Kongsberg Defence & Aerospace
Norská společnost Kongsberg Defence & Aerospace (KDA) se připravuje na expanzi působnosti malých družic nad Arktidou.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Norská společnost Kongsberg Defence & Aerospace (KDA) se připravuje na expanzi působnosti malých družic nad Arktidou.
NASA vybrala několik společností, aby prozkoumaly proveditelnost opětovného restartu astrofyzikální družice Swift.
Vesmírné síly převezmou do 1. října kontrolu nad všemi vesmírnými misemi, které v současnosti zajišťují jednotky Národní gardy letectva.
Společnost SpaceX obvinila Virginii z vyloučení Starlinku z většiny státních dotací ve výši 613 milionů dolarů v rámci federálního programu širokopásmového připojení.
Společnost Telespazio Germany 12. srpna oznámila plány na vylepšení své platformy pro řízení misí EASE-Rise o služby Digantara pro sledování vesmírné situace (SSA) a nástroje umělé inteligence Intella.
Společnost Rocket Lab USA 12. srpna oznámila, že dokončila akvizici společnosti Geost, amerického dodavatele elektrooptických a infračervených (EO/IR) senzorů používaných ve vojenských družicích. Hodnota akvizice dosahuje 275 milionů dolarů.
Vedoucí vědeckého ředitelství NASA uvedla, že agentura je i nadále rozhodnuta využívat malé družice k provádění různých vědeckých misí, ačkoli tyto plány čelí nejistému rozpočtu.
Články
Uplynulý týden na ISS přinesl velmi zajímavou změnu v podobě přítomnosti smíšené posádky. Na Mezinárodní vesmírné stanici současně pobývali profesionální kosmonauti z různých koutů světa spolu s dvěma filmaři z Ruska. Thomas Pesquet, který je autorem drtivé většiny fotografií v našem seriálu, si velmi pochvaloval profesionalitu obou návštěvníků, tedy herce a režiséra Klima Šipenka (na úvodní fotografii v modulu Cupola), i herečky Julije Peresild, která s ním natáčela scény do připravovaného filmu. Thomas byl nadšen z jejich přístupu i toho, že stav mikrogravitace (beztíže) pro ně byl přirozený, jak pro ryby ve vodě. Jejich návštěva však skončila, a tak se museli vydat na Zemi v Sojuzu MS-18 spolu s Olegem Novickým, který byl autorem mnoha zajímavých fotek, z nichž některé jste viděli i v předchozích dílech. Věříme, že zkušený kosmonaut Anton Škaplerov bude jeho důstojnou náhradou a těšit se můžeme i z dalších Thomasových fotek a komentářů k nim.
Sestavování prvního exempláře rakety SLS skončilo. Na horní stupeň ICPS byl v hale VAB usazen letový exemplář adaptéru OSA i s deseti CubeSaty. Nosič jako takový je tedy sestaven, přesto celé sestavě ještě něco chybí. Jde o kosmickou loď Orion, která je v tomto případě nákladem a tudíž se nejedná o součást nosné rakety. Také tento poslední dílek celé komplexní skládačky bude brzy usazen na své místo. V noci na dnešek se dokončená kosmická loď Orion vydala na zhruba deset kilometrů dlouhou cestu z haly LASF (kde v minulých týdnech a měsících dostala záchrannou věžičku a aerodynamické panely) a zamířila do integrační haly VAB. Právě zde bude v nejbližších dnech usazena na vrchol rakety SLS – sestava nosiče a nákladu pro misi Artemis I tak bude kompletně spojena.
Evropský teleskop Integral přešel 22. září kolem poledne do tzv. bezpečného režimu. Jeden ze tří aktivních palubních silových setrvačníků se bez varování vypnul a přestal se točit, což způsobilo, že teleskop sám začal rotovat. V důsledku této rotace začalo pozemní středisko přijímat data pouze přerušovaně a navíc se rychle vybíjely palubní akumulátory. Energie zbývala jen na pár hodin a tak se už zdálo, že 19 let fungující mise bude ztracena. Tým zodpovědný za řízení letu teleskopu Integral společně s týmy zodpovědnými za letovou dynamiku a pozemní stanice v řídícím středisku ESOC, ale i týmy ve středisku ESAC a experti z Airbus Defence & Space se okamžitě pustili do práce. Na dlouhé přemýšlení nebyl čas. Přesto se podařilo rychle přijít na důmyslné řešení a mise byla zachráněna.
Pozorování Jupiterova měsíce Europy pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu odhalila trvalou přítomnost vodní páry. Ovšem vědcům zamotala hlavu skutečnost, že tyto stopy jsou pouze na jedné polokouli. Europa pod svým ledovým krunýřem ukrývá rozsáhlý oceán, který by teoreticky mohl hostit život. Aktuální pozorování posouvá znalosti astronomů o atmosférické struktuře ledových měsíců a pomůže plánovat budoucí vědecké mise do Jupiterova systému, které by měly zjistit, zda prostředí vzdálené stovky milionů kilometrů od Slunce může být opravdu vhodné pro život.
