sociální sítě

Přímé přenosy

Atlas V (LA-04)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Space Force Association

Nezisková advokační skupina Space Force Association oznámila plány na vytvoření virtuálního vzdělávacího a analytického centra zaměřeného na zlepšení chápání vesmíru jako vojenské oblasti ze strany amerických představitelů.

SpaceX

Finanční ředitel společnosti SpaceX potvrdil, že společnost zvažuje primární veřejnou nabídku akcií (IPO) již v příštím roce, aby získala peníze na mise na Měsíc a Mars a také na orbitální datová centra.

DARPA

Agentura pro pokročilé výzkumné projekty ministerstva obrany (Defense Advanced Research Projects Agency) udělila společnosti BAE Systems kontrakt v hodnotě 16 milionů dolarů na pokračování v práci na softwaru, jehož cílem je udržovat neustálý dohled nad velkým počtem pozemních cílů automatickým přeprogramováním senzorů napříč vládními a komerčními družicovými konstelacemi.

Americké vesmírné síly

Americké vesmírné síly zavádějí nový systém pojmenování svých družic, kybernetických nástrojů a dalších systémů pro vesmírné boje. Cílem tohoto kroku je dát jejich arzenálu rozpoznatelné identity, které se v armádě již dlouho používají.

NASA

Vedoucí astrofyzikální divize NASA nabídl optimistické zhodnocení nadcházejících misí, což je v opačném kontrastu se špatným výhledem v návrhu rozpočtu agentury.

Náš eshop

Články

Druhá kometa Solar orbiteru

Už podruhé se evropsko-americké sondě Solar orbiter během její mise podařilo proletět skrz ohon komety. Celá událost, která byla vypočítána již v předstihu díky expertům na University College London, pomohla nasbírat mnoho cenných vědeckých dat, na která nyní bude čekat pečlivá analýza. Ačkoliv je sonda Solar orbiter navržena k provádění jedinečného průzkumu Slunce, vytváří si velmi dobré jméno i v oboru průzkumu komet. Tato sonda totiž v průběhu několika dní prolétávala ohonem komety C/2021 A1 Leonard. Střed tohoto průletu byl mezi 13:00 a 14:00 SEČ 17. prosince roku 2021. Během průletu se podařilo nasbírat informace o částicích a magnetickém poli v ohonu komety. To umožní astronomům prostudovat způsoby, jak komety interagují se slunečním větrem – proudem částic a magnetického pole, který vychází ze Slunce a šíří se Sluneční soustavou.

Pokec s kosmonautixem – leden 2022

Další měsíc je skoro za námi a můžeme říct, že jsme se ani v první (zatím ještě neukončené) dvanáctině roku 2022 rozhodně nenudili. Většinu pozornosti na sebe naprosto právem poutal proces rozkládání Teleskopu Jamese Webba, ale událo se toho mnohem více. Ani nadcházející měsíc jistě nebude nudný. Ať už vás ale zajímá to, co proběhlo, co zrovna probíhá, nebo něco, co se teprve chystá, budete se na to moci zeptat v rámci už 37. vydání Pokecu s kosmonautixem. Máme tu totiž poslední pátek v měsíci a proto se od tradičních 20:00 sejdeme na zhruba dvouhodinovém přenosu, v jehož rámci budeme odpovídat na dotazy, které napíšete do chatu.

Gateway (leden 2022)

Program Apollo byl v době studené války jedním z největších počinů lidstva v jeho historii. Současně však předběhl svoji dobu. Po splnění politického úkolu porazit Sovětský svaz a jako první otisknout podrážky bot na Měsíci se záhy stal rozpočtově neudržitelným. Celý program stál po zohlednění inflace 200 miliard dnešních dolarů. Celkem se v rámci programu v průběhu šesti pilotovaných výsadků procházelo po Měsíci všehovšudy dvanáct lidí. Od doby, kdy se astronauti před téměř padesáti lety naposledy procházeli po povrchu Měsíce, prošel robotický průzkum kosmických těles desetiletími technologického pokroku a vědeckých objevů. Vedoucí pozice v kosmonautice však bývá všeobecně spojována s pilotovanou kosmonautikou.

ŽIVĚ A ČESKY: Do kosmu letí italská družice

Zítra 28. 1. 2022 bude u italských příznivců kosmonautiky pěkně rušno. Důvodem je to, že Italská kosmická agentura ASI (Agenzia Speziala Italiane) za podpory italského ministerstva obrany vynesou díky společnosti SpaceX a její rakety Falcon 9 družici. Konkrétně se bude jednat o družici CSG-2, což je zkratka pro název COSMO-SkyMed 2nd Gen. Tento kousek italské techniky vážící zhruba 2200 kg je určen pro dálkové pozorování naší planety pomocí radaru. Je schopen Zemi sledovat, ať se tam dole děje cokoliv. Nezastaví ji ani špatné počasí, ani noc. Její využití může být například pomoc při koordinování akcí v případě nějaké živelné pohromy, jako třeba zemětřesení, požáry, výbuchy vulkánů a tak déle. Jedná se už o druhou družici druhé generace těchto družic. První generace vzlétla do kosmu už mezi lety 2007 a 2010. První kousek druhé generace si odbyl premiéru v roce 2019. CSG-2 měla být vyslána do kosmu na raketě Vega-C, ale jelikož tato nově vyvíjená raketa ESA ještě ani jednou neopustila startovací rampu, bylo rozhodnuto, že se CSG-2 přestěhuje pod kryt rakety

