Lotos-S
Dnes by měla z kosmodromu Pleseck odstartovat raketa Sojuz 2.1b se zpravodajskou družicí Lotos-S. Zítra by pak z kosmodromu Vostocnyj měla odstartovat raketa Sojuz 2.1a s horním stupněm Fregat a družici Kondor-FKA pro pozorování Země.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Dnes by měla z kosmodromu Pleseck odstartovat raketa Sojuz 2.1b se zpravodajskou družicí Lotos-S. Zítra by pak z kosmodromu Vostocnyj měla odstartovat raketa Sojuz 2.1a s horním stupněm Fregat a družici Kondor-FKA pro pozorování Země.
Dochází k nárůstu cíleného rušení systému GPS. Rušení GPS provádí především armády a dále pak kriminální organizace. Nově si začínají pořizovat rušičky i běžní občané, hlavně v USA, protože se šíří obavy o soukromí a protivládní konspirační teorie.
Společnost Arianespace oznámila 27. listopadu, že nadcházející start družice Sentinel-1C na raketě Vega-C bude odložen. Konečné datum startu bude oznámeno 29. listopadu. Zatím se předpokládá odklad o jeden den. Důvodem odkladu jsou technické problémy.
Z kosmodromu Ťiou-čchüan odstartovala raketa Zhuque 2. Jde o první start její vylepšené verze, zatím bez oficiálního označení. Na SSO dráhu vynesla družice Guangchuan 01 a 02. Ty by měly sloužit k ověření komunikačních technologií pro družicové sítě.
Společnost D-Orbit USA si vybrala společnost Spectrum Advanced Manufacturing Technologies k výrobě družic a komponentů ION.
Federální komise pro komunikace udělila společnosti SpaceX 26. listopadu podmíněný souhlas s používáním širokopásmových družic Starlink k podpoře T-Mobile. SpaceX má povolení používat celulární frekvence T-Mobile až na 7 500 družicích Starlink k poskytování doplňkového pokrytí z vesmíru.
Slingshot Aerospace získala od úřadu pro vesmírný obchod (OSC) a Národního úřadu pro oceán a atmosféru (OSC) zakázku ve výši 5,3 milionu dolarů na navržení uživatelského prostředí pro vesmírný provoz nové generace koordinační platformy.
Články
Panely fotovoltaických článků jsou nejviditelnější součástí systému EPS (Electrical Power Subsystem) Hubbleova teleskopu. Pro úspěšné fungování jsou však potřebné i další součásti tohoto systému – třeba řídící jednotky CCC (Charged Current Controller), nebo PDU (Power Distribution Unit). Hlavním mozkem celého energetického systému je však jednotka PCU (Power Control Unit), která přijímá povely z palubního počítače, odesílá telemetrické informace o systému, zajišťuje správné natočení panelů s fotovoltaickými články a hlavně rozhoduje, jak bude distribuována vyrobená elektrická energie.
Proč je v našem vesmíru naprostá dominance hmoty a antihmota se zde vyskytuje jen výjimečně? Fyzikální zákony jsou přitom velmi často symetrické a invariantní vůči různým změnám. Není důvod předpokládat, že by tomu u antihmoty mělo být jinak. Samozřejmě, kdyby hmota nepřevládla, neexistovali bychom a nemohli bychom se na toto ptát. To je ale argument antropickým principem a ten obvykle moc relevantní není. Existuje však nějaký fyzikální důvod proč v našem vesmíru převládá hmota nad antihmotou? Na to se podíváme v dnešním článku.
Tempo, s jakým nám kosmonautika přináší stále další a další novinky, neklesá a tak se nemůžeme divit, že nám čas utíká tak rychle. Ke svému konci se chýlí nejen léto, ale máme tu i konec srpna. Jelikož máme dnes poslední pátek v měsíci, znamená to, že je nejvyšší čas na 56. díl našeho živě vysílaného pořadu Pokec s kosmonautixem. Také dnes začínáme tradičně v osm hodin večer a během přibližně dvouhodinového vysílání budeme odpovídat na Vaše dotazy, které napíšete do YouTube chatu. Pokud tedy máte čas a chuť, jste srdečně zváni na naše přátelské povídání v pohodové atmosféře o kosmonautických tématech, která vás zajímají.
