Kinetica-2
Čínská společnost CAS Space dokončila statický zážeh prvního stupně rakety Kinetica-2, která je plánována na první orbitální start v druhé polovině roku.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínská společnost CAS Space dokončila statický zážeh prvního stupně rakety Kinetica-2, která je plánována na první orbitální start v druhé polovině roku.
Společnost AST SpaceMobile dosáhla dohody, která umožňuje zkrachovalému družicovému operátorovi Ligado Networks zaplatit více než 500 milionů dolarů, které dluží společnosti Viasat, výměnou za dlouhodobý přístup ke spektru v pásmu L.
Generální ředitel ESA Josef Aschbacher na tiskové konferenci po zasedání Rady ESA uvedl, že rada schválila usnesení, které umožní program European Resilience from Space (ERS). Program pro pozorování Země, který bude mít civilní i vojenské využití.
Výrobce družic Muon Space 12. června oznámil nové financování ve výši 89,5 milionu dolarů na rozšíření výroby a akvizici startupu Starlight Engines zabývajícího se pohony.
Novozélandská společnost Dawn Aerospace 12. června oznámila, že podepsala závaznou partnerskou smlouvu s Oklahomským úřadem pro rozvoj vesmírného průmyslu (OSIDA) o provozování suborbitálního letounu Aurora Mark 2.
Společnost Logos Space Services získala 50 milionů dolarů na rozvoj technických plánů konstelace o více než 4 000 širokopásmových družicích.
NASA a Axiom Space na neurčito odkládají soukromou misi Ax-4 na Mezinárodní vesmírnou stanici poté, co v části stanice, kde došlo k dlouhodobému úniku vzduchu, zjistily nový únik. Odložení má Roskosmosu poskytnout více času na prostudování nového úniku vzduchu v jednom z oddílů modulu Zvezda.
Články
Únor je nejkratší měsíc v roce a tak ani čekání na další Pokec s kosmonautixem nebylo tak dlouhé. Máme tu opět poslední pátek v měsíci a to znamená jediné – od 20:00 se sejdeme v rámci přímého přenosu a budeme v přátelské atmosféře odpovídat na dotazy z chatu. Pokud tedy budete mít čas a chuť, budeme určitě moc rádi, když se zastavíte. Jste to totiž právě vy, diváci, kdo určuje témata, o kterých se bude hovořit. Svými dotazy tak ovlivňujete podobu celého pořadu.
Americká sonda Parker Solar Probe je zaměřená na výzkum Slunce, ale to neznamená, že se nedá využít pro sledování jiných kosmických objektů. Nyní se NASA pochlubila fotografií, kterou sonda pořídila v červenci roku 2020, když prolétávala kolem Venuše. Právě tato planeta je totiž pro správný průběh mise klíčová – sonda se kolem ní v průběhu sedmileté základní mise prosmýkne celkem sedmkrát, aby využila gravitace planety k úpravě své oběžné dráhy. Díky tomuto gravitačnímu manévru se bude sonda stále více přibližovat ke Slunci, aby mohla studovat jeho dynamické procesy včetně projevů slunečního větru v blízkosti naší hvězdy. Změna oběžné dráhy je u takových průletů to nejdůležitější, ale pak jsou tu ještě další faktory. Takové průlety nabízí nezvyklé a často i nečekané pohledy na vnitřní oblasti naší Sluneční soustavy. Během celkově třetího průletu kolem Venuše, který nastal 11. července 2020 se palubní kameře WISPR (Wide-field Imager for Parker Solar Probe) podařilo zachytit působivý snímek Venuše ze vzdálenosti 12 380 kilometrů.
Navzdory překážkám způsobeným pandemií Covid-19 se nová americká rentgenová observatoř posouvá blíže ke startu. Inženýři z Ball Aerospace v Boulderu (stát Colorado) dokončili integraci teleskopu IXPE (Imaging X-Ray Polarimetry Explorer). Nyní se firma postará o to, aby sestavený teleskop prošel testy, které nasimulují kosmické podmínky – těm bude tento hardware čelit po startu ke konci letošního roku. „Dosažení tohoto milníku je odkazem zkušeností, odhodlání a znalostí týmu kolem IXPE a našich partnerů po celém světě,“ uvedl hlavní vědecký pracovník projektu, Martin Weisskopf z Marshallova střediska v Huntsville ve státě Alabama, který před 30 lety poprvé navrhl tuto misi a dodává: „Těšíme se na to, až poskytneme špičkovou vědu a rozšíříme náš ohled na rentgenový vesmír.“
Po delší době se opět vracíme na texaskou základnu Boca Chica, abychom si shrnuli aktuální stav vývoje testovacích prototypů lodí Starship a rakety Super Heavy. V testovací oblasti stojí Starship SN10, jejíž první statický zážeh se dlouho odkládal – především kvůli počasí. K zážehu tří motorů Raptor nakonec došlo jen pár desítek sekund po středoevropské půlnoci v noci z úterý na středu. Elon Musk sice předtím avizoval, že by ke skoku mohlo dojít už ve čtvrtek, ale tento termín se zřejmě posune – Musk totiž po zážehu tweetoval, že jeden z motorů Raptor neměl úplně ideální parametry a proto bude muset být vyměněn.
