sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.
Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.
Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.
Německý dodavatel obranných technologií Rheinmetall plánuje zahájit příští rok stavbu družic se syntetickou aperturou pro radarové systémy ve spolupráci s finským provozovatelem konstelací SAR Iceye.
Raketa Neutron nové generace od společnosti Rocket Lab byla vybrána pro experimentální misi amerického letectva k otestování schopností rychlé globální přepravy nákladu.
Společnost ClearSpace dokončila druhou fázi mise Britské kosmické agentury s názvem Active Debris Removal (ADR), v rámci které testovala a zdokonalovala technologii pro odstraňování družic z nízké oběžné dráhy Země.
Bílý dům 6. května formálně předal Senátu nominaci Matthewa Andersona na pozici zástupce administrátora NASA. Anderson sloužil v letectvu 24 let a do důchodu odešel v roce 2021 v hodnosti plukovníka.
Články
Na letošní říjen si pro nás Sluneční soustava připravila nevídanou podívanou. Teprve na začátku loňského roku vědci objevili kometu, která dostala označení C/2013 A1 Siding Spring. První výpočty byly šokující – zdálo se, že se kometa v říjnu 2014 srazí s Marsem. Čím déle jsme ale kometu pozorovali, tím se její oběžná dráha zpřesňovala. 19. října tedy vlasatice proletí tak blízko od Marsu, že pokud by na jeho místě byla Země, prolétla by kometa v třetinové vzdálenosti oběžné dráhy Měsíce! Kometě jsme se na našem blogu již věnovali v několika článcích. Nyní Vám ale přinášíme mimořádnou perličku. Díky šikovnosti programátorů ze Slovenska si můžeme už nyní ukázat, jak bude takový průlet probíhat.
Vědci se konečně dočkali – největší laboratoř, kterou jsme kdy dostali na Mars – šestikolové vozítko Curiosity dorazilo k cíli své cesty. Ale tímto cílem vlastně všechno začíná. Vozítko dokončilo několik kilometrů dlouhý přejezd od místa přistání až k úpatí hory Mount Sharp, jejíž vrstevnatou strukturu můžeme přirovnat k listům kroniky marsovské geologie. V dalších měsících se můžeme těšit na postupné šplhání roveru nahoru, přičemž vědeckých zastávek bude mnohem více než doposud. Až doposud vozítko hlavně jezdilo a semtam se zastavilo na nějakém vědecky zajímavém místě. Teď se ale začne poměr jízda / věda obracet.
Americká sonda Cassini si během své veleúspěšné mise připsala hned několik nečekaných objevů. Nyní se zdá, že má na kontě další novinku. Porovnáním snímků pořízených během průletu nad saturnovým měsícem Titan se ukázalo, že se ve zdejším druhém největším jezeře Ligeia Mare občas objeví útvar o rozloze přibližně 260 kilometrů čtverečních. Záhadný objekt je dobře vidět díky světlé barvě, která kontrastuje s hladinou jezera. Vědci ale byli ještě překvapenější, když při dalším průletu kolem Titanu nic podobného vidět nebylo.
