Frank Frederick Borman II (1928-2023)

Frank Borman

Současní fanoušci kosmonautiky žijí ve velmi zajímavé a současně rozporuplné době. Na jedné straně se momentálně v kosmonautice odehrává mnoho zajímavého a dokonce převratného, přičemž možnost být díky internetu téměř v epicentru dění je bezprecedentní. Na straně druhé téměř nemine měsíc, kdy se navždy ztratí některá z výrazných tváří kosmonautické historie a s ní definitivně odejdou nikdy nevyřčené detaily pionýrských misí a také odpovědi na otázky, které zatím nikdo nepoložil, které však visely ve vzduchu a čekaly pouze na to, až se jejich tazatel setká s tím, kdo má v osobní paměti právě onen střípek, který chybí do skládačky. A ani všemocný internet je již nikdy nedokáže najít a poskládat tak, aby byl příběh počátků dobývání vesmíru zcela kompletní. Přesně takové střípky jedněch z nejdůležitějších pilotovaných misí všech dob odešly 6. listopadu, když se na poslední let vydal legendární astronaut Frank Borman…

Webb – organické molekuly poblíž černé díry

O velké spirální galaxii NGC 7469 vzdálené 200 milionů světelných let ve směru souhvězdí Pegase jsme už docela podrobně hovořili v třetím díle našeho seriálu S Webbem za hlubokým nebem, který vyšel letos v únoru. NGC 7469 patří mezi první galaxie, jež astronomové tímto novým přístrojem nasnímali. Krásný snímek této spirální galaxie byl uveřejněn týmem JWST 21. prosince loňského roku, na oslavu premiérových Vánoc v kosmickém prostoru. Ale galaxie NGC 7469 nabízí i zajímavé příležitosti k vědeckému bádání.

X-Planes / Dělníci kosmonautiky (22.díl)

V předchozím díle jsme se věnovali dalšímu stroji z dílny NASA, M2-F2. Povídání jsme přerušili po velmi těžké nehodě tohoto stroje s pilotem Brucem Petersonem. Bruce Peterson měl veliké štěstí a nehodu přežil, i když ne bez následků. Jeho let byl zároveň posledním bezmotorovým letem, po kterém měla začít série motorických letů. Během bezmotorových letů se projevovala veliká citlivost na boční oscilace – kluzák byl nestabilní v příčném směru. O této nestabilitě se mohl přesvědčit již Milt Thompson během svého prvního letu s M2-F2. Nyní nastala situace, kdy nemohlo dojít k pokračování letového programu, protože kluzák byl značně poškozen při nehodě a otázkou tedy bylo, co bude dál.

NISAR prošel testy ve vakuové komoře

Družice NISAR byla 19. října uložena do vakuové komory agentury ISRO v Bengalúru a o tři týdny později (13. listopadu) mohla být vyjmuta, jelikož splnila všechny požadavky na fungování v extrémních teplotách a vakuu na úrovni kosmického prostředí. NISAR (NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar) je pokročilá radarová družice pro pozorování Země, která představuje první velkou kosmickou misi, na které se společně podílí agentury NASA a ISRO. Její start je plánován na začátek roku 2024, přičemž družice bude mít za úkol zmapovat veškeré zemské pevniny a ledovce dvakrát za 12 dní. S pomocí získaných dat se bude sledovat pohyb těchto povrchů s přesností menší než zlomky centimetru. Údaje tak pomohou pozorovat pohyby vyvolané zemětřeseními, sesuvy půdy, vulkanickou aktivitou, ale také umožní sledovat dynamické změny v lesních, podmáčených a zemědělských oblastech.

AI v mžiku zmapuje ledovce na družicových snímcích

Výzkumníci z University of Leeds představili výsledky svého přelomového vývoje, který vedl ke vzniku neuronové sítě schopné přesně zmapovat rozsah ledovců v Antarktidě. Síť je schopna během pouhé setiny sekundy provést analýzu družicových snímků a předložit výsledky. Tento inovativní přístup je nesrovnatelný s doposud využívaným časově náročným procesem, který obnášel intenzivní zapojení lidí. Anne Braakmann-Folgmannová, hlavní autorka výsledků zveřejněných v časopise The Cryosphere, prováděla tento výzkum během svého doktorandského studia na University of Leeds ve Velké Británii. Nyní pracuje na Arktické univerzitě v norském Tromsø a zdůraznila význam velkých ledovců v antarktickém prostředí.