Na Michoud Assembly Facility in New Orleans začala výroba a testování prvního z řady zkušebních panelů horního stupně EUS (Exploration Upper Stage), který má být použit při budoucích misích rakety SLS. Abychom byli přesní, ta zmíněná série se týká tzv. confidence articles, což bychom mohli do češtiny volně přeložit jako „výrobky pro získání důvěry“. Horní stupeň EUS má být využit v rámci první vylepšené verze rakety SLS, která bývá také označována jako Block 1B. S jeho pomocí bude možné posílat těžké náklady, ale i astronauty v kosmické lodi Orion na přesnou dráhu k Měsíci. Výroba aktuálních ověřovacích panelů pro EUS začíná u velkého svářecího střediska Vertical Weld Center a poté budou malé části těchto panelů přemístěny k mechanickým zkouškám a analýzám v jiné části výrobního areálu. Týmy chtějí na těchto panelech ověřit svařovací postupy, rozhraní mezi nástroji a hardwarem, ale i strukturální integritu samotných svarů. Testování těchto výrobků pomůže inženýrům a technikům určit parametry svařování pro budoucí výrobu skutečného hardwaru pro stupně EUS.
Když ve čtvrtek večer 18.2. po sedmi minutách hrůzy přišlo potvrzení o přistání roveru Perseverance (Vytrvalost), spadl příslovečný kámen ze srdce nejenom všem v řídícím sále a těm, kteří se na stavbě sondy podíleli, ale i jistě všem fandům kosmonautiky po celém světě. Přistání tunového vozítka na jiné planetě jistě nesledujeme každý den a v mnoha ohledech máme před sebou vrchol současné techniky. Přistáním ale dobrodružství teprve začalo. Pojizdná laboratoř, kterou rover je, se bude pohybovat pradávnou jezerní krajinou, zamrzlou v čase po dobu několika miliard let. Nikde na Zemi nemůžeme sledovat povrch, který by oplýval byť jen desetinou takového stáří. V mnoha ohledech tak putujeme na stroji času a můžeme spatřit krajinu, jakou oplývala i naše planeta, když byla ještě mladá.
Testovací exemplář nové plně americké rakety Vulcan-Centaur od firmy ULA (United Launch Alliance), nyní čekají zkoušky. V montážní věži VIF (Vertical Integration Facility) byl 15. února testovací exemplář usazen na vypouštěcí plošinu VLP (Vulcan Launch Platform). Testovací kus označovaný jako PTT (Pathfinder Tanking Test) představuje centrální stupeň rakety v letové konfiguraci, který má prokázat připravenost systémů, které se použijí pro starty rakety Vulcan-Centaur. Při procesu instalace LVOS (Launch Vehicle on Stand) byly použity metody a postupy odvozené z těch, které se již dlouhé roky používají u raket Atlas V. Technici připojili lana jeřábu k PTT pomocí speciální konstrukce, která umožnila při zvedání otočit stupeň z horizontální orientace do vertikální. Pomalým zvedáním horní část PTT vzhůru, byl nakonec stupeň plně zvednut a mohl být transportován dveřmi věže VIF k již čekající plošině VLP, ke které byl následně připojen.
Souhrn víkendových tiskových konferencí k přistání Perseverance v kráteru Jezero byl sice úžasný sám o sobě, ale všichni jsme čekali na to, co přinese JPL v pondělí večer našeho času. Asi nikdy předtím si nevzali dva dny pauzu mezi tiskovkami a hlavně čekalo se, že uvidíme video z přistání a barevný snímek okolí. Videa a snímky uveřejněné 22. 2. 2021 vstoupí do dějin výzkumu Marsu. Poprvé jsme si mohli připadat, jako když sami přistáváme. První snímky okolí pořídily kamery, jaké dosud na Marsu nepřistály a detailní snímek padáku na povrchu v barvách je i na poměry MRO mimořádný.
O tom, že americkou sondu DART potkal odklad startu z léta na konec letošního roku, jsme psali ve včerejším Kosmotýdeníku. Dnes se k tématu opět vrátíme, ale řešit nebudeme samotný odklad, ale stav této sebevražedné sondy a čekají nás také fotografie. Tělo sondy DART totiž v Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) ve městě Laurel, stát Maryland, zamířila do termálně-vakuové komory. Právě tady stráví zhruba měsíc, během kterého se bude ověřovat, jak dokáže odolávat vakuu a teplotám, které na ni v kosmickém prostoru čekají. Až budou tyto testy na začátku jara dokončeny, dojde k integraci obou zpožděných systémů – rolovacích fotovoltaických panelů ROSA (Roll-Out Solar Arrays) a jediného palubního vědeckého přístroje, kamery DRACO (Didymos Reconnaissance and Asteroid Camera for Optical navigation). Poté přijdou vibrační zkoušky a sonda bude odeslána na Vandenbergovu základnu v Kalifornii, odkud odstartuje na raketě Falcon 9.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