30. ledna 1973 bylo oficiálně oznámeno složení posádky pro společný let se Sověty. Slayton se ocitnul v poslední americké posádce, která byla jmenována před pětiletou prolukou před nástupem Shuttlu. 24. května téhož roku byla oznámena i posádka sovětského Sojuzu- Alexej Leonov a Valerij Kubasov. Aby měl Deke volné ruce během výcviku pro svou misi, jeho funkci dočasně převzal Al Shepard, který načas odsunul svůj odchod z NASA- velmi dobře si pamatoval, jak mu Deke podal před deseti lety pomocnou ruku a co to pro něj znamenalo. Výcvik krom tradiční materiální přípravy, procházení letových postupů, výcviků na simulátoru a podobných radostí nyní ale měl ještě jeden aspekt navíc. Obě strany, jak Američané, tak Sověti, se nyní snažily co nejvíce pochopit ohledně zvyklostí a kultury svých protějšků. Naturel obou národů je odlišný a ve vesmíru nebude při případné krizi čas na dešifrování reakcí kolegů. Je pochopitelné, že na astronauty i kosmonauty čekal poměrně značný kulturní šok…
Asi každý, kdo někdy večer nebo ráno zvedl hlavu k obloze, aby kromě krásy hvězd a dalších nebeských objektů pozoroval i přelet Mezinárodní vesmírné stanice, mi jistě potvrdí, že se jedná o silný zážitek. Člověk vidí na vlastní oči největší lidmi vyrobený objekt ve vesmíru – byť na vzdálenost několika set kilometrů. V dnešní době internetu a počítačů není problém vypočítat s několikadenním předstihem, kdy bude ISS pozorovatelná právě z našeho stanoviště. Ostatně i na našem portálu máte možnost si tyto informace snadno vyhledat. Jenže když je člověk v přírodě, tak se tyto údaje nehledají snadno. Přesto je tu jedno pohodlné řešení.
Před týdnem odstartovala k Mezinárodní kosmické stanici další nákladní loď Dragon společnosti SpaceX. O dva dny později ji německý astronaut Alexander Gerst zachytil pomocí robotického ramena Canadarm 2 a úspěšně loď připojil ke spodnímu dokovacímu uzlu modulu Harmony. Celkově se jedná o čtvrtou operační zásobovací misi Dragonu k ISS, před kterou navíc byly absolvovány dvě mise testovací. O přípravách rakety Falcon 9 a zejména o obsahu nákladu, který Dragon ke stanici vynesl, jsme vás informovali v tomto článku. Dnes se poohlédneme nejen za samotným startem, ale také za příletem Dragonu k ISS a procesem připojování. A to vše prostřednictvím fotografií doplněných podrobným popisem.
Napadlo Vás někdy který americký astronaut strávil nejvíce času ve stavu beztíže? Jaký je vůbec početní poměr mezi astronauty a astronautkami. Kolik astronautů bylo rekrutováno z armády a kolik byli civilisté? Nebo třeba ve kterém náboru přijala NASA nejvíce nových astronautů? Hledání odpovědí na tyto otázky by znamenalo dlouhé procházení archivů a statistik. Dnes Vám ale přinášíme infografiku věnovanou právě statistickým zajímavostem o amerických astronautech, ve které najdete odpovědi snadno a rychle. Nemálo našich čtenářů jistě potěší, že jsme obrázek kompletně přeložili do češtiny.
Uplynulý týden přinesl mnoho významných a zajímavých události v kosmonautice a tak současný kosmotýdeník, který právě tento uplynulý týden shrne, bude trochu rozsáhlejší. Nejdříve se podíváme k Marsu, kterému na jeho oběžné dráhy přibyly dvě nové družice, včetně první indické. Na mezinárodní vesmírnou stanici se vydala trojice nových astronautů, ale let neproběhl bez problémů a třetí velkou zprávu zaměříme na raketu Proton, která se snad už vrátila do služby. V krátkých zprávách se podíváme na dění u SpaceX. Přeji vám hezkou neděli, a pokud zovna obědváte, tak dobrou chuť.
Kosmonautika někdy umí vykouzlit příběhy, které by nevymyslel ani sebelepší režisér. Uznejte sami – není úžasná náhoda, že kolem Marsu letos 19. října proletí kometa Siding Spring? Ta se k Rudé planetě přiblíží na vzdálenost 140 000 km, což je jen třetina vzdálenosti, ve které obíhá Měsíc kolem Země. Vzájemná rychlost obou těles bude 56 km/s a kometa dosáhne na marsovské obloze magnitudy -6! Poprvé v historii budeme moci studovat takto těsnou interakci planety s kometou – navíc v době, kdy na Rudé planetě nebo v jejím okolí operuje nejvíce vědeckých družic v historii. Dnes Vám přinášíme do češtiny přeloženou infografiku amerických sond i s vyznačením úkolů, které budou mít na starosti.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
