sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Ax-4)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

FCC

Federální komunikační komise (FCC) mění způsob regulace vesmírných systémů. Jay Schwarz, šéf kosmického oddělení, nastínil řadu probíhajících reforem zaměřených na modernizaci licencování družic a otevření nových spektrálních pásem.

CSES-2

Raketa Dlouhý pochod 2D vynesla seismoelektromagnetickou družici, jejímž cílem je detekovat elektromagnetické projevy přírodních katastrof, jako jsou zemětřesení. Družice CSES-2 je založena na sondě CSES-1, která byla vypuštěna v roce 2018 a vyvinuta ve spolupráci s Itálií.

Look Up

Francouzská společnost Look Up, která se zabývá situačním povědomím o vesmíru, získala téměř 50 milionů eur na pokračování ve vývoji radarové sítě pro sledování vesmírných objektů.

AST SpaceMobile

Společnost AST SpaceMobile dosáhla dohody, která umožňuje zkrachovalému družicovému operátorovi Ligado Networks zaplatit více než 500 milionů dolarů, které dluží společnosti Viasat, výměnou za dlouhodobý přístup ke spektru v pásmu L.

ESA

Generální ředitel ESA Josef Aschbacher na tiskové konferenci po zasedání Rady ESA uvedl, že rada schválila usnesení, které umožní program European Resilience from Space (ERS). Program pro pozorování Země, který bude mít civilní i vojenské využití.

Články

Vertikal

Vesmírná technika: Program výškových raket Vertikal

Výškové rakety sice dopraví náklad třeba i do výšky několika tisíc kilometrů, ale nikdy nedosáhnou dostatečné rychlosti pro umístění tohoto nákladu na oběžnou dráhu okolo Země. Jedním z prvních významných programů pro výzkum kosmického prostoru pomocí výškových raket byl sovětský program Vertikal. Více o tomto fenoménu v dnešním díle Vesmírné techniky.

Falcon se opět chystá vynést družici GPS

Jelikož firma SpaceX získala většinu zakázek na vynesení prvních exemplářů nejnovější řady amerických navigačních družic GPS III, setkáváme se s tímto nákladem na Falconech poměrně často. Rakety od SpaceX již vynesly dvě navigační družice (první a třetí exemplář) a jednu družici vynesla Delta IV (druhý exemplář). Nyní se ke startu chystá Falcon 9, který má vynést družici GPS III SV04, která by mohla na oběžnou dráhu zamířit v průběhu příštího týdne. Součástí mise bude i pokus o přistání zbrusu nového prvního stupně na mořské plošině JRtI.

Pokec s Kosmonautixem – září 2020

Léto se nám překlopilo do podzimu, ale na některé věci se se změnou ročního období nemění. Jednou z nich je Pokec s kosmonautixem. Ten má za sebou již 20 dílů, které se vysílají živě pokaždé poslední pátek v měsíci. Když se podíváte do kalendáře, zjistíte, že právě dnes je poslední den v měsíci září – to znamená jediné. Od osmi hodin večer začíná již 21. díl našeho zhruba dvouhodinového povídání o kosmonautice, ve kterém o tématech rozhodujete Vy, diváci svými dotazy v chatu. Pokud tedy máte čas a chuť zúčastnit se tohoto setkání v přátelské atmosféře, budeme moc rádi.

České stopy v kosmonautice – TARANIS

V naší minisérii jsme se propracovali již ke třetímu dílu – v prvním byla řeč o programu Vesmír pro lidstvo, druhý jsme věnovali třeba misím ExoMars či JUICE. Dnes navážeme právě na JUICE, protože objekt zájmu českých vědců u Jupiteru v projektu JUICE má přímou návaznost na jiný projekt, na kterém se Česká republika podílí. A co víc! JUICE má startovat až v roce 2022, ale družice TARANIS by měla zemský povrch opustit už za pár týdnů. Aktuálně je start rakety Vega s tímto nákladem plánován na 7. listopadu letošního roku.

