sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Inversion Space

Společnost Inversion Space 1. května oznámila, že dokončila let své mise Ray, která byla vypuštěna v rámci mise Transporter-12 společností SpaceX v lednu. Zařízení sloužilo jako technologický demonstrátor a testovalo systémy, které společnost plánuje použít pro svou budoucí návratovou kapsli Arc.

Novaspace

Společnost Novaspace, přední poradenská a tržní firma v oblasti vesmírných programů, vydala 24. vydání své výroční zprávy o vládních vesmírných programech (GSP). Zpráva uvádí, že globální vládní investice do vesmíru dosáhly v roce 2024 přibližně 135 miliard dolarů

Eutelsat

Akcie společnosti Eutelsat 5. května se uzavřely s růstem o téměř 13 % poté, co francouzský operátor oznámil, že nahradí svého generálního ředitele. Nový ředitel Jean-François Fallacher přichází od partnerské společnosti Orange.

Orion

Společnost Lockheed Martin 1. května oficiálně předala NASA kosmickou loď Orion pro misi Artemis 2, čímž zachovala plánovaný termín startu na začátek roku 2026. NASA převzala schválení pro loď v Kennedyho vesmírném středisku.

NASA

V prohlášení z 30. dubna NASA uvedla, že v květnu a první polovině června by měly být příznivé podmínky pro obnovu výroby energie sondy Lunar Trailblazer. Tím by mělo dojít k obnově spojení se sondou a následně i alternativní mise.

Evropská komise

Evropské regulační orgány zahájily předběžné vyšetřování plánu lucemburského provozovatele družicové konstelace SES na koupi amerického konkurenta Intelsat. Evropská komise stanovila lhůtu do 10. června pro rozhodnutí, zda dohodu schválí nebo zahájí rozsáhlé vyšetřování.

NASA

V oznámení z 29. dubna NASA informovala astrofyzikální komunitu, že odkládá zveřejnění dalšího oznámení o příležitosti (AO) pro další misi Small Explorer (SMEX) nejméně do dubna 2026. Rozhodnutí odložit schválení AO přichází uprostřed přetrvávajících obav z dopadu škrtů v celkovém vědeckém rozpočtu NASA.

Články

Umělecká představa první známé černé díry Cygnus X-1.

NICER – vývoj rentgenové dvojhvězdy

Většina hvězd ve vesmíru není osamocena, ale vyskytuje se ve formě vícenásobných systémů. Známe trojhvězdy, čtyřhvězdy a dokonce i vícečetné soustavy. Přesto jsou však nejčastějším případem dvojhvězdy. A dokonce i v případě vícenásobných systému je to často tak, že dvě hvězdy kolem sebe obíhají velmi těsně, zatímco další jsou vzdáleny už poněkud více, což zajišťuje větší stabilitu systému. Hvězdných soustav známe celou řadu typů, ať už jde o dvojice neutronových hvězd, dvojice bílých trpaslíků, dvojice hvězd hlavní posloupnosti, či jejich různé kombinace. Složky systému se navíc mohou dotýkat, přecházet z našeho pohledu jedna před druhou a podobně. My se však dnes zaměříme na tzv. rentgenové dvojhvězdy a na přístroj, který jednu takovou velmi zajímavou dvojhvězdu zkoumal.

ŽIVĚ A ČESKY: Komerční mise Ax-3 se připojuje k ISS

V noci na dnešek odstartovala z rampy LC-39A raketa Falcon 9, která na oběžnou dráhu dopravila kosmickou loď Crew Dragon s potřetí použitou návratovou kabinou. V jejích útrobách bychom našli čtyři muže, kteří vyrazili na komerční misi Ax.3. Jejich cílem je Mezinárodní kosmická stanice, na které by měli strávit lehce přes týden. Aby zde mohli provádět své experimenty a popularizační aktivity, musí se nejprve jejich loď s orbitálním komplexem spojit. Automatické spojení je zatím plánováno na sobotu v 10:19 našeho času a opět pro Vás bude připraven živě a česky komentovaný přenos, který začne v 9:50.

Jakou vědu přiveze k ISS loď Cygnus?

Zkušební 3D tiskárna využívající kov, experiment zaměřený na výrobu polovodičů ve stavu mikrogravitace, nebo zařízení k provádění operací na dálku – to je jen část vědeckých nákladů, které NASA a další kosmické agentury vyšlou na Mezinárodní kosmickou stanici na lodi Cygnus v rámci zásobovací mise NG-20. Specifické bude, že o vynesení této nákladní kosmické lodi se koncem ledna postará raketa Falcon 9 od SpaceX. Cygnus poté zamíří k Mezinárodní kosmické stanici, ke které bude připojen pomocí staničního manipulátoru. V dnešním článku si posvítíme na nejzajímavější kousky vědeckých experimentů, které se již brzy vydají na ISS.

ŽIVĚ ČESKY: Japonský lander SLIM přistává na Měsíci

Japonsko se může stát pátým státem v historii, kterému se podaří měkce přistát na povrchu Měsíce – po Sovětském svazu, USA, Číně a Indii. Záležet bude na tom, jak se zadaří landeru SLIM (Smart Lander for Investigating Moon), který připravila Japonská kosmická agentura JAXA. Tento lander má především otestovat schopnost velmi přesného přistání a na své palubě veze dva malé pohyblivé „rovery“ LEV-1 a LEV-2, které mají prověřit schopnost pohybu malých strojů po povrchu Měsíce. K přistání u kráteru Shioli by mělo dojít 19. ledna okolo 16:20 našeho času. Průběh přistání budeme sledovat v rámci živě a česky komentovaného přenosu, na který Vás srdečně zveme.

