zda jeho systémy fungují.

O tom, že počasí pro pondělní pokus o start Falconu 9 na misi Starlink 1-19 nebylo ideální, se vědělo už od neděle. SpaceX se ale přesto chtěla pokusit o vzlet, nakonec však zhruba 45 minut před startem oznámila, že kvůli špatnému počasí sáhne po odkladu o 24 hodin. Předpověď už vypadá lépe – z pondělních 60 procent nepříznivých podmínek je jen 40 procent. Pokud by se start odložil ještě o jeden den, dostali bychom se dokonce pouze na dvacetiprocentní pravděpodobnost špatných podmínek v místě startu. Pro úterý a středu však zůstává střední riziko špatného počasí v místě přistání prvního stupně. Jisté tedy není nic, ale my budeme určitě připraveni Vám přinést start plánovaný na 4:59 živě a s českým komentářem.

Dne 9. února NASA oznámila, že pro vynesení spojených modulů PPE a HALO lunární orbitální stanice Gateway vybrala raketu Falcon Heavy s prodlouženým aerodynamickým krytem. Smlouva na poskytnutí startovní služby se SpaceX včetně souvisejících přípravných a podpůrných služeb a profinancování nákladů je uzavřena v hodnotě přibližně 332 milionů dolarů. Start se uskuteční nejdříve v květnu 2024 z komplexu 39A. Bližším podrobnostem, jako patnáctitunová hmotnost sestavy, doručovací subsynchronní přechodová dráha ke geostacionární, následná desetiměsíční přeletová fáze na cílovou dráhu NRHO a dalším technickým informacím o konstrukci obou modulů jsme se věnovali v listopadovém dílu tohoto seriálu. Podle aktuální informace jsou však parametry počáteční oběžné dráhy Země stále předmětem přezkumu.

Pondělní velmi brzké ráno může být perfektně nabité zajímavými momenty. V 5:21 SEČ by totiž měl z floridské rampy číslo 40 odstartovat Falcon 9 se 60 družicemi Starlink, přičemž první stupeň bude použit pošesté. Hned v 5:45 by měl následovat start rakety Sojuz 2.1a, která vynese na oběžnou dráhu nákladní bezpilotní loď Progress MS-16. Ten by měl ve středu ráno našeho času doletět k Mezinárodní kosmické stanici. Jelikož chceme oba starty komentovat živě a česky, nedá se vyloučit, že se dočkáme dvojitého přenosu. Je tu však jedno velké ALE a tím je počasí. Meteorologická předpověď pro Falcon totiž očekává v době startu pouze čtyřicetiprocentní pravděpodobnost dobrého počasí a navíc v místě přistání prvního stupně má být střední riziko špatných podmínek. Připravme se tedy na možnost odkladu.

Tohle byl rozhodně týden Marsu! A dle všeho to byl teprve první pořádný týden Marsu, protože nás čeká ještě jeden pořádný meloun na dortu. Na mysli mám samozřejmě přistání vozítka Perseverance, jehož příprava a okamžiky sestupu jsou tentokrát hlavním tématem Kosmotýdeníku. Nevynecháme však ani další dění, které uplynulých sedm dní přineslo v kosmonautice. Budeme se věnovat například prvnímu letovému exempláři rakety Vulcan, nakoukneme do firmy Blue Origin a nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Posledně jsme se ve Vesmírné technice podívali na to, co všechno přichystali vědci sondě ISEE-3 (následně přejmenované na ICE) v rámci nadstavbové mise. Ale osud této americké sondy byl napínavý až do samotného konce. Napětí nechybělo ani při průletu ohonem komety a poslední kapitola jejího bohatého příběhu byla napsána více než čtvrt století po startu.

Indická kosmická agentura ISRO měla na rok 2020 v plánu plno zajímavých startů. Bohužel kvůli probíhající pandemii je nebylo možné uskutečnit a tak se přesunuly do tohoto roku. Pokusil jsem vybrat 5 nejzajímavějších událostí, které by letos měly proběhnout, ale je nutno počítat i s odklady, protože jak víme v kosmonautice nejde téměř nikdy nic přesně podle plánu. V roce 2020 ISRO uskutečnila pouze dva kosmické starty a to hlavně kvůli restrikcím spojených s Covid-19. Jeden let byl uskutečněn v listopadu a druhý v prosinci. Zde je tedy 5 nejdůležitějších událostí Indie přesunutých na rok 2021.

Na náhledové fotce článku vidíte maketu družice pořízenou při zkouškách antény. Jde o přípravu CubeSatu Proba-V Companion CubeSat, který má startovat koncem letošního roku. Jedná se o 12U CubeSat (označení pro malá a levné družice složené z kostiček o hraně 10 cm), který obsahuje zmenšenou verzi přístroje pro sledování vegetace, který se nachází na družici Proba-V. Cílem je provést experimentální kombinovaná pozorování se zmíněným předchůdcem. Dvojice antén pro CubeSat byla připojena ke strukturálnímu a termálnímu modelu, který podstoupil zkoušky v technologickém středisku ESTEC v Nizozemí – konkrétně v tamní sekci Compact Antenna Test Range (CATR).
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

Pátý týden třetího bloku základního astronautského výcviku se posunul víc k pochopení Země jako systému, ze kterého startujeme a do kterého se vracíme. Program byl kombinací geologie,

Po misi Artemis II se vody kosmonautiky trochu uklidnily, ale jen zdánlivě. Tento týden hýbalo děním třeba oznámení o vynesení evropského roveru Rosalind Franklin raketou Falcon

Čtvrtý týden třetí fáze základního astronautského výcviku v EAC byl zaměřený hlavně na operační základy pilotované mise a úvod do nového bloku věnovaného astronomii, astrofyzice a vědám o Zemi.

Zakončení mise Artemis II. To byla hlavní událost, která provázela právě končící týden. V sobotu v 02:07 SELČ úspěšně přistála posádka výpravy, která obletěla Měsíc. My si

Třetí týden měl spíše udržovací a rozvojový charakter bez výrazných milníků, ale s důrazem na systematické budování dovedností v několika oblastech. Pondělí dopoledne bylo věnováno pravidelnému psychiatrickému pohovoru,

Tento týden se zapsal do dějin kosmonautiky. Odstartovala mise Artemis II, která poprvé od roku 1972 vyslala lidskou posádku mimo nízkou oběžnou dráhu Země. I Kosmotýdeníku
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek

Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především

Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům

Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na

Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé

Asteroidy pro nás nepředstavují jen hrozbu nebo příležitost pro pěknou podívanou na noční obloze. Asteroidy jsou také potenciální zdroj surovin a z toho vyplývajícího bohatství. Přednáška shrne, jak daleko nebo blízko jsme k využití asteroidů k získávání surovin, co nám v tom brání a jestli z nich

Budoucností lidstva je expanze do vzdálenějších částí vesmíru. To však sebou přináší řadu překážek, ať jde o energetické nároky, problémy s pohonem, radiačním prostředím, délkou letu a další. Přednášku si připravil RNDr. Vladimír Wagner, CSc. z ústavu Jaderné fyziky AV ČR, který je
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.