Maxar Intelligence
Společnost Maxar Intelligence oznámila dohodu se startupem zabývajícím se radarovým zobrazováním Array Labs o zajištění kapacity pro svou konstelaci, která má být vypuštěna v roce 2026.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Maxar Intelligence oznámila dohodu se startupem zabývajícím se radarovým zobrazováním Array Labs o zajištění kapacity pro svou konstelaci, která má být vypuštěna v roce 2026.
Společnost Varda Space Industries se připravuje na vypuštění své čtvrté mise W-4 v rámci sdílené mise SpaceX. Společnost získala pětiletou licenci Federálního úřadu pro letectví.
Společnost Firefly Aerospace plánuje nabídnout komerční službu Ocula určenou k zobrazování povrchu Měsíce pro použití vládami a společnostmi. Systém bude využívat dalekohledy z Národní laboratoře Lawrence Livermora s ultrafialovými a viditelnými senzory.
Společnost Venturi Space, která spolupracuje se společností Astrolab na konceptech lunárních roverů, představila návrh čistě evropského roveru, který chce nabídnout evropským vesmírným agenturám.
Během připrav na statický zážeh kosmické lodi Starship S36, společnosti SpaceX, došlo k mohutné explozi a zničení S36. Zatím není jasné, jak velké škody vznikly na testovacím zařízení a jeho okolí.
Společnost Desert Works Propulsion (DWP) úspěšně dokončila počáteční testování několika prototypů výbojových a neutralizačních katod vyvinutých pro iontový motor TIE-20 společnosti Turion Space Corp.
Na tiskové konferenci během pařížského aerosalonu 17. června Roberto Cingolani, generální ředitel společnosti Leonardo, uvedl, že jednání mezi společnostmi Airbus Defence and Space, Thales Alenia Space a Leonardem o sloučení jejich kosmických divizí se blíží k rozhodnutí zda ano/ne.
Články
Inženýři z Evropské kosmické agentury, konkrétně z jejího oddělení pro Radiofrekvenční vybavení a technologie, úspěšně otestovali nový koncept pro tzv. rádiový beamforming. Jedná se o prototyp, který byl vyvinut v Mikrovlnné laboratoři agentury ESA a nyní je již patentován. Prototyp, který byl testován v Anténní laboratoři agentury ESA, demonstruje nový způsob řízení rádiových signálů v anténní soustavě tak, aby bylo možné zaměřit více paprsků do požadovaných směrů, a to s použitím mnohem menšího počtu komponent než u tradičních systémů s podobnými schopnostmi.
Mezinárodní tým astronomů využil data z Hubbleova kosmického teleskopu k provedení nových měření rychlosti, s jakou se otáčí vnitřní vrstvy planety Uran. Využili k tomu inovativní metodu, která dosahuje tisíckrát vyšší úrovně přesnosti než předešlé odhady. Analýzou snímků polárních září Uranu pořízených za více než deset let se vědcům podařilo zpřesnit rotační periodu planety a stanovili nový důležitý referenční bod pro budoucí planetární výzkum.
Další týden se nezadržitelně blíží ke svému konci, ale ještě než z něj uplynou i poslední hodiny, je čas se na chvilku zastavit a zrekapitulovat si, jaký byl. V tradičním čase nedělního oběda Vám proto přinášíme již 656. díl seriálu Kosmotýdeník, který shrne jednak informace, které jsme Vám v průběhu týdne přinesli, ale také informace, na které se zatím nedostalo. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na Mars za vozítkem Perseverance, ale řeč bude i o odloženém startu Atlasu V nebo o rampě pro SuperHeavy Starship na Floridě. Pohodlně se proto usaďte, přejeme Vám příjemné čtení.
Už 18. března dorazil teleskop IMAP (Interstellar Mapping and Acceleration Probe) na Marshallovo středisko v alabamském Huntsville. Na tamním X-ray and Cryogenic Facility podstoupí termálně-vakuové zkoušky, které nasimulují drsné podmínky kosmického prostoru. Mise IMAP je novodobým nebeským kartografem, který bude mapovat Sluneční soustavu studiem heliosféry, obří bubliny vytvořené slunečním větrem, která obklopuje naši sluneční soustavu a chrání ji před škodlivým mezihvězdným zářením.
Teprve před sedmi měsíci vypuštěná evropská meteodružice Arctic Weather Satellite už ukazuje, jak může přístup New Space urychlit vývoj misí schopných poskytovat podrobné teplotní a vlhkostní profily pro krátkodobé předpovědi počasí. Aby toho nebylo málo, tak dopad, který má tento malý družicový prototyp, jde ještě dál. Ukázalo se, že jeho měřící přístroj může být považován za schopný poskytovat údaje, které jsou srovnatelné s tradičními velkými misemi. Družice nese devatenáctikanálový skenovací mikrovlnný radiometr, jehož vlny pronikají zemskou atmosférou a poskytují podrobné profily teplot a vlhkosti za každého počasí.
Data přijatá z americké sondy Juno naznačují, že tento fotovoltaickou energií napájený průzkumník vstoupil 4. dubna hned dvakrát do takzvaného bezpečného režimu během průletu kolem Jupiteru. Takzvaný bezpečný režim je preventivní stav, do kterého se kosmická sonda dostane, když zjistí anomálii. Nedůležité funkce (včetně sběru vědeckých dat) jsou pozastaveny a sonda se soustředí výhradně na základní úkoly, jako je komunikace a řízení spotřeby energie. Po přechodu do bezpečného režimu byly vědecké přístroje sondy Juno po zbytek průletu vypnuty, jak bylo navrženo.
Součást orbitálního modulu znovupoužitelné kosmické lodě Space Rider od Evropské kosmické agentury dokončila své mechanické zkoušky, které podstoupila v technologickém srdci agentury, v nizozemském ESTECu. Space Rider se má stát všestrannou znovupoužitelnou kosmickou lodí o velikosti dvou dodávek, která bude schopna provádět široké spektrum různých kosmických misí – od farmaceutického výzkumu až po návštěvy rozličných orbitálních platforem, ale možností je mnohem více. Po misích, které budou moci trvat až tři měsíce, se Space Rider vrátí na Zemi a bude schopen přesně přistát na požadovaném místě s pomocí padáku a lyží.
Náhledový snímek tohoto článku byl pořízen 20. března na kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně, když se na tamní testovací stanoviště přesouval první model budoucího pomocného stupně raket Ariane 6 a zároveň i prvního stupně raket Vega. Tento motor, který se označuje jako P160C, je určen k zážehu při zkušebním statickém zážehu. P160C představuje významný pokrok oproti aktuální verzi P120C, která se používá jak na Ariane 6 (jako pomocný stupeň), tak i na raketách Vega-C (jako první stupeň). V novém modelu P160C se ukrývá o 14 tun pevných pohonných látek více, takže jeho nasazení umožní raketám vynášet těžší družice a nebo dosahovat vzdálenějších cílů.
Institut spadající pod japonskou kosmickou agenturu JAXA pracuje na koncepci, která by mohla umožnit vyslání malých vozítek na povrch Marsu. V rámci vystoupení na plenárním zasedání Týdne kosmických věd pořádaném Národními akademiemi 1. dubna zmínil Masaki Fujimoto, nový generální ředitel Ústavu kosmických a astronautických věd (ISAS) agentury JAXA, že agentura spolupracuje s jednou společností na koncepci využití nafukovacích brzdících prvků pro přistání kosmických sond na Marsu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
