Štart družice ChinaSat3B
Čína úspešne vypustila dňa 20.5.2025 o 13:50 SELČ telekomunikačnú družicu ChinaSat3B pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 20.5.2025 o 13:50 SELČ telekomunikačnú družicu ChinaSat3B pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
Společnost Sophia Space získala předběžné financování ve výši 3,5 milionu dolarů na vývoj výpočetních a datových center na oběžné dráze s klíčovými aplikacemi geoprostorové inteligence.
Japonský institut pro průkopníky vesmíru Q-shu (iQPS) plánuje do konce roku 2026 vypustit osm dalších družic s radarem se syntetickou aperturou (SAR).
Doporučení nedávno zveřejněná z workshopu Apophis T-4 Years Workshop, který se konal minulý měsíc v Tokiu, vyzývají vědci NASA, aby reagovala na dotazy, které obdržela v žádosti o informace o tom, jak využít dvojici družic Janus k průzkumu asteroidu Apophis dříve, než v dubnu 2029 proletí kolem Země.
SI Imaging Services nabízí pronájem družic pro snímkování s vysokým rozlišením. Pronájem družice SpaceEye-T dává zákazníkům úplnou kontrolu nad provozem družice.
Čína úspešne vypustila dňa 19.5.2025 o 9:38 hod. SELČ štyri komunikačné družice Tianqi-34, 35 , 36, 37 pomocou rakety Ceres-1S z morskej plošiny.
Společnost Virgin Galactic oznámila, že výroba nových suborbitálních kosmických letounů je i nadále na dobré cestě, aby umožnila zahájení komerčních letů v polovině příštího roku, a zároveň zvažuje obnovení prodeje letenek.
Články
Týden opět utekl jako voda a k nedělnímu obědu jako již tradičně vychází aktuální vydání Kosmotýdeníku. O čem bude ten dnešní? Podíváme se na Mezinárodní kosmickou stanici, kde v sobotu proběhla kosmická vycházka, během které se astronauti pokusili napravit nedodělky z havárie chladicího systému, který stanici postihl v roce 2012. Poté se vypravíme na Floridu, kam dorazila první zásilka satelitů pro první let rakety Falcon 9 po její havárii. Povíme si o tom, jak skončí mise sondy Rosetta, navštívíme sondu Dawn a trpasličí planetu Ceres a nevynecháme ani dění za oběžnou drahou Pluta. To a mnoho dalšího se dozvíte v Kosmotýdeníku. Přeji příjemné čtení a hezký zbytek neděle.
Jak již fanoušci kosmonautiky dobře vědí, Evropa dodá Spojeným státům servisní modul pro misi lodi Orion v roce 2018, kdy se tento stroj vydá k Měsíci. Tento servisní modul bude z velké části odvozen z osvědčené lodi ATV, která v minulých letech vozila zásoby na Mezinárodní vesmírnou stanici. Aby ale všechny systémy pracovaly správně, musí nejprve vzniknout testovací exemplář. V dnešním článku Vám proto přinášíme menší fotogalerii, která ukazuje, jak probíhaly práce na tomto neletovém, byť velmi důležitém exempláři.
Jak jsme na našem portálu již informovali, momentálně je v plném proudu příprava na druhé kolo programu pro dopravu nákladů na ISS, tedy CRS-2. Společnosti předložily své nabídky v prosinci loňského roku. V článku vydaném v polovině března jsme psali o tom, že NASA oznámí vybrané firmy v červnu, ovšem nestalo se tak. Kosmická agentura oznámila, že pro posouzení potřebuje více času a rozhodnutí tak přesunula na začátek listopadu. Ovšem aktuální zprávy z NASA hovoří o dalším odkladu finálního výběru. Přestože se může zdát, že se nic neděje, minimálně jedna velká změna už na veřejnost prosákla.