Poslední pátek letošních prázdnin je tu a to znamená jediné. Vychází poslední díl tradiční série TOP5 tohoto roku. Mám tu čest ho pro letošek uzavřít a řekl jsem si, že po řadě složitějších témat zvolím trochu odlehčenější formu. Podíváme se totiž na pětici fotografií z kosmonautiky, o kterých si mnozí myslí, že jsou pravé. Staly se tzv. virální. V mnoha případech dokonce natolik zlidověly, že se používají k propagaci a málokdo se vůbec pozastaví nad tím, že nejsou tak úplně pravé. U úvodního snímku k článku je to snad nad všechnu pochybnost, že se jedná o podvrh, ale některé fotomontáže a úpravy se skutečně povedly a není divu, že matou do dnešních dnů. Tím končí již devátá sezona této řady článků, ale nebojte se, přibližně za 10 měsíců se tento formát vrátí s jubilejní desátou řadou. Poděkování patří všem čtenářům, kteří udržují tento formát stále při životě a všem kolegům z redakce, kteří se podílejí na jeho vzniku.
Snad již zítra, tedy v pátek 25. srpna, bychom se mohli dočkat další pilotované mise k Mezinárodní vesmírné stanici. Konkrétně k ní zamíří kosmická loď Crew Dragon společnosti SpaceX, která na ISS dopraví čtyři členy posádky. První členkou je velitelka Jasmin Moghbeli, podplukovnice americké námořní pěchoty. Druhým členem posádky je pilot, člen oddílu astronautů Evropské kosmické agentury, Andreas Mogensen. Třetím členem posádky a zároveň prvním letovým specialistou je japonský astronaut Satoši Furukawa, který je již dvacet čtyři let členem oddílu astronautů Japonské vesmírné agentury, zvaná jako JAXA. Posledním členem posádky a zároveň druhým letovým specialistou je ruský kosmonaut Konstantin Borisov, který se stane teprve třetím ruským kosmonautem, jenž poletí v lodi Crew Dragon. Pro tuto misi byla vybrána kabina s označením C210, která nese jméno Endurance a vydá se na svou třetí misi. Co se týče prvního stupně, tak ten poletí poprvé a o přistání se pokusí na pevninské ploše LZ-1. Ovšem ještě před startem mise Crew-7 nás v 05:49 čeká připojení kosmické lodi Progress MS-24 k modulu Zvezda na Mezinárodní vesmírné stanici.
Roku 1963 vzlétl první stroj z rodiny ASSET a začal tak další fázi výzkumu návratu tzv. lifting bodies do atmosféry. Lifting bodies byla kategorie strojů, která velmi zajímala USAF. Kategorie, která není ani dnes mrtvým tématem v kosmonautice. Rok 1963 přinesl kromě letů ASSET i zrušení většího programu X-20 Dyna Soar, o kterém jsme tu již mnohokrát mluvili. Do popředí se dostal ASSET a dalo by se říct, že v tomto případě šlo o jakési neplánované vítězství Davida nad Goliášem. X-20 byl přece jen mohutnější program oproti ASSET a to i co do velikosti obou strojů. Byl to však ASSET, který měl přinést odpovědi na všechny otázky okolo aeroelasticity a aerotermodynamiky návratového okřídleného tělesa. Ze všech strojů ASSET se do muzea dostal jediný exemplář, který dnes můžeme vidět v muzeu US Air Force v Daytoně, ve státě Ohio. Společně s ASSET jsou v muzeu i stroje, které následovaly odkazu ASSET, ale už s jinými výzkumnými úkoly.
Indická kosmická mise Chandrayaan-3 dokázala dnes ve 14:32 SELČ dosednout na povrch Měsíce – konkrétně u kráteru Manzinus U. Indie se tak stala teprve čtvrtým státem světa, který to po Sovětském svazu, Spojených státech a Číně dokázal. Přistání landeru Vikram navíc proběhlo do oblasti, kterou můžeme označit jako širší okolí jižního pólu Měsíce. Tato lokalita zatím byla studována pouze z oběžné dráhy, ale v dalších letech se sem chystá hned několik výprav – robotických i pilotovaných. Indická mise tedy může během 14 pozemských dnů přinést cenné informace o podmínkách, které zde panují. Lander přistál bezpečně i přesto, že musel na poslední chvíli provést úhybný manévr, aby dosedl do bezpečnějšího místa. Následná komunikace amerických i evropských antén s landrem potvrdila, že stroj funguje a na Zemi dorazily i první snímky.
