sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Ax-4)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

FCC

Federální komunikační komise (FCC) mění způsob regulace vesmírných systémů. Jay Schwarz, šéf kosmického oddělení, nastínil řadu probíhajících reforem zaměřených na modernizaci licencování družic a otevření nových spektrálních pásem.

CSES-2

Raketa Dlouhý pochod 2D vynesla seismoelektromagnetickou družici, jejímž cílem je detekovat elektromagnetické projevy přírodních katastrof, jako jsou zemětřesení. Družice CSES-2 je založena na sondě CSES-1, která byla vypuštěna v roce 2018 a vyvinuta ve spolupráci s Itálií.

Look Up

Francouzská společnost Look Up, která se zabývá situačním povědomím o vesmíru, získala téměř 50 milionů eur na pokračování ve vývoji radarové sítě pro sledování vesmírných objektů.

AST SpaceMobile

Společnost AST SpaceMobile dosáhla dohody, která umožňuje zkrachovalému družicovému operátorovi Ligado Networks zaplatit více než 500 milionů dolarů, které dluží společnosti Viasat, výměnou za dlouhodobý přístup ke spektru v pásmu L.

ESA

Generální ředitel ESA Josef Aschbacher na tiskové konferenci po zasedání Rady ESA uvedl, že rada schválila usnesení, které umožní program European Resilience from Space (ERS). Program pro pozorování Země, který bude mít civilní i vojenské využití.

Články

Nová zjištění o měsících Saturnu od sondy Cassini

Její mise sice skončila před více než třemi lety, ale data z americké sondy Cassini stále pomáhají vědcům odhalovat tajemství spojená s planetou Saturn i bohatým systémem jejích více než 80 měsíců. Nyní se objevily další výzkumy, které upřesňují tempo, s jakým se měsíc Titan vzdaluje od Saturnu. Díky tomu bylo možné zpřesnit naše představy o vzniku celého složitého systému kolem planety s výraznými prstenci. Další výzkum se naopak zaměřil na měsíc Enceladus a vědci přinesli důležité náznaky vhodnosti tohoto prostředí pro vznik života.

Požár na přestavované rampě

Komplex dvou vzletových ramp SLC-2 na Vandenbergově základně v Kalifornii sloužil k vypouštění kosmických raket Delta II, kterých odsud odstartovalo několik desítek. Jako poslední se ze západní rampy vznesla Delta II 15. září 2018 a od té doby byl komplex nevyužíván. Zájem o něj však projevila soukromá firma Firefly Aerospace, která chce odsud vypouštět své rakety Alpha. Pustila se tedy do přestavby startovní rampy a rozebírání již nepotřebných konstrukcí. V noci na dnešek ale došlo k mimořádné situaci. Ze zatím neupřesněných důvodů začala mobilní obslužná věž západní rampy hořet. Pozorovatelé v okolí odhadovali, že vzplálo čtvrté patro a oheň se odsud nekontrolovaně šířil. V současné době se ještě nedá odhadnout, jak tato nečekaná nepříjemnost ovlivní další přípravy rakety Alpha.

České stopy v kosmonautice – Dozimetrie

V uplynulých dílech naší minisérie jsme se věnovali různým kosmickým projektům, na kterých se Česká republika podílí. Nejedná se o přehled všech českých aktivit – je to pouze jakýsi výběr zajímavých projektů s českou účastí, které byly představeny v polovině září na (dnes již uzavřené) výstavě Cosmos Discovery v Praze. Dnešní díl naváže na ty předchozí, přesto se bude v něčem lišit. Nebude v něm řeč o jednom konkrétním projektu, ale spíše o celém vědním oboru. Ačkoliv se o tom málo ví, tak právě dozimetrie dělá českým pracovištím v kosmonautice velmi dobré jméno. Zaslouží si tedy samostatnou zmínku v naší minisérii.

Norgay Montes a Hillary Montes

Hory na Plutu pokrývá ztuhlý metan

Pohoří objevená sondou New Horizons při jejím průletu kolem trpasličí planety v roce 2015, jsou pokrytá vrstvou ztuhlého metanu. Tento materiál vytváří ložiska, která se lesknou stejně jako zasněžené vrcholky pozemských hor. Nový výzkum mezinárodního týmu se zaměřil na data ze sondy New Horizons o atmosféře a povrchu Pluta. Tyto údaje pak specialisté vložili do numerických simulačních modelů klimatu na Plutu a zjistili, že horské čepičky na tomto vzdáleném světě vznikají zcela odlišným procesem, než jaký známe ze Země.