X-Planes / Dělníci kosmonautiky (30.díl)

Již třicátým dílem začínáme další díl seriálu X-planes/Dělníci kosmonautiky. V minulém díle jsme se začali věnovat třetímu stroji ze skupiny RLV (Reusable Launch Vehicle). X-34 neměl jednoduchý začátek a první pokus o realizaci stroje skončil neúspěchem a ukončením programu. Hlavní důvody byly především spory mezi průmyslovými partnery, tedy společnostmi Orbital Sciences Corporation a Rockwell, ale i částečně s NASA. Horkým tématem se ukázala volba pohonné jednotky, kdy bylo vybíráno mezi americkou a ruskou pohonnou jednotkou. Prodlevy ve stanovení základní konfigurace společností Orbital, prosazení vetší verze B společnosti Rockwell či požadavek na technologický demonstrátor NASA, to vše je malý výčet protiproudů ve vývoji. Výsledkem bylo uvědomění si, že nelze v rámci programu kombinovat požadavek na „pouhý“ technologický demonstrátor s požadavkem na ekonomicky rentabilní stroj, zvlášť když zástupci průmyslu vložili do programu mnohem větší finanční obnos než vládní agentura. Výsledek, ukončení programu.

ŽIVĚ A ČESKY: „Evropská“ komerční mise Ax-3 začíná

Třetí komerční výprava společnosti Axiom Space k Mezinárodní kosmické stanici si opravdu z velké části zaslouží označení „evropská“. Velitel mise, Michael López-Alegría, má sice americké občanství, ale také španělské občanství. Narodil se jako Miguel Eladio López Alegría v Madridu. Druhým členem posádky je Ital Walter Villadei, který už do kosmického prostoru nahlédl na palubě SpaceShipTwo. V posádce nechybí ani Švéd Marcus Wandt – vůbec první člen oddílu evropských astronautů vybraných v roce 2022 – a navíc patřící mezi záložní astronauty. Čtveřici doplňuje Turek Alper Gezeravcı, přičemž malá část Turecka leží na území Evropy. Všichni členové posádky tak mají ke Starému kontinentu velmi blízko. Start Falconu 9 s kosmickou lodí Crew Dragon Vám nabídneme v rámci živě a česky komentovaného přenosu už dnes pozdě v noci.

PACE prozkoumá oceány i atmosféru

Pozemské oceány a atmosféra se mění s tím, jak se naše planeta otepluje. Voda na některých místech oceánů je zelenější, protože zde „rozkvétá“ více mikroskopických organismů. V atmosféře se objevují prachové bouře, které se vytvoří nad jedním kontinentem, ale ovlivňují kvalitu ovzduší na kontinentu jiném. A o kouři z rozsáhlých požárů divočiny, který dokáže na celé dny zakrýt velké oblasti, asi není potřeba dlouze hovořit. Americká družice PACE (Plankton, Aerosol, Cloud, ocean Ecosystem) má v únoru vyrazit na oběžnou dráhu, aby pomohla vědcům lépe porozumět komplexním systémům, které ovlivňují tyto (ale i další) globální změny spojené s oteplováním klimatu.

Jak prodloužit životnost kosmických atomových hodin?

To, co vypadá jako letecký snímek nějaké tajemné planety, je ve skutečnosti fotografie zkušebního skleněného povrchu pořízená skenovacím elektronovým mikroskopem. Obrázek vznikl jako součást projektu, který má za cíl prodloužit životnost atomových hodin, které představují srdce navigačních družic. Každý ostrý plazmatem vyleptaný útvar na obrázku je menší než 10 mikrometrů (zhruba setinu milimetru). Vysoce přesné atomové hodiny spoléhají na přechody mezi dvěma energetickými úrovněmi v elektronovém obalu atomu, které jsou vyvolané laserem či maserem. Přinucení atomů přeskočit z jednoho energetického stavu do druhého vyvolává emisi přidruženého mikrovlnného signálu s extrémně stabilní frekvencí.

Svět startupů #5 Astrobotic Technology

Po delší době Vám přinášíme další, tentokrát pátý díl nepravidelného seriálu, který se nazývá Svět startupů. Jak už jeho název napovídá, seriál se zaměřuje právě na malé a inovativní firmy kosmického průmyslu a v každém díle rozebírá jednu z vybraných firem, jejichž aktivita je v nějakém směru zajímavá. Slovem startup se rozumí soukromá firma s nevelkým počtem zaměstnanců, jejíž činnost zpravidla bývá nějakým způsobem v daném směru inovativní a využívá nových, netradičních a často výhodných postupů. Právě tyto firmy ve výsledku přináší okázalé a odvážné nápady, které konkrétní odvětví posouvají dopředu novým způsobem. V důsledku inovací zaběhlých praktik jsou totiž schopny postupovat efektivně a ovlivnit ať už dostupností či právě efektivitou celý trh. V kosmickém průmyslu se těchto firem začíná objevovat čím dál víc, a proto se vyplatí a může být zábavné některé z nich sledovat.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.