Telespazio Germany
Společnost Telespazio Germany 12. srpna oznámila plány na vylepšení své platformy pro řízení misí EASE-Rise o služby Digantara pro sledování vesmírné situace (SSA) a nástroje umělé inteligence Intella.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Telespazio Germany 12. srpna oznámila plány na vylepšení své platformy pro řízení misí EASE-Rise o služby Digantara pro sledování vesmírné situace (SSA) a nástroje umělé inteligence Intella.
Společnost Rocket Lab USA 12. srpna oznámila, že dokončila akvizici společnosti Geost, amerického dodavatele elektrooptických a infračervených (EO/IR) senzorů používaných ve vojenských družicích. Hodnota akvizice dosahuje 275 milionů dolarů.
Vedoucí vědeckého ředitelství NASA uvedla, že agentura je i nadále rozhodnuta využívat malé družice k provádění různých vědeckých misí, ačkoli tyto plány čelí nejistému rozpočtu.
Společnost Northrop Grumman oznámila, že nové radarové stanoviště v Západní Austrálii, vybudované v rámci třístranného partnerství mezi Spojenými státy, Spojeným královstvím a Austrálií, prokázalo, že dokáže sledovat objekty na geostacionární oběžné dráze Země.
Akcie společnosti AST SpaceMobile 12. srpna vzrostly o více než 8 % na 49,76 USD poté, co operátor přímého vysílání do chytrých telefonů oznámil, že zajistil veškeré finanční prostředky potřebné k nasazení 45–60 družic, což stačí k zajištění nepřetržitého pokrytí ve Spojených státech a na dalších klíčových trzích.
Divize rizikového kapitálu společnosti Booz Allen Hamilton se snaží navýšit investice do vesmírného obchodu poté, co ztrojnásobila svůj finanční fond na 300 milionů dolarů.
Společnost Blue Canyon Technologies, výrobce malých družic a poskytovatel služeb pro společnost RTX, představila svůj nejnovější družicový systém pro vesmírnou platformu Saturn-400. Tato nová, větší družice nabízí zvýšenou flexibilitu a spolehlivost.
Články
Již po několikáté odložený start rakety Falcon 9 s družicemi WorldView Legion z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii se opět neuskutečnil a tak možnost na další česky komentovaný přenos přichází až teď. O start se má opět pokusit Falcon 9, ovšem tentokrát s družicemi evropského navigačního systému Galileo, které byly dříve vynášeny pomocí raket Sojuz a Ariane 5. Ovšem kvůli výraznému zpoždění vývoje rakety Ariane 6, invazi Ruska na Ukrajinu, která měla za následek přerušení spolupráce Ruska a Evropy a potřebě vynášet další družice této konstelace, musela Evropa přistoupit k uzavření smlouvy se společností SpaceX. Jelikož družice navigačního systému je potřeba vynášet na vyšší oběžnou dráhu, v tomto případě na střední oběžnou dráhu s výškou 23 616 kilometrů a sklonem 56°, byl pro tento start vybrán první stupeň B1060, který jako teprve druhý poletí podvacáté, ovšem půjde také o jeho poslední let.
Stará pravda říká, že všechno je jednou poprvé a tak se včera poprvé od začátku roku 2019 stalo, že poslední pátek v měsíci byl na našem webu bez pravidelného Pokecu s kosmonautixem. Tuto anomálii beru plně na svá bedra, ale rozhodně se nemusíte bát, že byste o třiašedesátý díl tohoto pořadu přišli. Oproti tradičnímu poslednímu pátku v měsíci se tentokrát posouváme o jeden den na sobotu 27. dubna, přičemž vše ostatní zůstává při starém – začínáme v osm hodin večer a v průběhu cca dvouhodinového živého vysílání budeme odpovídat na dotazy, které diváci napíší do YouTube chatu. Ještě jednou se omlouvám za zpoždění a moc se na všechny těším u odloženého přenosu.
Lidé od nepaměti studovali vesmír a objekty v něm obsažené pomocí viditelného světla. V průběhu 19. století se však zjistilo, že viditelné světlo je jen jednou ze součástí elektromagnetického spektra. Jednotlivé dnes známe složky byly objeveny do počátku 20. století. Rádiové záření fyzikové objevili koncem 19. století a jen velmi krátce na to se objevily názory, že by mohly tento typ záření generovat i astronomické objekty. Pravý původ radioastronomie však musíme hledat až ve 30. letech. Od té doby se tento obor stal základním nástrojem astronomů. Proto je myslím zcela na místě dnes pohovořit o radioastronomii poněkud podrobněji. A pokud si myslíte, že tento obor jako jediný nemá zastoupení v kosmickém výzkumu, v tomto textu si ukážeme, že to není tak docela pravda.
Že se u nizozemského městečka Noordwijk nedaleko známějšího Leidenu (cca na půli cesty mezi Amsterdamem a Rotterdamem) nachází technologické středisko evropské kosmické agentury pojmenované ESTEC, ví asi každý aspoň trochu zběhlejší fanoušek kosmonautiky. Jistě Vás nepřekvapí ani informace, že se zde pravidelně začátkem října koná den otevřených dveří, který jsme několikrát navštívili a přinesli Vám z této návštěvy několik článků – za všechny přidám odkaz alespoň na ten nejnovější. Možná Vás ale překvapí informace, že ESTEC můžete navštívit kdykoliv, navíc zdarma a hezky v pohodlí Vašeho domova. Jde totiž o prohlídku virtuální, ale opravdu propracovanou.
