Štart družíc Tianyi
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Články
Právě uplynulý týden byl zrovna bohatý na velkolepé události z kosmonautiky, přesto však nemusíte mít obavy, že bychom Kosmotýdeník neměli čím naplnit. Podíváme se nejdříve do Jižní Ameriky, kde musel být odsunut start dvou telekomunikačních satelitů. Špionážní fotka nás vezme na přípravy testu únikového zařízení Dragonu V2, podíváme se i na výročí Hubleova kosmického teleskopu, nebo na nový dokovací modul, který již brzy bude doručen na Mezinárodní vesmírnou stanici. Přeji vám hezkou neděli a příjemné čtení.
Už když se před několika týdny americká sonda Dawn přibližovala k trpasličí planetě Ceres, tak všechny zaujaly neobvyklá jasná místa na povrchu. Šlo o světlé skvrny, jejichž původ zatím neznáme. Sonda teprve postupně klesá na nižší oběžné dráhy, které jí umožní prozkoumat nejen tyto pozoruhodné oblasti, ale také celou trpasličí planetu. Než vědci dostanou detailnější data, která by měla záhadu rozlousknout, může zatím veřejnost čile spekulovat. Jsou jasné skvrny způsobeny vulkanismem, nebo jde o odhalenou vrstvu ledu, není to třeba vrstva soli? Na webu JPL nyní mají čtenáři možnost hlasovat pro možnost, které nejvíce věří. K dispozici je šest kategorií – sopka, gejzír, hornina, led, sůl, případně „jiné“. K hlasování nepotřebujete žádnou registraci – stačí jen kliknout na možnost, která se Vám zdá nejpravděpodobnější. Jde o velmi originální nápad, jak mezi veřejností zpopularizovat misi sondy Dawn a dostat ji více do povědomí lidí.
Soukromá raketa Falcon 9 se opět chystá na cestu k obloze. Cílem je vynést telekomunikační družici TurkmenÄlem 52E na dráhu přechodovou ke geostacionární – pozorní čtenáři už jistě pochopili, že pokud Falcon vynáší telekomunikační družici na GTO, tak padá možnost záchrany prvního stupně. Raketa tedy nemá přistávací nohy ani roštová kormidla. Při cestě na oběžnou dráhu si nosič sáhne až na dno sil a pro přistání nebude mít dostatek paliva. Ale i přesto bychom měli tomuto startu věnovat pozornost.
My v České republice jsme si v posledních letech na šlendrián v podání stavebních firem už tak nějak zvykli – ať už mluvíme o skandálu s nebezpečnou dálnicí u Ostravy, nebo o aktuální kauze s tunelem Blanka. Člověk by skoro mohl získat dojem, že v zahraničí je situace jiná. Jenže čas od času se objeví případ, který ukáže, že nestandardní postupy nejsou jen českou národní výsadou, ale že je můžeme pozorovat po celém světě. Zdá se téměř až nemyslitelné, že by se podobný šlendrián mohl projevit i při přípravě na novou éru americké kosmonautiky.
Výročí – a obzvlášť ta kulatá – bývají vždy ve znamení bilancování. Sečtou se úspěchy, odečtou slepé uličky a problémy, je to skoro takový očistný rituál pro všechny zúčastněné. Málokdy si to přiznáme, ale jakákoli podobná oslava nutí i nás samých zamyslet se nad tím, co se povedlo, a co méně, a co případně vůbec. V případě letošních oslav čtvrtstoletí Hubbleova teleskopu by si možná takový rituál zasloužil ještě něco víc. Jenže je těžké hodnotit oslavence, který je vlastně „dědečkem“ v záplavě dnešních vědeckých přístrojů, a zasluhoval by si spokojený odpočinek. Přitom se těší plnému zdraví, a je stále ve vynikající kondici. Proč dědečka, když Hubble slaví „pouhé“ čtvrtstoletí činnosti? Inu ve vesmíru mimo ochranný štít atmosféry ubíhá čas jinak. Ale i pokrok v technologiích a vědě se za tu dobu, co si tam senior Hubble spokojeně obíhá, neuvěřitelně zrychlil. Budujeme obří pozemní observatoře, které svým rozlišením stonásobně předčí jeho rozlišení, vyvíjíme kosmické detektory, které budou schopny přímo pozorovat atmosféry vzdálených exoplanet…
Vážení čtenáři, po více než dvou měsících přichází opět krátký článek, ve kterém se nedozvíte nic nového o kosmonautice. Přesto si myslím, že má důvod pokračovat ve čtení. Následující řádky Vám ukáží, že anketní pole, které máme v pravém sloupci tam není jen na okrasu, ale že s jeho pomocí sbíráme informace od Vás, čtenářů. Do právě skončené ankety, jejíž výsledky si tu nyní rozebereme nám přišlo téměř 550 hlasů, takže výsledky mají slušnou vypovídací hodnotu. Zároveň jsme pro Vás připravili anketu novou – jejím prostřednictvím se můžete spolupodílet na přípravě tématického plánu na letní prázdniny.
Tím Thorem z názvu článku pochopitelně nemyslíme severského boha hromů, ale telekomunikační satelit Thor-7. Ten se spolu se svým kolegou – satelitem Sicral-2 vydá na dráhu přechodovou ke geostacionární s pomocí nejsilnější evropské rakety Ariane 5. Původně mělo ke startu dojít už před pár dny, ale během příprav se objevil problém s konektorem, který propojuje kryogenní horní stupeň se startovní plošinou. Společnost Arianespace neuvedla k problému bližší informace, ale s největší pravděpodobností jde o závadu na systému, přes který do horního stupně proudí palivo, případně tlakovací plyny.
V pondělí 20. dubna vyrazil z areálu mnichovské firmy IABG ostře sledovaný náklad. Tahač se speciálním návěsem, na kterém byl rozměrný kontejner vyrazil vstříc mnichovskému letišti. Tady už čekal nákladní letoun Antonov, do kterého technici uložili celý kontejner. Transportní letoun se kolem deváté večer odlepil od ranveje a nabral kurs na Jižní Ameriku. Když bylo včera ve střední Evropě půl čtvrté ráno, dosedlo letadlo na letiště v Cayenne ve Francouzské Guyaně. Kontejner nyní zamíří na kosmodrom v Kourou, kde jej technici rozbalí a začnou s přípravami na start. Celý velký transport se točil kolem evropské družice Sentinel 2A, která bude snímkovat naši planetu.
Od poloviny letošního do konce příštího roku představí Čína trojici nových kosmických nosičů CZ5, 6 a 7. Nepůjde o pouhou evoluci, ale o skutečnou revoluci: nahradí totiž prakticky všechny dnes používané kosmické rakety „Made in China“. Základem všech tří raket je nově vyvinutý motory YF100 na kerosen a kapalný kyslík. Tedy na pohonné látky, které dosud nejlidnatější země světa ve svém kosmickém programu nevyužívala. Jeho vývoj začal v roce 2000, první statické zážehy proběhly o pět let později a certifikovaný byl v květnu 2012.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.