Evropsko-japonská mise BepiColombo se v noci z 1. na 2. října 2021 prosmýkla 199 kilometrů nad planetou Merkur. Vůbec poprvé tak mohly palubní přístroje studovat podmínky v prostředí, kde budou pracovat během hlavní vědecké fáze. I při krátkém průletu se podařilo získat data o magnetosféře a částicích v okolí Merkuru. Akcelerometry zase zachytily gravitační působení první planety naší soustavy. Data z magnetometru a akcelerometru byla převedena na zvuk a veřejnost tak může slyšet, jak to vypadá, když sluneční vítr bombarduje planetu tak blízko u Slunce. Jsou slyšet také účinky ohýbání sondy v reakci na změnu teploty při přeletu z noční strany planety nad denní. Jsou slyšet dokonce i pohyby přístrojů při jejich otáčení do zaparkované pozice.
Druhý exemplář evropského servisního modulu pro americké lodě Orion dorazil do USA. Právě floridský kosmodrom bude jeho poslední zastávkou, než se toto špičkové zařízení vydá s prvními astronauty v lodi Orion na cestu k Měsíci v rámci mise Artemis II. Letoun Antonov vzlétl z letiště v německých Brémách 13. října ráno. Ve svých útrobách ukrýval servisní modul Orionu uložený ve speciálním transportním kontejneru. Po příletu na Kennedyho středisko budou následovat nezbytné kontroly, po kterých bude servisní modul ESM-2 spojen s kabinou pro posádku. Společně tak vytvoří kompletní loď Orion.
Je nedělní poledne a vychází čerstvé vydání přehledu těch nejzajímavějších událostí z kosmonautiky, které přineslo uplynulých sedm dní. Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude tentokrát let čínské pilotované lodi Shenzhou-13, na který se však podíváme s otázkou, zda budou na čínskou kosmickou stanici létat také mezinárodní posádky. V dalších tématech se zaměříme například na certifikaci modulů firmy Axiom, na start Sojuzu, který vynášel OneWeb, přistání lodě Sojuz MS-18 a mnoho dalšího. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
V minulém díle jsme si představili, jakou historií si prošel projekt malého modulu Pirs. Dnes se již dostáváme do fáze stavby samotného modulu. Podíváme se také na jeho zkoušky a start. Nemalou pozornost věnujeme také upravené kosmické lodi Progress-M, která modulu Pirs posloužila jako kosmický tahač. Právě tento upravený Progress se postaral o přílet malého modulu k Mezinárodní kosmické stanici, ale o tom už bude řeč v příštím díle.
Sonda, která nemá tolik pozornosti, kolik by mohla mít. Což je trošku škoda, protože by si jí opravdu zasloužila. Také na našem webu o ní zatím nevyšel podrobný článek, a právě následující řádky to změní. Dnešní den tedy bude patřit této sondě. Mise Lucy zamíří tam, kam se před ní žádný stroj ještě neodvážil. Sonda pronikne poprvé do říše těles zvaných Trojáné, a „poví” nám o nich víc, protože zatím o těchto koorbitalních objektech mnoho nevíme. Pravděpodobně jde z velké části o pozůstatky materiálu, ze kterého se formovaly všechna tělesa Sluneční soustavy před 4,5 miliardami let. Sonda Lucy je tedy jakýmsi strojem času, který nám umožní poprvé zblízka prozkoumat tyto cizí a neznámé světy.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Od posledního dílu našeho seriálu Aktuality o Starship nás nyní dělí již více než pět měsíců a v prvé řadě bych Vás chtěl poprosit o prominutí za takto dlouhou
Tento týden si vybral pořádnou dávku odkladů, které postihly misi s družicemi Kuiper. Přesto se během týdne stala i celá řada dalších zajímavých událostí. Kosmotýdeník si tentokrát
Tento týden se toho v kosmonautice stalo celkem hodně. Pojďme si proto v pravidelném týdenním přehledu připomenout, co vše se dělo. Jako hlavní téma si
Máme za sebou týden bohatý na starty, ale také některé odklady. Kosmotýdeník se v hlavním tématu proto bude věnovat důvodům odkladu rakety Falcon 9, která měla
Máme za sebou další týden a je ideální čas si zrekapitulovat kosmonautické dění. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil na testování a instalaci solárních panelů připravované
Předsedovi senátního výboru pro obchod, vědu a dopravu Tedu Cruzovi se podařilo dostat pozměňovací návrh, jehož detaily jsou uvedeny na konci minulého dílu našeho seriálu, do
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
