křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

LVM3 (Gaganyaan-1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Lightspeed

Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

FCC

Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

NASA

Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

Boeing

Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

U.S. Space Force

Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.

Virgin Galactic

Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.

MP Space

Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.

Co nabízíme

Články

Kosmotýdeník 504 (9.5. – 14.5.)

Další týden je za námi a opět je pro vás nachystáno čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které přinesl uplynulý týden v kosmonautice. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme v krátké době již potřetí, na zpracování lunárních vzorků z dob Apolla. Tentokrát se v nich pokusně pěstovaly rostliny a výsledky experimentu jsou velmi zajímavé. V dalších tématech se podíváme na aktuální podobu malého nákladního raketoplánu Dream chaser, anebo na aktuální počet družic konstelace Starlink. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Další Starlinky startují

Neuběhlo ani dvacet čtyři hodin od posledního startu Falconu 9 s družicemi Starlink a už tu máme další. Dnes by měl totiž ve 22:40:50 našeho času odstartovat (tentokrát z Floridy) v pořadí druhý Falcon 9 s další várkou družic Starlink. Startovat se bude z floridské rampy SLC-40 a pod aerodynamickým krytem se bude skrývat 53 družic a z toho každá družice má hmotnost kolem 290 kilogramů. První stupeň Falconu pro tuto misi nese označení B1073 a jde o zbrusu nový stupeň. Bude to vůbec poprvé, kdy na misi s družicemi Starlink poletí nově vyrobený stupeň. Ten bude přistávat na mořské plošině Just Read The Instructions, která bude čekat 626 kilometrů od místa startu. O záchranu aerodynamických krytů se postará loď Bob, která bude čekat 633 kilometrů od místa startu.

VT_2022_19

Vesmírná technika: Provoz marsovského vrtulníku Ingenuity

Marsovský vrtulník Ingenuity se 19. dubna roku 2021 stal prvním vrtulovým strojem, který vzlétl na jiné planetě, než je Země. Během své dosavadní mise zaznamenal 28 letů, při kterých dokázal překonat i ty nejoptimističtější odhady, a několikrát také posunul vlastní rekordy. V současné době přichází do jeho oblasti marsovská zima, a tak jsou jeho lety dočasně přerušeny.

Zkoušky 17 režimů vědeckých přístrojů JWST

Vzpomínáte si na článek, který jsme vydali začátkem února? Webbův teleskop v té době již dokončil rozkládání své mimořádně složité konstrukce a my jsme Vám v článku představili sedm kroků, které čekaly na inženýry, aby bylo možné optimálně seřídit zrcadla, která měla fungovat jako jeden optický celek. Dnes již jsou všechny optické prvky teleskopu optimálně seřízeny vůči přístrojům a proto může začít fáze uvádění čtyř špičkových palubních vědeckých přístrojů do provozu. Celkem tyto přístroje nabízí 17 pracovních režimů, které se budou muset otestovat – jen tak bude možné ověřit, že je jedinečná observatoř připravena na začátek vědecké služby, k čemž by mělo dojít letos v létě. Jakmile inženýři uznají, že všech 17 režimů funguje, bude Webbův teleskop připraven k zahájení vědeckých pozorování. Tento článek je překladem textu, který vypracovala osoba mimořádně povolaná – Jonathan Gardner, zástupce vedoucího vědeckého pracovníka projektu z Goddardova střediska.

ŽIVĚ A ČESKY: 53 kusů družic Starlink startuje

Je 6. května 2022 a z floridské rampy LC-39A startuje raketa Falcon 9 tradičně s družicemi Starlink. O 8 dní později, tedy 14. května 2022, se má k obloze vydat další část této konstelace. Konkrétně se bude jednat o 53 kusů těchto družic. Kromě data startu se také mění i místo, odkud Falcon 9 vzlétne. Místo floridského kosmodromu se přesuneme na opačný konec USA, konkrétně na Vandenbergovu kosmickou základnu, odkud si budeme moct start vychutnat tentokrát. Není to však novinka, neboť rakety Falcon 9 z tohoto kosmodromu startují zcela běžně. Nákladem bude již zmiňovaný Starlink, který se stane součástí konstelace, která bude později poskytovat internetové připojení po celé planetě. Z názvu mise (Starlink 4-13) můžeme zjistit, že tato várka zamíří do takzvané „Group 4“, která obíhá Zemi ve výšce 540 kilometrů. Raketa doručí svůj náklad na dráhu ve výšce 306 × 315 km se sklonem vůči rovníku 53,2°.

