sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

AST SpaceMobile

Společnost AST SpaceMobile plánuje od července vypouštět družice pro svou konstelaci širokopásmového připojení přímo do chytrých telefonů každý jeden až dva měsíce. Cílem je spustit beta verzi služeb pro AT&T a Verizon ve Spojených státech do konce roku.

Troye Meinka

Americký senát 13. května potvrdil Troye Meinka jako 27. ministra letectví. Meink naposledy působil jako zástupce ředitele Národního průzkumného úřadu (NRO), nastupuje do úřadu v okamžiku, kdy letectvo i vesmírné síly procházejí ambiciózními modernizačními programy.

MDA Space

Společnost MDA Space, která pro Gateway staví robotický systém Canadarm3, na konferenci o výsledcích hospodaření 8. května uvedla, že se prozatím soustředí na pokračování práce na systému Canadarm3. Dle společnosti by technologie mohla být znovu využita k jiným účelům, pokud by byl schválen návrh rozpočtu Bílého domu.

X-Bow Systems

Společnost X-Bow Systems, startup zabývající se výrobou raketových motorů na tuhá paliva, získala v rámci financování 35 milionů dolarů. Poslední kolo vedla společnost Lockheed Martin, která se společností uzavřela strategickou dohodu.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly udělily zakázky v celkové hodnotě 17,6 milionu dolarů společnostem Auria Space a Sphinx Defense na vybudování prototypů cloudových základen, které by propojily vojenské družicové operace s komerčními a vládními anténami pro zvýšení kapacity.

Apex 1.0

V prohlášení z 9. května společnost ispace US, americká dceřiná společnost japonské společnosti ispace, uvedla, že pro svůj lunární modul Apex 1.0 použije nový motor s názvem VoidRunner. Změna znamená posun startu z roku 2026 na rok 2027.

Články

VT_2023_14

Vesmírná technika: Návrh teleskopu LST – předobrazu Hubbleova teleskopu

Návrh teleskopu LST (Large Space Telescope) se v roce 1972 dočkal dokončení vývojové fáze A, která představila předběžný design dalekohledu, časový a finanční plán jeho stavby a identifikovala také nutné kritické technologie. Projekt LST položil základy, na kterých později vznikl legendární Hubbleův teleskop – kromě rozměrů se oba projekty podobaly i preferovaným použitím amerického raketoplánu, který neměl sloužit jen pro vynesení teleskopu, ale i pro jeho opravy a modernizační úpravy. U LST se však analyzovaly také možnosti záložního řešení v podobě vynesení nosnou raketou Titan 3E.

Svět startupů #2: Relativity Space

Po mírné odmlce v rámci tohoto seriálu jsme zpět a přinášíme Vám v pořadí již druhý díl Světa startupů. Jak už název napovídá, tento seriál se věnuje jednomu specifickému segmentu kosmického průmyslu. Jsou jím soukromé firmy, které se vyznačují inovativními, nekonvenčními postupy a počet jejich zaměstnanců zpravidla nebývá vysoký. To jim umožňuje rychle se adaptovat na změny a efektivně řešit nastalé problémy, což jim oproti velkým firmám poskytuje výhodu. Jsou tak schopné sami, nebo ve spojení s ostatními měnit zaběhlé postupy a v konečném důsledku celý trh. To vede k inovacím napříč celým průmyslem a velkým zpřístupněním komerčním zákazníkům. Tento seriál o podobných firmách informuje, vypichuje ty nejzajímavější a shrnuje jejich činnost.

Nácviky na misi JUICE jsou dokončeny

Po měsících zkoušek na „falešné“ sondě JUICE se týmy z řídícího střediska agentury ESA v německém Darmstadtu spojily se skutečným hardwarem. Vůbec poprvé tak inženýři kontaktovali sondu, která sedí pod aerodynamickým krytem Ariane 5, aby provedli zkoušku síťového odpočtu. V rámci této zkoušky řídící centrum spojilo různé partnery a prvky mise pro závěrečný plně integrovaný test před startem. Včera tak do střediska kosmických operací ESA proudily signály z JUICE prostřednictvím kabelů, které budou odpojeny v okamžiku před startem, s čímž asistovali partneři mise Airbus a Arianespace.

#11 Aktuality o Starship: Je duben měsíc, kdy Starship konečně odstartuje?

Poslední díl seriálu Aktuality o Starship vyšel na našem webu už 16. ledna. Od té doby se toho hodně událo a je tak nejvyšší čas si dění zrekapitulovat. Událostí, které je potřeba probrat, je opravdu hodně. V lednu jsme se dočkali vůbec prvního WDR testu celé sestavy, kapalným metanem a kapalným kyslíkem byly naplněny nádrže Superheavy i Starship a nejen to. Byla tím odzkoušena celá sekvence odpočtu, která skončila aktivací systému FireX pod startovním stolem. V únoru se zaměříme na další velký milník, kterým byl statický zážeh všech třiatřiceti motorů na Superheavy. Dále se podíváme na práci kolem dodělávání startovní rampy, a nakonec se konečně dozvíte odpověď na otázku, kterou si všichni klademe už dva roky a tou je, kdy se dočkáme prvního orbitálního testu Superheavy Starship. Jelikož nám chybí pokrýt dění za téměř čtyři měsíce místo jednoho, doporučuji, abyste si vyhradili trochu více času. Nyní už ale opravdu nebudu nic zdržovat a můžeme začít.