ŽIVĚ: New Shepard ponese lidar od NASA

Zní to neuvěřitelně, ale letos jsme ještě nebyli svědky žádného skoku suborbitální rakety New Shepard od firmy Blue Origin. Ale to by se dnes mělo změnit. Společnost totiž na čtvrtek v 17:00 SELČ plánuje misi NS-13, při které na hranici kosmického prostoru vynese celkem 12 vědeckých přístrojů. Většina z nich bude jako vždy umístěna v kabině, která přistává na padácích, ale vůbec poprvé bude jeden přístroj umístěn na samotném nosiči, který přistává motoricky. Pokud jste pravidelnými čtenáři našeho webu, pak asi tušíte, že jde o lidar, o kterém jsme nedávno psali a který by měl posloužit k přesnému přistávání na měsíci či Marsu.

Detailní snímek lunárního regolitu přivezený výpravou Apollo 11.

Vzorky z misí Apollo potvrdily teorii o vzniku Měsíce

Když se díváme na noční oblohu a pozorujeme Měsíc, tak nám připadá, jako kdyby tam byl odjakživa. Ale kde se Měsíc vlastně vzal? Náznaky objevené ve vzorcích dopravených z Měsíce potvrzují již dříve široce přijímanou teorii, podle které Měsíc vznikl poté, co před miliardami let jiná planeta narazila do mladé a ještě roztavené Země. „Je tu ohromný rozdíl mezi rozložením prvků moderní Země a Měsíce a my jsme chtěli vědět proč,“ říká planetární vědec Justin Simon z NASA a dodává: „Nyní víme, že Měsíc byl už od začátku hodně zvláštní a je to zřejmě právě kvůli teorii velkého impaktu.“

Potřetí ve finále Křišťálové lupy – Děkujeme!

Stejně jako zhruba před rokem a před dvěma lety na mne dnes v mailové schránce mezi ostatními zprávami čekal mail od organizátorů ankety Křišťálová lupa, že náš projekt Kosmonautix postoupil do finále Ceny českého internetu v kategorii Zájmové weby. A kdo má na tom zásluhu? Vy, naši čtenáři, kteří jste nám v uplynulých týdnech posílali své hlasy, za což Vám ohromně děkujeme! Stejně jako v minulých letech jsme i letos razili pravidlo, že Vás v nominační fázi nebudeme k ničemu vybízet, aby se mohl každý svobodně rozhodnout. I proto si nominace do finálové desítky v této kategorii vážíme.

Na Bennu se našly kousky planetky Vesta

Pořádné překvapení přinesla vědcům sonda OSIRIS-REx. Odhalila totiž, že se na planetce Bennu nachází kousky pocházející z planetky Vesta. Tento objev vrhá nové světlo na složitý orbitální tanec planetek a také na bouřlivý původ Bennu, což je planetka vytvořená z hromady kamenů, které se spojily dohromady jakožto úlomky po masivní kolizi. „Objevili jsme šest kamenů s rozměry od 1,5 do 4,3 metru, které jsou rozházené po celé jižní polokouli Bennu v okolí rovníku,“ uvedla Daniella DellaGiustinaz Lunar & Planetary Laboratory z University of Arizona v Tucsonu a dodala: „Tyto kameny jsou mnohem jasnější než zbytek Bennu a shodují se s materiálem na Vestě.“

Nový pohled na Enceladus

Přiloženou mozaiku infračervených snímků saturnova měsíce Enceladu vytvořili vědci ze všech dat tohoto druhu, která nasbírala sonda Cassini. Ta obíhala kolem Saturnu mezi roky 2004 a 2017. Sonda skončila svou misi plánovaným vstupem do atmosféry, ale její data jsou stále využívána pro nové objevy. Cassini prolétla kolem Enceladu celkem 147×, z čehož 23 průletů bylo klasifikovány jako blízké. Přístroj VIMS (Visual and Infrared Mapping Spectrometer) při nich sbíral data, která mohou odhalit informace o teplotě a složení materiálů na povrchu, ale i velikost a krystalovitost ledových útvarů.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.