sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Inversion Space 1. května oznámila, že dokončila let své mise Ray, která byla vypuštěna v rámci mise Transporter-12 společností SpaceX v lednu. Zařízení sloužilo jako technologický demonstrátor a testovalo systémy, které společnost plánuje použít pro svou budoucí návratovou kapsli Arc.
Společnost Novaspace, přední poradenská a tržní firma v oblasti vesmírných programů, vydala 24. vydání své výroční zprávy o vládních vesmírných programech (GSP). Zpráva uvádí, že globální vládní investice do vesmíru dosáhly v roce 2024 přibližně 135 miliard dolarů
Akcie společnosti Eutelsat 5. května se uzavřely s růstem o téměř 13 % poté, co francouzský operátor oznámil, že nahradí svého generálního ředitele. Nový ředitel Jean-François Fallacher přichází od partnerské společnosti Orange.
Společnost Lockheed Martin 1. května oficiálně předala NASA kosmickou loď Orion pro misi Artemis 2, čímž zachovala plánovaný termín startu na začátek roku 2026. NASA převzala schválení pro loď v Kennedyho vesmírném středisku.
V prohlášení z 30. dubna NASA uvedla, že v květnu a první polovině června by měly být příznivé podmínky pro obnovu výroby energie sondy Lunar Trailblazer. Tím by mělo dojít k obnově spojení se sondou a následně i alternativní mise.
Evropské regulační orgány zahájily předběžné vyšetřování plánu lucemburského provozovatele družicové konstelace SES na koupi amerického konkurenta Intelsat. Evropská komise stanovila lhůtu do 10. června pro rozhodnutí, zda dohodu schválí nebo zahájí rozsáhlé vyšetřování.
V oznámení z 29. dubna NASA informovala astrofyzikální komunitu, že odkládá zveřejnění dalšího oznámení o příležitosti (AO) pro další misi Small Explorer (SMEX) nejméně do dubna 2026. Rozhodnutí odložit schválení AO přichází uprostřed přetrvávajících obav z dopadu škrtů v celkovém vědeckém rozpočtu NASA.
Články
Od vypuštění VZLUSATu-2, uplynuly 13. ledna letošního roku už dva roky. Během té doby malá družice dokázala zaznamenat 68 gama záblesků, ale také fotografovala povrch Země – za tímto účelem je vybavena dvojicí kamer. Jedna pořizuje fotografie s širokým záběrem o velikosti 500×400 km, druhá je pak určena pro detailní snímky oblastí 30×20km. VZLUSAT-2 je jedinou českou družicí, která je schopna fotografovat Zemi ve vysokém rozlišení. Ani po dvou letech na oběžné dráze však nemíří do starého železa. Od chvíle, kdy se český 3U CubeSat díky Falconu 9 dostal na oběžnou dráhu, obkroužil naši planetu více než 11 600×. Mezi zmíněnými 68 zachycenými gama záblesky se vyjímá ten ze 7. března 2023, který byl mimořádně jasný. Šlo dokonce o druhý nejsilnější gama záblesk, jaký se kdy podařilo zaznamenat. Pro vědce jsou cenná i data z rentgenových/gama palubních přístrojů s pixelovými detektory.
V uplynulých dnech internet zaplavila dávka fotografií a videí ukazující přípravy a samotný start nové a neokoukané rakety Gravity-1 z Číny. Množí se také otázky, cože je to vlastně za raketu? Kde se tu vzala a co vlastně dokáže? Rozhodl jsem se tedy posbírat dostupné informace a složit z nich ucelené informace, které budou na jednom místě pěkně pohromadě. Šlo přitom už o druhý start nové rakety tento rok a to máme teprve polovinu prvního měsíce. Další starty nových nosičů budou následovat. Čeká se například na start Ariane 6 nebo malé rakety Agnibaan SOrTeD a další. Vraťme se však do Číny a začněme hezky na začátku u společnosti, která má Gravity-1 na svědomí.
Jaký zájem mají zástupci české akademické, průmyslové a další veřejnosti o české aktivity, které mohou být realizovány třeba na Mezinárodní kosmické stanici? To se nyní rozhodli zmapovat zástupci ministerstva dopravy ČR a vydali formální Žádost o informace. Poznatky, které získají, by měly sloužit k dalšímu posuzování a možná i k hodnocení, jak by mohly být přínosné při případném kosmickém letu zástupce ČR. Do celého procesu je zapojena Evropská kosmická agentura a proto je tato kampaň v angličtině. Případní zájemci mohou využít formulář a také workshop, který se uskuteční v prostorách ministerstva 1. února od 9:00. V jeho rámci se účastníci seznámí s technickými možnostmi, které stanice ISS nabízí k provádění experimentů. Zatímco dopoledne bude patřit spíše fyzikálním oborům, odpoledně se zaměří na medicínu, psychiku a fyziologii člověka.