ŽIVĚ A ČESKY: SpaceX vynáší již čtvrtou družici pro Intelsat

Zítra ráno nás čeká start Falconu 9 s telekomunikační družicí Intelsat 40e. Za výrobu družice na platformě SSL-1300 je zodpovědná firma Maxar. Zajímavost je, že NASA uzavřela s firmou Maxar dohodu, že na jedné z komerčních družic bude umístěn přístroj TEMPO. Ten je určen především pro měření aerosolů, oxidu siřičitého, ozónu a dalších plynů v atmosféře nad Spojenými státy, Kanadou a Mexikem. Družice bude umístěna nad 91° západní délky, díky čemuž bude mít skvělý výhled na zmíněné oblasti. První stupeň, který poletí po čtvrté, se pokusí o přistání na mořské plošině A Shortfall Of Gravitas, která bude čekat v Atlantiku.

Saturn I: poslední dva kusy najdete v Alabamě

Nosná raketa Saturn I se nezapsala do historie tak významně jako její nástupce Saturn IB nebo dokonce největší člen rodiny, Saturn V. Své místo (nejen) v programu Apollo ovšem má. Už proto, že svým pozdějším (a slavnějším) nástupcům vydláždila cestu. Do dnešních dnů se dochovaly pouze dvě rakety Saturn I, obě jsou v Hunstville a dělí je od sebe jen pár kilometrů. Tento text velmi volně navazuje na články Saturn IB, který se definitivně loučí publikovaný (Kosmonautix, pátek 3. února 2023) a Saturn IB, který se podařilo (zatím) zachránit (Kosmonatix, 27. února 2023). Saturn I je z celé rodiny raket Saturn nejméně známý a nejvíce přehlížený. Přitom šlo nejen o prvního „rodinného příslušníka“, ale i první americký kosmický nosič vyvinutý pouze k civilním účelům. Jeho historie je přitom složitá a propletená a kdo by se jí chtěl zabývat opravdu podrobně, nechť vezme do ruky vynikající knihu Davida Bakera pojmenovanou výstižně Saturn I/IB rocket.

ŽIVĚ: Přeparkování Sojuzu MS-23

Počet obyvatel Mezinárodní kosmické stanice ISS se zítra sníží ze sedmi na čtyři. Tento stav však potrvá pouze pár desítek minut a poté se opět zmíněný počet vrátí na běžnou hodnotu. Zítra v dopoledních hodinách nás totiž čeká přeparkování lodi Sojuz MS-23 z modulu Poisk na modul Pričal. Do ruské lodi usedne tříčlenná posádka, která se v ní bude letos v září vracet na Zemi, tedy Sergej Prokopjev, Dmitrij Petelin a Frank Rubio. Kompletní posádka musí být na palubě své lodi z prostého důvodu – pokud by po odpojení od stanice došlo k jakémukoliv problému a Sojuz se nemohl připojit zpět, přišli by členové jeho posádky o záchrannou loď, do které by se uchýlili v případě problémů.

Cesta k Artemis II (ohlédnutí za 1. čtvrtletím a výhled na 2. čtvrtletí 2023)

Na přelomu února a března byly do kabiny Orionu pro misi Artemis II nainstalovány zbývající boxy avioniky, demontované z Orionu z mise Artemis I. Tím byl splněn milník, který představoval velkou časovou nejistotu. Před půl rokem jsme zmínili zprávu Úřadu vládní odpovědnosti GAO, podle níž bude NASA kvůli opětovnému použití avioniky a následujícím integračním aktivitám potřebovat mezi oběma starty minimálně 27 měsíců času. V minulém dílu jsme napsali, že představitelé NASA stále věří, že by mohl existovat prostor pro urychlení časové osy, aby vedla ke startu v roce 2024. Díky včasnému dokončení instalace avioniky mohli zástupci NASA na telekonferenci 7. března sdělit, že stále sledují časovou osu vedoucí ke startovní připravenosti v listopadu 2024. Nastal čas na jmenování posádky….

Noví astronauti ESA zahájili výcvik

Vloni na podzim vybraní noví evropští kandidáti na kosmonauty dorazili 3. dubna do střediska přípravy astronautů v německém Kolíně nad Rýnem, aby zahájili svůj 12 měsíců trvající základní výcvik. Pětičlenná skupina (Sophie Adenot, Pablo Álvarez Fernández, Rosemary Coogan, Raphaël Liégeois a Marco Sieber) byla společně s dvanácti záložními astronauty vybrána z více než 22 500 zájemců, kteří pocházeli ze všech členských států ESA. Kandidáti na kosmonauty nyní budou trénováni na nejvyšší úroveň standardů, aby se řádně připravili na své budoucí kosmické mise. Během základního tréninku je čekají školení zaměřená na vše, co souvisí s kosmickým průzkumem, technickými i vědeckými obory, kosmickými systémy a jejich provozem, ale i s výstupy do volného kosmického prostoru a chybět nebude ani nácvik přežití v divočině.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.