sociální sítě

Přímé přenosy

Starship (IFT-9)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Pentagon

Pentagon výrazně zvyšuje výdaje na umělou inteligenci pro vojenské operace a zvyšuje strop smluv pro systém Maven Smart od společnosti Palantir Technologies na téměř 1,3 miliardy dolarů do roku 2029.

Dawn Aerospace

Společnost Dawn Aerospace 22. května oznámila, že začala přijímat objednávky na bezpilotní kosmický letoun Aurora, který je schopný vynést šest kilogramů užitečného zatížení na suborbitálních letech.

Licence pro Starship

Federální úřad pro letectví (FAA) 22. května oznámil, že schválil další let sestavy Super Heavy/Starship. Úřad uvedl, že provedl komplexní bezpečnostní přezkum nehody letu č.8 a dospěl k závěru, že společnost SpaceX uspokojivě odstranila příčiny nehody.

Blue Origin

Společnost Blue Origin zveřejnila nové podrobnosti o vývoji cislunární transportní kosmické lodi, která bude přepravovat palivo z oběžné dráhy Země na oběžnou dráhu Měsíce pro přistávací modul Blue Moon Mk2.

Články

Falcon Heavy vyráží na cestu – možná

Jedním z nejočekávanějších okamžiků letošního kosmonautického roku je premiérový start rakety Falcon Heavy od společnosti SpaceX. Dnes v noci projížděl uživatel Instagramu s nickem dinogeorgopoulos kolem hlavního sídla firmy SpaceX v kalifornském Hawthorne. U kraje silnice stála kolona, která převážela dlouhý černý válec. Nevíme sice, kam měla kolona namířeno, ale náklady byl na první a zběžný pohled jasný. Klasický převoz prvního stupně Falconu 9, řeknete si, ale řidič se rozhodl,že si jej stejně natočí. Jak kolem stupně projížděl, všiml si, že na zadní části není ostré ukončení, kde obvykle bývá umístěný mezistupeň.

Dragon ponese i měřič ozonu

Start rakety Falcon 9 s desátou zásobovací lodí Dragon k ISS je zatím neoficiálně plánován na 14. února. Je tedy pomalu na čase, abychom si řekli pár informací o nákladu, který poletí na Mezinárodní vesmírnou stanici. Asi největší pozornost si zaslouží přístroj SAGE III ISS, jehož zmenšený model drží v rukou Brooke Thornton na náhledové fotce tohoto článku. Právě tato žena věnovala vývoji tohoto přístroje celých osm let. Instrument, jehož zkratka vychází z anglického názvu Stratospheric Aerosol and Gas Experiment III bude ověřovat atmosférické zdraví naší planety.

Jupiter – galerie nezvyklého umění

Druhého února prolétla americká sonda Juno nejnižším bodem oběžné dráhy kolem Jupiteru. Velmi potěšující je, že při tomto průletu byly v provozu všechny vědecké přístroje na palubě sondy a data sbírala i kamera JunoCam – jediný klasický zobrazovací přístroj, který Juno nese. Dnes Vám proto přinášíme výběr těch nejpovedenějších fotek, které JunoCam pořídila při tomto průletu. Náhledová fotka tohoto článku vznikla 2. února ve 14:52 SEČ, když se sonda pohybovala ve výšce 76 600 kilometrů nad horní vrstvou oblačnosti. Pokud by Vám to bylo málo, můžete se podívat přímo na web celého projektu, kde je fotek nesrovnatelně více.