Další kosmonautikou napěchovaný týden je za námi! Týden, v rámci kterého došlo k oznámení odkladu misí Artemis, premiéře dvou nových kosmických nosičů i k celé řadě dalších kosmonautických zajímavostí. A to rok 2024 ještě ani pořádně nezačal. Kosmotýdeník vám jako obvykle shrne to nejzajímavější z dění v uplynulých sedmi dnech a hlavním tématem bude tentokrát pozitivní oznámení, že byly povoleny všechny šrouby na odběrové hlavě návratového pouzdra mise OSIRIS-REx. Cesta ke kýženým vzorkům z planetky Bennu je tak otevřena. V dalších tématech se budeme věnovat třeba přípravě mise Axiom-3, testu padáků lodě Starliner a také zmíněným dvěma premiérám nosičů. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.
Náš popis všech vědeckých přístrojů, které byly v průběhu provozu Hubbleova kosmického dalekohledu (HST) na jeho palubě instalovány, se pomalu blíží do finále. Dnes přichází na řadu infračervená kamera a spektrometr NICMOS, tedy přístroj, který je s hmotností 370 kilogramů vůbec nejhmotnějším přístrojem HST. NICMOS ke svému chodu vyžadoval nízké teploty a proto byl vybaven několika systémy, které měly jeho detektory dostatečně ochladit. Dnes je však již mimo provoz.
Ani další dva měsíce činnosti Vesmírného dalekohledu Jamese Webba nebyly z pohledu výzkumu nezajímavé a bylo tedy rozhodně do našeho seriálu co vybírat. A myslím, že nové výsledky rozhodně nejsou nezajímavé. I dnes se podíváme do vzdálenějšího vesmíru, konkrétně na velmi vzdálenou kupu galaxií a její okolí. V tomto dílu se ovšem budeme hodně věnovat objektům v Mléčné dráze. Podíváme se na legendární Krabí mlhovinu, pozůstatek supernovy z 11. století, ale zejména na exoplanety a protoplanetární disky. Právě pozorování těchto objektů totiž zveřejněným výsledkům v uplynulém období vévodila. Začneme ale přece jen daleko od domova a to u jednoho velmi zajímavého gama záblesku.
První posádka, která se zúčastnila zhruba rok trvající mise simulující pilotovanou výpravu k Marsu se 11. ledna přehoupla přes hranici 200 dní trvání. Čtyřčlenná posádka vstoupila 25. června 2023 do obytného modulu CHAPEA (Crew Health and Performance Exploration Analog), který se nachází na Johnsonově středisku v Houstonu a opustit by jej měla 6. července 2024. V uplynulých 200 dnech se posádka věnovala třeba pěstování a sklizni prvních rostlin vypěstovaných v habitatu o ploše 158 metrů čtverečních. Mezi plodinami bychom našli třeba rajčata, papriky, nebo listovou zeleninu.
V minulém dílu jsme přinesli fotografii, která alespoň částečně ukazovala obytný modul HALO po jeho vyjmutí z přípravku, ve kterém byl svařen. Dne 11. prosince 2023 odvysílal italský zpravodajský kanál Rai News 24 v pořadu Futuro24 reportáž z výrobního zařízení společnosti Thales Alenia Space v Turíně, ve které byly zveřejněny do té doby nevídané záběry z výroby modulu. Z reportáže jsme vybrali několik fotografií. Z nich je zřejmé, že probíhají počáteční práce v interiéru modulu. Obě jeho koncové stěny budou přivařeny až v další fázi. Modul HALO má být vynesen raketou Falcon Heavy společně s energetickým a pohonným modulem PPE, jehož poslední známou fotografii jsme přinesli v říjnu. Na oběžné dráze Měsíce se oba moduly mají stát základem kosmické stanice Gateway.
Chystaný návrat lidí na Měsíc nabízí jedinečnou příležitost učinit praktické kroky k významným vědeckým možnostem. Jedním ze zřejmých kandidátů je interferometrické snímkování s extrémně vysokým rozlišením na viditelných a ultrafialových vlnových délkách. To by pomohlo odhalit povrchy hvězd, prozkoumat vnitřnosti akrečních disků, které obklopují vznikající hvězdy i černé díry a zahájit cestu k odhalování povrchových útvarů a meteorologických jevů na nejbližších exoplanetách. Plně vyvinutý systém bude velký a drahý, ale jeho začátek takový být nemusí. Technologie je možné vyvinout a otestovat na dvou až třech menších teleskopech s menšími rozměry. Po vyvinutí technologie se mohou rozměry zvětšit, může dojít k použití větších teleskopů i navýšení jejich počtu. Každý z těchto upgradů by přitom měl jen minimální negativní vliv na zbytek systému. Kenneth Carpenter z Goddardova střediska proto do programu NIAC předložil žádost o podporu na prozkoumání možností stavby optického zobrazovacího interferometru s vysokým rozlišením a dlouhou základní linií na povrchu Měsíce, který by byl v souladu s programem Artemis. Studie z roku 1996 rozebírala kompromisy mezi umístěním interferometrů kilometrových rozměrů na povrchu Měsíce a jejich konstrukcí jako volně létajících zařízení v kosmickém
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
