Spire Global
Společnost Spire Global získala od společnosti Deloitte kontrakt na návrh, výstavbu a provoz osmi družic, které podpoří její úsilí v oblasti kybernetické bezpečnosti na oběžné dráze.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Spire Global získala od společnosti Deloitte kontrakt na návrh, výstavbu a provoz osmi družic, které podpoří její úsilí v oblasti kybernetické bezpečnosti na oběžné dráze.
Čínské experimentální družice Shijian-21 a Shijian-25 se oddělily na geostacionární oběžné dráze poté, co byly měsíce v dokovacím zařízení a prováděly testy doplňování paliva na oběžné dráze.
Čínská vesmírná správa zveřejnila politický plán zaměřený na urychlení rozvoje komerčního využití vesmíru a jeho začlenění do širších národních vesmírných ambicí.
Družice VZLUSAT-2, která vyfotila „první české vesmírné selfie,“ shořela v atmosféře. VZLU AEROSPACE zpřístupňuje část dat, která pořídila. VZLUSAT-2 naposledy zachytila německá výzkumná stanice Neumayer Station III na Antarktidě.
Společnost Varda Space Industries 28. listopadu oznámila, že její pátá mise s názvem W-5 dosáhla oběžné dráhy po startu z vesmírné základny Vandenberg Space Force Base na palubě sdílené lodi Transporter-15 společnosti SpaceX.
Program lidského a robotického výzkumu (HRE) Evropské kosmické agentury nezískal na ministerské schůzce rozpočet, který požadoval. Členské státy souhlasily s příspěvkem ve výši 2,66 miliardy eur, což představuje zhruba 70 % z požadovaných 3,77 miliardy eur. ESA stanovila svůj celkový rozpočet na 22,1 miliardy eur.
Čínská kosmická loď Shenzhou-22, která odstartovala bez posádky, dorazila k vesmírné stanici Tiangong. Současná posádka stanice tak má k dispozici novou loď.
Náš eshop
Články
V úterý ráno se můžeme těšit na start rakety Sojuz 2.1a s kosmickou lodí Progress MS-19. Start je naplánován na 15. února v 05:25 našeho času. Sojuz 2.1a se vznese z rampy 31/6 na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu a jak již bylo zmíněno, na jeho vrcholu se bude nacházet kosmická loď Progress MS-19. Samotná kosmická loď má na výšku 7,23 metru, v průměru 2,72 metru a na ISS dokáže dopravit 2,5 tuny nákladu. Připojení k Mezinárodní vesmírné stanici by mělo proběhnout 17. února a Progress se připojí k modulu Poisk.
Po týdnu je tu opět pravidelná dávka otázek a odpovědí ohledně Teleskopu Jamese Webba. Hned v úvodu bych chtěl poděkovat Všem, kteří píšete své věcné připomínky k textu. Snažím se je postupně do článků přidávat. Díky tomu stoupá i kvalita informací v článku a celé dílo se tím posouvá zase trošku na jinou úroveň. Opět se ukazuje, jak skvělá komunita čtenářů k nám vlastně chodí. Takže Vám na tomto místě patří velké poděkování! No, ale teď už pojďme zpět k našemu seriálu. Co nás tedy dnes čeká? Podíváme se na další cíle observatoře. Uvidí JWST vznik vesmíru? Velký třesk? Cíle ovšem nebudou jen hluboko v kosmu, ale také v našem sousedství. JWST totiž prozkoumá i řadu zajímavých destinací ve Sluneční soustavě. A otevřeme novou kapitolu o stavbě a provozu observatoře. Pokud svou otázku nenajdete v tomto díle, tak zkuste počkat na některý další, nebo se už teď můžete podívat do předešlých částí, zda tam třeba vámi hledaný dotaz již není.
Jediný americký štěpný jaderný reaktor, který se dostal na oběžnou dráhu, byl SNAP-10A. Jeho vývoj trval několik let a obnášel celou řadu testovacích a ověřovacích modelů. Na nich si technici vyzkoušeli výrobu potřebných dílů a otestovali fungování všech systémů, které využíval letový exemplář. Při testech se ověřovala kromě jiného odolnost proti vakuu, střídání teplot, vibracím, ale i výdrž chladícího média.
Zítra (pondělí 14. února) se v 01:29 SEČ dočkáme po mnoha měsících dalšího kosmického startu Indie. Z kosmodromu Šríharikota odstartuje čtyřstupňová nosná raketa PSLV-XL s šesti pomocnými motory. Na retrográdní SSO oběžnou dráhu s výškou 529 km a sklonem 97,51° budou vypuštěny tři družice. Hlavním nákladem je 1710kg indická družice EOS-04 aka RISAT-1A. Jedná se o radarovou družici pro pozorování Země vybavenou radarem se syntetickou aperturou pracujícím v pásmu C (5,35 GHz). RISAT-1A doplní menší radarové družice řady RISAT-2B a optické Resourcesat a Cartosat.