Jak velkou plochu nasnímá Euclid na jednu expozici?

Evropský teleskop Euclid a jeho optika jsou navrženy tak, aby v jediném snímku poskytovaly výhled na velkou část oblohy. To je nezbytné pro splnění primárního cíle mise, tedy během šesti let zmapovat ve vysokém rozlišení více než jednu třetinu oblohy. Evropská kosmická agentura nyní vytvořila názorné srovnání, když na pozadí snímku, který pořídilo v jednu chvíli 36 detektorů přístroje VIS položila snímek Měsíce v úplňku. Snímek přístroje VIS byl pořízen při jediné expozici během prvotních měsíců testování teleskopu. Toto srovnání přehledně ukazuje, že plocha, kterou dokáže Euclid nasnímat při jedné orientaci v prostoru, je větší než Měsíc v úplňku, který má při pohledu ze Země úhlový průměr přibližně půl stupně. Euclid najednou nasnímá čtvercovou plochu se stranou o délce zhruba 0,7 stupně.

Sonda Hera zažila ohlušující rachot

Evropská sonda Hera dokončila akustické zkoušky, které potvrdily, že dokáže odolat zvuku o hlasitosti, kterou zažije při svém startu do kosmického prostoru. K těmto zkouškám došlo na technologickém středisku Evropské kosmické agentury ESTEC, konkrétně pak v testovací komoře LEAF (Large European Acoustic Facility). Jedná se o vůbec největší a nejsilnější zvukový systém v Evropě, kterému na první pohled dominují čtyři trouby, které jsou schopné vygenerovat zvuk o extrémní hlasitosti více než 154 decibelů.

Komunikace s Marsem je dočasně omezena

Během aktuálního zhruba dva týdny dlouhého období, budou rovery i sondy pokračovat ve sběru dat, byť v omezeném rozsahu. Mezi 11. a 25. listopadem NASA přeruší z důvodu tzv. konjunkce Marsu posílání pokynů k rudé planetě. K tomuto jevu, kdy se Mars při pohledu od Země výrazně přiblíží ke Slunci (nebo se za něj přímo schová) dochází jednou za zhruba dva roky. Komunikace se přerušuje kvůli horkému ionizovanému plynu, který je vyvrhován ze Slunce a mohl by poškodit rádiové signály posílané ze Země. Pokud by tyto poškozené signály sonda přijala, mohla by začít vykonávat nežádoucí činnosti.

Ken Mattingly (1936-2023)

Dne 31. října 2023 obletěla svět zpráva o odchodu astronauta Kena Mattinglyho, jednoho z posledních astronautů, kteří navštívili Měsíc. I když neměl možnost vstoupit přímo na povrch Měsíce, mohl ho alespoň pozorovat z bezprostřední blízkosti jako pilot velitelského modulu Apolla 16. K Měsíci se vydal s misí Apollo 16, ale původně měl letět, jako člen posádky Apolla 13. I když se nemohl nakonec účastnit mise Apolla 13, sehrál důležitou roli při řešení problémů, které zmíněnou misi potkaly. V následujících letech, které strávil u NASA, dostal ještě dvakrát možnost se podívat do vesmíru na palubě raketoplánu. Svou kariéru u NASA a námořnictva zakončil s hodností kontradmirála. Pojďme si nyní připomenout život tohoto astronauta.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon vynese další dvě družice

Pokud jste měli pocit, že tento víkend obsahoval málo kosmonautických událostí a komentovaných přenosů, máme tu pro Vás příjemnou třešničku na jeho závěr. Na Cape Canaveral Space Force Station se ke svému startu chystá další Falcon 9, který by měl dnes ve 22:08 vynést dvě družice. Náklad o hmotnosti 4100 kg zamíří na střední oběžnou dráhu ve výšce 7825 kilometrů, odkud bude zajišťovat komunikaci. První stupeň Falconu 9 bude tentokrát použit podeváté a pokusí se o přistání na mořské plošině A Shortfall of Gravitas.