Stopaři na cestě k Měsíci #1: BioSentinel

V letošním roce bychom se měli dočkat jednoho spektakulárního startu, na který čekáme už opravdu dlouho. Vůbec poprvé by se super raketa SLS měla vypravit na cestu do kosmického prostoru. V rámci tohoto letu půjde o ověření kompletní architektury plánovaných misí SLS s lodí Orion a fungování celé rakety během letu. Primárním nákladem bude loď Orion, ale nebude nákladem jediným! My se po následujících deset čtvrtků budeme podrobněji dívat na jednotlivé sekundární náklady této mise, které tvoří deset 6U CubeSatů, jež mají mnohdy nečekaně zajímavé úkoly. A ačkoli všechny CubeSaty nezamíří k Měsíci, tak ale všechny využijí tuto ověřovací misi jako stopaři, připraveni vydat se díky ní na svoji objevnou výpravu.

Nový studijní program se zaměřením na kosmonautiku

Zájemci o kosmonautiku mohou tento obor již několik let studovat na pražském ČVUT. Nyní přišla z Brna potěšující zpráva o novém studijním projektu. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně se totiž rozhodla spustit studijní program Space Applications, který má být zaměřený plně na vesmírný průmysl. Projekt má podporu Evropské kosmické agentury i firem, které se v oboru pochybují – SAB Aerospace, OHB, Honeywell, brněnská hvězdárna, JIC, Brno Space Cluster, Výzkumný a zkušební letecký ústav a řada dalších. Studenti dostanou možnost naučit se, jak postavit vlastní CubeSat, ale také navštíví špičková střediska kosmického výzkumu – ať už jde o střediska německé agentury DLR, nebo o areály Evropské kosmické agentury ESA.

Anton Škaplerov (vpravo nahoře) pracuje na modulu Nauka při kosmické vycházce. Vlevo dole je uzlový modul Pričal. Zdroj: flickr.com

Fotostřípky z ISS (2)

Uběhl měsíc od našeho posledního ohlédnutí za děním na ISS. Stanice mezitím přijala nákladní loď Dragon v rámci mise CRS-24 a ruští kosmonauté připravili uzlový modul Pričal pro přílety budoucích Sojuzů a nákladních Progressů. Právě úvodní snímek ukazuje jednu z nejzajímavějších událostí začátku roku 2022 na stanici. Vlevo dole vidíme modul Pričal, který byl při kosmické vycházce nakonfigurován a aktivován. Na modulu Nauka je vpravo nahoře Anton Škaplerov. Kosmická vycházka trvala 7 hodin a 11 minut. S Antonem vystoupil ještě Pjotr Dubrov, kterého vidíme na následující fotografii.

OBRAZEM: Základ Ariane 6 je v montážní hale

Díly tvořící centrální tělo nové evropské rakety Ariane 6 dorazily 18. ledna na evropský kosmodrom a nyní se již nachází v hale, kde bude probíhat sestavování samotné nosné rakety. Centrální tělo Ariane 6 tvoří první a druhý stupeň. Zatímco první stupeň vyrobila firma ArianeGroup ve francouzském Les Mureaux, horní stupeň pochází od stejné společnosti, ovšem z výrobního střediska v německých Brémách. Po připlutí do přístavu Pariacabo byly oba transportní kontejnery přemístěny do nové budovy, která bude sloužit k sestavování raket Ariane 6. Tato budova je součástí celého nově postaveného startovního komplexu pro tyto nosiče.

Stanice OPS-3 během příprav ke startu

Almaz – diamanty na orbitě (9. díl)

Neúspěšný let stanice OPS-1 sice nevyvolával v pracovnících konstrukční kanceláře CKBM a jejímu vedení v čele s Vladimirem Čelomějem libé pocity, nicméně jejich aktivita se nezastavila ani na chvíli. Zatímco se OPS-1 měnila na oblak trosek hořících v atmosféře, ve výrobním závodě Chruničeva šly plným tempem práce na zhotovení trupu, jež dostal označení No0101-2. Na přelomu roku byla konstrukce hotova a 2. ledna 1974 byl trup přepraven do CKBM v Reutovu k „vyplnění masem“, tedy osazení všemi systémy a aparaturami nutnými ke správnému fungování stanice. Práce v cechu č. 8 a následně v KIC (cech testování a kontroly) probíhaly na tři směny a za tři měsíce byla stanice hotova a připravena k přepravě na kosmodrom. 2. dubna speciální vlaková souprava vypravená z Reutova dorazila na místo určení – montážní halu na ploščadce 81 – a mohlo začít vykládání Almazu a jeho příprava na start. Práce dle zaběhlých zvyklostí do značné míry kopírovaly procesy, jimiž stanice prošla v KICu. Byly prověřovány veškeré systémy a subsystémy do nejmenšího detailu, následně byla stanice testována i ve vakuové komoře. Během přípravy se objevily i některé problémy. Asi největším byl

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.