Pokud půjde vše dobře, vystoupí dnes ve 13:10 našeho času Scott Kelly a Kjell Lindgren do volného prostoru z modulu Quest na ISS. Celý výstup můžete sledovat v tomto článku živě. Hlavním úkolem dnešního výstupu bude oprava chladícího systému. Astronauti se zaměří na kontrolní systém 2B na segmentu P6 staniční příhradové konstrukce. V roce 2012 byl totiž upraven tak, aby se eliminovaly důsledky úniku chladícího čpavku, který se tu objevil už v roce 2006. Opravy chladícího systému ale pokračovaly i výměnou čpavkového čerpadla a instalací propojky dvou čpavkových okruhů. Tím byl zajištěn nominální chod chlazení stanice a dnes tak mohou Kelly a Lindgren úplně dokončit celou proceduru.
Americká sonda MAVEN byla vypuštěna v listopadu 2013 k Marsu s jediným hlavním úkolem – prozkoumat horní atmosféry Rudé planety a zjistit jejich složení i to, jak atmosféra reaguje na vnější vlivy – především pak na proud nabitých částic z naší nejbližší hvězdy zvaný Sluneční vítr. Sonda díky tomu podnikla několik zanoření do horních vrstev atmosféry, kde prováděla rozbory. Na včerejší tiskové konferenci tak mohli odborníci oznámit, že konečně mají k dispozici dostatek dat, aby mohli vysvětlit procesy, které vedly k proměně původně teplého a vlhkého prostředí, kde mohl vzniknout život, na dnešní chladný a suchý svět.
Dlouho se spekulovalo o tom, že by sonda Rosetta mohla svou mimořádně úspěšnou misi korunovat přistáním na povrchu jádra komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko. Ale nyní se zdá, že už je tato atraktivní možnost schválená a příští rok v září se máme skutečně na co těšit. Bude to zajímavé i z vědeckého hlediska – zatímco Philae klesal neřízeně volným pádem, Rosetta bude moci svůj sestup mnohem přesněji řídit. Díky tomu bude klesat pomaleji než Philae, což přinese více naměřených informací i kvalitnější fotky.
Před několika dny jsme Vás informovali o tom, že je na konec října naplánován první letový test nové rakety SPARK, zvané též Super-Strypi. Původně plánovaný termín se nakonec nepodařilo splnit, ale včera brzy ráno se zapálil motor nosiče a raketa se vydala k obloze. Leč neletěla dlouho – po minutě práce prvního stupně došlo ke zničení rakety. První let experimentální SuperStrypi, která vznikla s přispěním amerického ministerstva obrany při své neúspěšné misi zničila i 13 vynášených cubesatů. Raekta byla postavena ve spolupráci s firmou Sandia a jejím cílem je dosáhnout levné možnosti vynášení malých družic. Raketa přitom využívá technologií ze starších suborbitálních raket Strypi.
Včera to byl přesně týden od chvíle, kdy byla v prostorách Štefánikovy hvězdárny v Praze slavnostně pokřtěna kniha Kritické momenty kosmonautiky od našeho autora Ondřeje Šamárka. Kniha měla dva kmotry – Tomáše Přibyla a Dušana Majera – křtilo se stylově zkapalněným dusíkem. Velmi nás potěšila účast veřejnosti- děkujeme tímto všem, kdo dorazili. Pokud jste se z jakéhokoliv důvodu nemohli zúčastnit největšího momentu v dějinách našeho portálu, nemusíte být smutní. V dnešním krátkém článku Vám přinášíme fotografie z celého večera.
Člověk by řekl, že když navštíví nějakou akci potřetí, tak že už mu to bude stačit a o další návštěvě uvažovat nebude. Ovšem mohu zodpovědně říci, že ačkoliv jsem letos na začátku října byl na dni otevřených dveří v Technologickém centru Evropské kosmické agentury (ESTEC) již potřetí a prošel jsem jej opravdu důkladně, tak nevylučuju, že se sem budu chtít podívat i další rok. Jaká byla letošní návštěva? To se dočtete v dalším díle nepravidelného seriálu Cesty za kosmonautikou, kde se snažíme na základě vlastních zkušeností dávat čtenářům tipy na výlety spojené s kosmonautikou.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