Jsou týdny, kdy se toho v kosmonautice děje tolik, že to jde sotva stačit sledovat. A tak by se dal označit právě uplynulý týden. Proto pro vás každou neděli vydáváme Kosmotýdeník, který vám shrne ty nejzajímavější události z kosmonautiky za posledních sedm dní. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na prezentaci Elona Muska, kde prezentoval aktuální informace o vývoji programu Starship Super Heavy. Podíváme se však také na devatenáctý let vrtulníčku Ingenuity, či selhání rakety Rocket 3.3. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
NASA oznámila výběr dvou nových misí. MUSE (Multi-slit Solar Explorer) a HelioSwarm mají pomoci porozumět dynamice Slunce a propojení naší Zeměkoule s touto životodárnou hvězdou i s neustále se měnícím kosmickým počasím. Vybrané mise mají přinést důležité informace pro lepší ochranu astronautů i družicových systémů jako je GPS, ale třeba i komunikační družice. „MUSE a HelioSwarm poskytnou nový a hlubší pohled na sluneční atmosféru a kosmické počasí,“ vysvětluje Thomas Zurbuchen, přidružený administrátor pro vědecký výzkum z centrály NASA ve Washingtonu a dodává: „Nejenže rozšíří vědecký přínos dalších heliofyzikálních misí, ale také poskytnou jedinečnou perspektivu a inovativní přístup k řešení záhad naší hvězdy.“
Kosmické záření, fenomén dráždící fyziky už svým nepřesným názvem, nepřestává překvapovat ani po více než sto letech od svého objevu. Může totiž dosahovat energií milionkrát vyšších než nejlepší urychlovače částic, které má lidstvo k dispozici. Zdroje těchto obřích energií jsou navíc dosud neznámé. K rozřešení záhady bylo vybudováno několik špičkových fyzikálních zařízení, například observatoř Pierra Augera v Argentině, na výzkumu se však významně podílí i řada kosmických observatoří a v poslední době se uvažuje o vypuštění dalších speciálních detektorů kosmického záření například na palubu Mezinárodní kosmické stanice.
Díky úspěšně roztaženému slunečnímu štítu, který blokuje jak přímý sluneční svit, tak i ten odražený od Země a Měsíce, začíná chladná strana Teleskopu Jamese Webba pasivně chladnout vyzařováním tepla do okolního prostoru. Je tedy možné zahájit několik měsíců trvající proces mimořádně jemného sjednocování primárního zrcadla, které je tvořeno osmnácti šestiúhelníkovými segmenty. Jejich teploty z 8. února najdete na náhledovém obrázku tohoto článku. Jak jsme si předevčírem popsali, proces postupného naklánění segmentů tak, aby tvořily opticky jednotný povrch, bude vyžadovat mnoho kalibračních snímků pořízených pomocí přístroje NIRCam. NASA dnes v 16:30 zveřejnila tyto první toužebně očekávané snímky. Na pohled nejsou krásné a rozhodně nic nevypovídají o tom, čeho bude JWST schopen v ostrém provozu. Z technického hlediska však jde o významný milník.
Brněnská firma SAB Aerospace si připsala další úspěšně získaný kontrakt s Evropskou kosmickou agenturou. Tento kontrakt se týká vývoje a výroby pokročilého systému, který má zajistit hladké vypouštění družic. Takzvané low shock separační zařízení se přitom zatím v Evropě nikde nevyrábí. Česká republika tedy má být na co hrdá. K dosavadním úspěchům tak můžeme přidat další položku. V čem vlastně spočívá unikátnost tohoto systému? Jak již název napovídá, zařízení bude využívat jedinečnou technologii, která zajistí dokonale hladké uvolnění družic. Dříve bylo odpojení nákladu od nosiče zajišťováno pomocí pyropatron, ale tento systém měl své nevýhody. V extrémním případě mohla jejich aktivace ohrozit stabilitu družice. Nový systém proto bude využívat mnohem bezpečnější systém založený na předepjatých pružinách. Nové zařízení bude umožňovat vyladění pružin přímo pro potřeby konkrétní družice a její uvolnění od horního stupně nosiče tak bude plynulé a bez nežádoucích otřesů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další týden utekl jako voda a před vámi je týdenní shrnutí kosmonautického dění. Kosmotýdeník si nyní jako hlavní téma vzal popis některých družic, které vzlétly na
Přestože Bílý dům v květnu navrhl ukončení financování lunární orbitální kosmické stanice Gateway k 1. říjnu 2025, Kongres tento návrh odmítl. Podle něj je Gateway strategickou
Tento týden se toho v kosmonautice dělo opravdu hodně. Krom startů, poškození Super Heavy B18, také dva starty firmy RocketLab, či odhalení letového kusu landeru Blue
Tento týden byl veskrze kosmický. Startovaly Falcony 9, Atlas V, ale hlavně New Glenn! Nový silný nosič od Blue Origin bude hlavním tématem Kosmotýdeníku. Zajímavý
Co nám přinesl uplynulý týden v kosmonautice? To si přečtete v Kosmotýdeníku, který si jako hlavní téma vzal evropskou vizi podrobněji zkoumat hmyz v kosmickém
Další týden napěchovaný kosmonautikou je za námi a je proto ideální chvíle si shrnout kosmonautické dění. V hlavním tématu se Kosmotýdeník zabývá úspěšným startem čínské pilotované mise
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Mezinárodní den Mesíce je každoroční událost, která se slaví 20. července. Je připomenutím historického okamžiku, kdy člověk poprvé přistál na Měsíci v roce 1969 v rámci mise Apollo 11. Na tento den připadají různé popularizační, vzdělávací či kulturní akce pořádané po celém světě.
Po určité odmlce se opět vracíme k záznamům přednášek. Přednášejícím dnes bude nám všem dobře známý šéfredaktor serveru kosmonautix.cz, pan Dušan Majer. Tématem jeho přednášky budou kosmické agentury a jejich úspěchy či milníky. V této přednášce vynecháme tu nejznámější z nich, kterou je americká
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