Juno dnes potřetí prolétá nejnižším bodem její oběžné dráhy kolem Jupiteru

Juno by mohla proletět kolem měsíců Jupiteru

Poprvé od začátku aktuálního tisíciletí bychom se mohli dočkat blízkého průletu kosmické sondy kolem tří největších měsíců planety Jupiter včetně otazníky opředené Europy. Jak uvedli zástupci vědeckého týmu, podmínkou je, aby NASA schválila prodloužení aktuální mise. Od chvíle, kdy sonda v červenci 2016 vstoupila na oběžnou dráhu kolem největší planety naší soustavy využívá sadu svých přístrojů ke zkoumání atmosféry plynného giganta a jeho vnitřní struktury. Podařilo se jí už odhalit mnoho zajímavých informací o vířících bouřích, nebo o přítomnosti velkého, potenciálně rozpuštěného jádra ve středu planety.

Sonda Psyche už vzniká

Společnost Maxar se pochlubila dvěma fotografiemi, které ukazují, jak se rodí sonda, která prozkoumá objekt, jaký jsme zatím nikdy zblízka neviděli – stejnojmenná planetka Psyche totiž není tvořena kameny ani ledem, ale železem a niklem. Podle některých teorií jde o jádro dávné planety, která nárazem přišla o své svrchní vrstvy. Sonda Psyche tak bude moci udělat velmi zajímavá měření. Její tělo vzniká v čisté místnosti v kalifornském městě Palo Alto a v minulých týdnech proběhla instalace přístrojových panelů pro nosnou konstrukci elektrického pohonu sondy. Tyto panely jsou připojeny k primární struktuře sondy a tvoří její hlavní tělo. Na panelech se nachází celá řada senzorů a dalšího vybavení, které je potřeba propojit s dalšími systémy.

Perseverance nahlédne i pod povrch Marsu

Pokud se 18. února 2021 podaří americkému vozítku Perseverance přistát v marsovském kráteru Jezero, bude možné zahájit vědeckou misi, při které se bude studovat dávná geologie rudé planety a také se mají hledat stopy dávného mikrobiálního života. Tohle šestikolové vozítko se ale nebude zaměřovat jen na povrch Marsu – s pomocí penetrujícího radaru RIMFAX dokáže nahlédnout i pod měj. Na rozdíl od podobných přístrojů na palubách družic, které obíhají Mars, bude RIMFAX prvním přístrojem tohoto druhu, který bude pracovat přímo na povrchu.

ŽIVĚ A ČESKY: Loď Sojuz čeká tříhodinový letový profil

Pokud se vše podaří, zažijeme 14. října dopoledne něco, co Mezinárodní kosmická stanice nepamatuje. V 7:45 má z bajkonurské vzletové rampy 31/6 odstartovat raketa Sojuz 2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-17. V jejích anatomických křeslech budou ležet dva Rusové (Sergej Ryžikov a Sergej Kuď-Sverčkov) a jedna Američanka (Kathleen Rubins). Loď by měla zhruba devět minut po startu dosáhnout oběžné dráhy a tím začne unikátní operace – Sojuz v krátkém čase provede všechny potřebné korekční manévry a k Mezinárodní kosmické stanici dorazí už kolem 10:52. Obě události pro vás budeme komentovat živě a česky – v tomto článku najdete oba přenosy.

ŽIVĚ: 13. skok New Shepard

Původně mělo k tomuto suborbitálnímu letu dojít už 24. září, ovšem pokus byl odvolán kvůli technickým problémům. Nyní se zdá, že se vše podařilo vyřešit a na texaské základně Van Horn probíhají poslední přípravy. New Shepard má při skoku do výšky 100 kilometrů nést na své palubě i několik experimentů včetně pokročilého lidaru, který chce NASA používat při misích na Měsíc. Skok je momentálně plánován na úterý 13. října v 15:35 našeho času. V tomto článku najdete vložené okno přehrávače přímého přenosu – ten by se měl podle plánu firmy Blue Origin spustit v 15:00 SELČ.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.