Jedním z nejpřekvapivějších odhalení amerického vozítka Curiosity bylo zjištění, že z povrchu kráteru Gale uniká metan. Tahle informace vědcům docela zamotala hlavu. Na Zemi produkují většinu metanu živé organismy, ale vědci zatím nenašli přesvědčivé důkazy současného či minulého života na Marsu a proto tam nečekali detekci metanu. A přesto malá laboratoř v útrobách roveru Curiosity, která se jmenuje SAM (Sample Analysis at Mars), opakovaně „vyčenichala“ stopová množství tohoto plynu v blízkosti povrchu kráteru Gale, což je jediné místo na povrchu Marsu, kde byl zatím metan objeven. Jeho pravděpodobným zdrojem by podle zjištění vědců měly být geologické procesy, které obnášejí reakci vody a hornin hluboko pod povrchem.
V červnu roku 2023 vynesla raketa Falcon 9 společnosti SpaceX sdílenou misi Transporter – 8. V rámci této mise bylo na palubě i zařízení společnosti Varda Space, které bylo integrováno společně s kosmickým tahačem Photon společnosti Rocket Lab. Pro společnost Varda Space to znamenalo první misi, jejímž cílem byla výroba farmaceutických produktů v prostředí mikrogravitace. Návrat mise, označené jako W-1, byl původně plánován na měsíc září téhož roku. Nakonec se celá mise neočekávaně protáhla a návratové pouzdro i s výsledky výroby léků v prostředí mikrogravitace dosedlo do pouště v Utahu dne 21. února 2024. Dnešní článek však nepojednává o misi W-1, ale o dopadu, který tato mise přinesla do legislativního prostředí kosmických letů v rámci USA.
Raketová základna firmy SpaceX Starbase na nejjižnějším cípu Texasu je v nynější době až neuvěřitelně otevřená. Člověk se dostane k raketám pomalu na dosah ruky. Tato otevřenost ale nebude trvat věčně a základna se bude postupně uzavírat. Je to plně pochopitelné, například na mysu Canaveral nám bylo průvodcem Cape Canaveral Space Force Museum vysvětleno, že kromě obvyklých návštěvníků jezdili k aktivním komplexům i ruští a čínští „turisté“ s půlmetrovými objektivy, kteří nefotili jen památná místa americké kosmonautiky, ale i aktivní techniku a rampy. Což se nelíbilo investorům mnohých soukromých projektů.
Po nezvykle dlouhé pauze v česky komentovaných přenosech se již zítra můžete těšit na další start Falconu 9, tentokrát s prvními dvěma snímkovacími družicemi WorldView Legion. O jejich provoz se bude starat dceřiná společnost MAXAR – firma DigitalGlobe – ovšem stavbu zajistila jiná dceřiná společnost Space System Loral. Konstelaci by po dokončení mělo tvořit šest družic a stane se náhradou za již dosluhující družice GeoEye 1 a WorldView 1 a 2. První stupeň se při této misi pokusí o přistání na pevninské přistávací ploše.
Po troše důmyslného pátrání mohl tým řídící sondu Voyager 1 poprvé po pěti měsících zkontrolovat stav palubních systémů nejvzdálenějšího lidmi vyrobeného objektu. Poprvé od loňského listopadu totiž začal Voyager 1 opět posílat rozumná a použitelná data o stavu jednotlivých systémů. Cesta tím však ještě nekončí. Další krok bude obnášet pokusy navrátit sondu zpět do režimu, ve kterém by opět začala sbírat vědecká data. Sonda Voyager 1 a její sesterská sonda Voyager 2 jsou jediné lidmi vyrobené sondy, které se dostaly do takzvaného mezihvězdného prostoru. Jejich význam pro vědecký výzkum je proto nezpochybnitelný.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Od posledního dílu našeho seriálu Aktuality o Starship nás nyní dělí již více než pět měsíců a v prvé řadě bych Vás chtěl poprosit o prominutí za takto dlouhou
Tento týden si vybral pořádnou dávku odkladů, které postihly misi s družicemi Kuiper. Přesto se během týdne stala i celá řada dalších zajímavých událostí. Kosmotýdeník si tentokrát
Tento týden se toho v kosmonautice stalo celkem hodně. Pojďme si proto v pravidelném týdenním přehledu připomenout, co vše se dělo. Jako hlavní téma si
Máme za sebou týden bohatý na starty, ale také některé odklady. Kosmotýdeník se v hlavním tématu proto bude věnovat důvodům odkladu rakety Falcon 9, která měla
Máme za sebou další týden a je ideální čas si zrekapitulovat kosmonautické dění. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil na testování a instalaci solárních panelů připravované
Předsedovi senátního výboru pro obchod, vědu a dopravu Tedu Cruzovi se podařilo dostat pozměňovací návrh, jehož detaily jsou uvedeny na konci minulého dílu našeho seriálu, do
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