#3 Aktuality o Starship: Rok od startu SN15 a další prohlídka Starbase

Máme tu další díl Aktualit o Starship, kde si shrnujeme aktuální dění na základně Boca Chica v americkém státě Texas a v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě. Minule jsme se zaměřili na poškozený prototyp Superheavy B7, stavbu Superheavy B8, dovoz motorů Raptor druhé generace do Texasu a na stavbu rampy pro Starship na Floridě. Dnes si připomeneme výročí startu Starship SN15, sestavení Starship S24, opravu prototypu Superheavy B7 a jeho testování, jaké využití našel prototyp Starship SN16 a také bychom se poslední květnový den mohli dočkat zveřejnění výsledků environmentální studie od Federální Letecké Správy.

Součástí mise Polaris Dawn bude i historicky první komerční výstup do volného kosmického prostoru.

Členům posádky mise Polaris Dawn brzy začne výcvik

Čtyřčlenné posádce, která se vydá na první soukromou misi, při které bude uskutečněn výstup do volného prostoru, začíná první měsíc výcviku. Jared Isaacman – velitel mise Polaris Dawn – tweetoval, že posádka začne koncem tohoto měsíce trénovat na svůj průkopnický let, jehož cílem je dostat se dále od Země, než lidé byli od poslední mise Apollo v roce 1972. Start mise Polaris Dawn proběhne nejdříve v listopadu letošního roku a apogeum oběžné dráhy bude ve výšce 1 400 kilometrů. Posádku budou tvořit dvě zaměstnankyně SpaceX Sarah Gillis a Anna Menon, stíhací pilot amerického letectva ve výslužbě Scott Poteet a Jared Isaacman. Během výcviku by měly členové posádky absolvovat nácvik na simulátoru Crew Dragonu ve SpaceX a také se zúčastní nácviku v bazénu, kde si budou moci vyzkoušet, jaký bude pobyt v mikrogravitaci.

NASA věří iontovému pohonu u malých družic

Cesta k Měsíci, Marsu a jednou i někam dál bude vyžadovat flotilu lodí, sond a dalších strojů různých velikostí a tvarů, mezi kterými najdeme masivní rakety s tahem tisíců tun až po malé sondy s iontovým pohonem, které by se Vám vešly do dlaně. Desítky let se inovátoři na Glennově středisku snaží vyvíjet výkonné systémy tzv. elektrického pohonu. NASA tento výraz v posledních letech používá pro iontové pohony. Výraz elektrický pohon totiž může být v souvislosti s kosmonautikou pro leckoho matoucí. Tyto systémy využívají energii ze Slunce, aby ionizovaly inertní plyny, které jsou velkou rychlostí vyvrhovány pryč, což vytváří mimořádně efektivní pohon. Vyšší efektivita využívání pohonných látek znamená, že pohon vyžaduje méně pohonného média, což snižuje náklady na start. Současně dává inženýrům možnost už při návrhu snížit celkovou hmotnost sondy, případně může hmotnost zůstat stejná – pouze se na palubu dostane více užitečné zátěže – od technologických demonstrátorů po výkonné vědecké přístroje.

Přístroj MIRI z JWST ukazuje svůj potenciál

O tom, že Teleskop Jamese Webba je zarovnaný na všechny čtyři vědecké přístroje, jsme už informovali. Nyní se můžeme podrobněji podívat na snímek, který byl představen už před několika dny. Konkrétně se jedná o snímek, který v rámci závěrečného zarovnávání pořídil nejchladnější přístroj na palubě – MIRI. Jeho testovací snímek na vlnové délce 7,7 mikrometrů zachycuje část Velkého Magellanova mračna. Tento malý souputník Mléčné dráhy poskytl k testům výkonu Webbova teleskopu husté hvězdné pole.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.