Dokončení americké sondy Lunar Trailblazer se blíží, jelikož nedávno byl na tento malý stroj nainstalován i druhý (a poslední) špičkový vědecký přístroj. Přístroj LTM (Lunar Thermal Mapper) postavený na anglické University of Oxford ve spolupráci s britskou kosmickou agenturou se připojil k přístroji HVM3 (High-resolution Volatiles and Minerals Moon Mapper), který byl na sondu připojen vloni. Společně mají tyto přístroje umožnit vědcům určit množství, oblast a formu vody na Měsíci. Sonda Lunar Trailblazer, která váží jen okolo 200 kilogramů je produktem slavné kalifornské Jet Propulsion Laboratory a i s plně vyklopenými fotovoltaickými panely bude měřit jen 3,5 metru. Sonda bude data z přístroje LTM využívat ke sběru informací o teplotě, které prozradí teplotní vlastnosti povrchu Měsíce, ale i složení křemíkových hornin a regolitu. Snímkovací spektrometr HVM3 postavený již zmíněnou JPL, bude detekovat a mapovat formu, množství a lokality vody ve stejných oblastech, které si bude prohlížet LTM.
Zatím se zdá, že by 23. srpen mohl přát všem fanouškům kosmonautiky. V relativně krátkém sledu nás totiž budou čekat hned tři zajímavé události. Dvě z nich jsou dokonce tak blízko, že pokud současný harmonogram zůstane zachován, spojíme je do jednoho přenosu. Na Floridě se ke svému startu ve 2:47 SELČ chystá Falcon 9, který v rámci mise Starlink 6-11 vynese družice 2. generace mini. Hned ve 3:08 by měla z kosmodromu Bajkonur odstartovat raketa Sojuz 2.1a s nákladní lodí Progress MS-24, která poveze zásoby na Mezinárodní kosmickou stanici. Při vší úctě k oběma jmenovaným přenosům nás to hlavní čeká ve 14:34 SELČ, kdy se Indie pokusí o lunární přistání své sondy Chandrayaan-3. Všechny tyto události pro Vás odkomentujeme v rámci našich přenosů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
U letu prvního trojmístného Voschodu 3KV probíhaly velké zákulisní tahanice a rošády ohledně zařazení civilních kandidátů na soupisku posádek. Animozita mezi vojáky a civily zde vyplula na
Tento týden přišlo na řadu potápění. Díky tomu, že všichni, co se zde účastníme výcviku, máme alespoň základní potápěčskou kvalifikaci (tj. Open Water Diver –
Tento týden přinesl řadu velmi zajímavých okamžiků. Na vrcholu stojí samozřejmě start Super Heavy Starship na šestý integrovaný let. Startoval a hned několikrát i Falcon 9. Startu
Sověti si od počátku věku praktické kosmonautiky velmi dobře hlídali svého úhlavního soka, Spojené státy. V tomto ohledu měli úkol velmi usnadněn faktem, že USA svůj
Třetí týden první části výcviku ESA Astronaut Reserve byl zaměřen především na HBP, neboli Human Behaviour and Performance. Jedná se o důležité dovednosti jako leadership, práce
Další týden je za námi a tak je skvělý čas na to, připomenout si, co v uplynulých sedmi dnech přinesl kosmonautika. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6
Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7.
Dne 24.11.2021 se na svou cestu sluneční soustavou vydala americká sonda Dart. Na oběžnou dráhu byla dopravena raketou Falcon 9. Cílem sondy DART byla blízkozemní planetka Didymos, přesněji řečeno její měsíček Dimorphos. Sonda jej však neměla zkoumat, ale narazit do
Už je tomu 55 let. Psal se 20. červenec 1969, když Neil Armstrong sestupoval po žebříku z lunárního modulu a pronášel historickou větu o malém krůčku pro člověka ale obrovském skoku pro lidstvo. Proč ale vlastně právě on? Jakým způsobem uvnitř NASA zvolili prvního
Nastal čas prázdnin a také dalšího shrnutí dění v oblasti kosmonautiky za měsíce duben, květen a červen. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Hned na počátku dubna jsme se dočkali jednoho loučení, při misi NROL-70 jsme naposledy mohli
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.