Solestial
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.
Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.
Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Články
Po více jak měsíci odkladů startu malé rakety Electron od firmy Rocket Lab, konečně přišel den, kdybychom se mohli dočkat vůbec prvního startu této rakety z kosmodromu Wallops, ve Virginii. Rakety Electron totiž zatím pokaždé startovaly z poloostrova Mahia na Novém Zélandu. Co se týče tohoto startu, tak budou vyneseny tři družice HawkEye 360. Jejich úkolem bude shromažďovat radiofrekvenční signály, respektive určovat polohu těchto radiofrekvenčních signálů. To může mít řadu využití. Od zjišťování skutečné polohy námořních plavidel, což může pomoci v boji proti pirátství, či nezákonnému rybolovu, až po oznamování silné radiofrekvenční aktivity na neobvyklých místech, které pak mohou být nafoceny snímkovacími družicemi. Každá z družic váží přibližně 30 kilogramů a budou vyneseny na nízkou oběžnou dráhu s výškou 550 kilometrů a sklonem 40,5° vůči rovníku.
V létě 1960 byl optimismus vedoucích pracovníků sovětského kosmického programu téměř bezbřehý. V srpnu se podařilo poprvé úspěšně vrátit z orbitální dráhy živé bytosti – pejsky Bělku a Strelku plus další drobné osazenstvo lodě 1KNo2. Hlavní konstruktér OKB-1 Koroljov, „hlavní teoretik kosmonautiky“ Mstislav Keldyš, stejně jako předseda vojensko-průmyslové komise při Ústředním výboru KSSS a další se snažili kout železo, dokud bylo žhavé. Ještě v září 1960 předložili Ústřednímu výboru nástin dalších kroků směřujících k letu člověka do vesmíru. V něm jsou předvídány jeden až dva bezpilotní starty lodí 1K (Vostok-1, jak jsou v dokumentu i jinde označovány) v říjnu a listopadu, následovat měly ještě během listopadu dva taktéž bezpilotní starty varianty lodi určené pro lidskou posádku, a konečně v listopadu nebo prosinci měl přijít na řadu let s člověkem na palubě. Dokument podepsaný šestnácti nejdůležitějšími figurami tehdejší sovětské kosmonautiky byl členy Ústředního výboru vzat na vědomí a 11. října vyšlo ustanovení ÚV KSSS a Rady ministrů číslo 1110-462, které ony kroky oficiálně posvěcuje a zavazuje výše zmíněné, aby je v daných termínech uskutečnili. Jak ale vážený čtenář zajisté ví
V rámci vývoje systému Super Heavy Starship už proběhla celá řada tlakových testů, statických zážehů a mnoha dalších zkoušek. S tím, jak se blíží první orbitální let této sestavy, však přichází čas na stále komplexnější úkoly. Jeden z nejdůležitějších testů, které SpaceX musí udělat, se ukrývá pod zkratkou WDR – Wet Dress Rehearsal. Jde o kompletní simulaci předstartovních činností, která má ověřit všechny kroky, které se uskuteční před startem. Prověřuje se výměna dat mezi rampou, nosičem a pozemním střediskem, ověřují se jednotlivé kroky včetně tankování nádrží. Ještě nikdy nebyly nádrže sestavy Super Heavy Starship kompletně naplněny. Dnes bychom se toho v rámci zkoušky WDR měli dočkat.
Minerály jsou jako časová pouzdra poskytující informace o tom, jak vypadalo prostředí v době jejich vzniku. Odlišné minerály jsou spojeny s odlišnými typy prostředí. Teplota, tlak a přítomnost (či absence) chemických látek (včetně vody) určují, jaké minerály vzniknou a jak budou pozměněny. Kupříkladu sádrovec je minerál obsahující vápník, síru, kyslík a vodu. Anhydrit také obsahuje vápník, síru a kyslík, ale chybí v něm voda. Přístroj CheMin (Chemistry and Mineralogy) na palubě marsovského vozítka Curiosity je schopen tyto dva minerály od sebe rozlišit. Některé minerály detekovatelné pomocí CheMin (jílovité minerály, fosforečnany, uhličitany, nebo sírany) mohou pomoci zachovat tzv. biosignatury, tedy stopy života. Za určitých podmínek mohou jílovité minerály, které vznikly při vypaření slané vody, zapouzdřit a ochránit tyto stopy. Vědci proto přístroj CheMin používají k pátrání po těchto a dalších minerálech, které chrání důkazy dřívějších podmínek na Marsu, které mohly umožňovat mikrobiální život, ačkoliv rover Curiosity nedokáže určit, zda jsou přítomné nějaké stopy života.
Japonská sonda Hayabusa-2 dopravila koncem roku 2020 na Zemi vzorky, které odebrala z planetky Ryugu. K otevření pouzdra došlo až v čisté laboratoři, kde mohla začít vědecká analýza dovezeného materiálu – toho nakonec bylo v pouzdře 5,4 gramu, pokud započítáme i hmotnost plynu, který se ze vzorku uvolnil. Dva roky uplynuly a vědci již z naměřených údajů vytváří první studie. Teprve až nyní však agentura JAXA zveřejnila na YouTube sérii časosběrných videí, která (často z různých úhlů) zachycují proces manipulace s pouzdrem a jeho otevření. Sice s výrazným zpožděním, ale i tak máme možnost nahlédnout pracovníkům pod ruce. Je také vidět, že otevření pouzdra není jednoduché a souvisí s ním celá řada dílčích kroků.
Další týden utekl a před vámi je opět nachystáno čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které týden přinesl v kosmonautice. V hlavním tématu se podíváme do historie a budoucnosti, když prozkoumáme, jaký zajímavý historický odkaz přidala ESA na svoji připravovanou sondu JUICE, která už brzy zamíří k Jupiteru a jeho měsícům. Mezi dalšími tématy se můžete těšit na povedené snímky ze startu Falconu Heavy, anebo zatím poslední čínský start, při kterém bylo vyneseno hned čtrnáct družic. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
V minulých dílech jsme si představili velmi složitou cestu k nejsilnějšímu sovětskému raketovému motoru, tedy RD-170. Nyní si posvítíme na jeho konstrukční řešení, které si zaslouží velkou pozornost. Tento čtyřkomorový raketový motor na kapalný kyslík a kerosin totiž dosahoval na hladině moře tahu 7,26 MN a každou sekundu dokázal spolykat 2 393 kilogramů pohonných látek. Z těchto čísel je vidět, že jeho konstrukce musela odolávat opravdu extrémním podmínkám.
Premiérový start malé rakety RS1 od firmy ABL se odkládal několik měsíců. Bylo vidět, že firma nechce nic podcenit a snaží se vyladit všechny nedostatky, které se během předstartovních příprav objevily – viz náš článek z konce listopadu. Po mnoha odkladech se nakonec malá raketa RS1 dočkala svého prvního startu, když 11. ledna v 0:27 SEČ odstartovala z kosmodromu na aljašském ostrově Kodiak. Let však krátce po startu skončil havárií a zakrátko se objevily informace, že nosič dopadl na rampu, kterou významně poškodil. Start nebyl vysílán živě a firma zveřejnila pouze krátký záznam startu, na kterém nehoda vidět nebyla. Nebylo tedy možné získat podrobnější informace. Zhruba týden po startu zveřejnila firma ABL na svém Twitteru podrobný popis předstartovních příprav, startu, krátkého letu, následné anomálie i důsledků, které s sebou přinesla. V tomto článku Vám tuto zprávu přinášíme přeloženou do češtiny bez jakýchkoliv dalších zásahů z naší strany. Snímky poškozeného pozemního vybavení sice stále nejsou k dispozici, ale tento přehled přináší dobrou představu o tom, k čemu vlastně došlo.
Na 14:15 SEČ je naplánován začátek sedmihodinového výstupu do volného kosmického prostoru (EVA-84) z paluby Mezinárodní kosmické stanice ISS. Skafandr EMU bez rozlišovacích pruhů oblékne astronautka NASA Nicole Mann, EMU s červenými pruhy pak astronaut JAXA Kóiči Wakata. I když je Kóiči Wakata na své páté kosmické výpravě, je to pro něj první příležitost k výstupu do volného kosmického prostoru. Na dvojici dnes čeká téměř stovka dílčích úkolů. Na pravobočním nosníku ITS-S3/4 dokončí rozdělanou přípravu na instalaci panelů iROSA na křídlo 1A. Stejnou přípravu pro montáž iROSA pak provedou také na příhradovém nosníku ITS-S6. Nové panely fotovoltaických článků budou taktéž později (nejdříve na konci června 2023) instalovány na křídlo 1B.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Předsedovi senátního výboru pro obchod, vědu a dopravu Tedu Cruzovi se podařilo dostat pozměňovací návrh, jehož detaily jsou uvedeny na konci minulého dílu našeho seriálu, do
Další týden je za námi a kosmonautika opět připravila dávku zajímavých událostí, které si shrneme v aktuálním Kosmotýdeníku. Jako hlavní téma tentokrát poslouží oznámená spolupráce firmy
Neděle se překlápí do své druhé poloviny a je proto ideální čas si zopakovat, co přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na přípravu
Desetidenní zkušební let velitele Reida Wisemana, pilota Victora Glovera, specialistky mise Christiny Koch a specialisty mise Jeremyho Hansena kolem Měsíce a zpět na Zemi se přiblížil ke
Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.