Thomasův fotokoutek (11)

Pondělí je tu a to je v posledních týdnech neklamnou známkou toho, že je čas podívat se na nové pohledy z ISS. Thomas Pesquet se tento týden doopravdy snažil a na svůj Flickr nahrál opravdu velké množství fotek. Dnešní Thomasův fotokoutek tedy bude trochu delší, než obvykle, ale myslím, že to nikomu nebude vadit. Kromě působivých snímků nejrůznějších koutů naší planety se můžete těšit třeba na fotky pořízené při odletu japonské zásobovací lodi HTV-6, nebo na to, jak se liší oficiální fotka dlouhodobé expedice od té neoficiální.

leden2017 zdroj:internapcdn.net

Vesmírné výzvy – leden 2017

Leden byl jasně ve znamení návratu SpaceX do aktivní služby. Raketa Falcon předvedla famózní výkon a dokázala nejen vynést náklad na správnou orbitu, ale i dostat svůj první stupeň bezpečně na mořskou plošinu. Ani pilotovaná kosmonautika nezahálela a tak nás v lednu čekaly dva poměrně náročné výstupy do volného prostoru. Přišla dobrá zpráva pro fandy výzkumu asteroidů. Další dvě robotické mise se budou o tyto objekty zajímat. Nakonec nám Boeing představí nové skafandry pro svou loď Starliner.

Kosmotýdeník 229 (30.1. – 5.2.)

Za námi je dalších sedm dní historie lidstva a s nimi i sedm dní vědeckého zkoumání a kosmického výzkumu. Kosmotýdeník se nyní na těchto sedm dní ohlédne a přinese vám zajímavé informace, které se nedostaly mezi běžné články vycházející na Kosmonautixu. Dnes se podíváme velmi netradičně na problémy jedné lanovky v Alpách. Abychom se vrátili do vesmíru, prozkoumáme osamocenou horu na trpasličí planetě Ceres a pokusíme se najít její dávné horské společnice. To a další drobné informace naleznete uvnitř článku. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

OBRAZEM: Nová čínská brána do kosmu z nadhledu

Kosmodrom Wenčang na ostrově Hainan si odbyl svou premiéru už v loňském roce, když odsud odstartovala střední čínská raketa Dlouhý pochod 7. Následovala úspěšná premiéra těžkotonážního nosiče Dlouhý pochod 5 a na letošní rok se chystají hned dva zajímavé starty, Dlouhý pochod 7 vynese zřejmě v dubnu zkušební zásobovací loď Tiančou-1 a v listopadu bychom se mohli dočkat startu Dlouhého pochodu 5 s misí Chang’e5, která má na Zemi dopravit vzorky z Měsíce. Nový kosmodrom i díky relativní blízkosti rovníku otevírá Číně nové možnosti výzkumu vesmíru a dnes se můžeme podívat na málo vídané snímky ramp hezky z nadhledu.

Matthias Maurer

Nový evropský astronaut

Němec Matthias Maurer se dostal mezi 10 finalistů ve ve výběrů astronautů v roce 2009 a nyní se přidal k evropskému oddílu a zahájil svůj trénink. Tím, že se na ISS dostal Francouz Thomas Pesquet, dočkali se všichni astronauti z roku 2009 letu do vesmíru. Maurerova nominace by měla ukázat zájem Evropy o lety na ISS a nabídnout nové možnosti. Německý astronaut po výběrovém řízení na nové astronauty zakotvil v ESA, kde pracoval jako podpůrný inženýr. Podstoupil intenzivní výcvik a nasbíral zkušenosti s pilotovanými lety do vesmíru. Dostal dokonce funkci Eurocom, což je obdoba amerického Capcom – jde o člověka, který komunikuje s posádkou ve vesmíru.

Motor Merlin 1D

Mohou být praskliny problém pro SpaceX?

Wall Street Journal přišel před pár dny se zprávou, která odhalila problém, o kterém se dříve veřejně prakticky nevědělo. Jde o to, že vládní vyšetřovatelé vydali zprávu, ve které vyjádřili znepokojení týkající se motorů Merlin. Na lopatkách jejich turbočerpadel se totiž prý objevují malé praskliny, které by mohly způsobit havárii. Podle českého portálu elonx.cz už SpaceX o tomto problému ví několik měsíců a pracuje na jeho odstranění. Další informace pak na našem diskusním fóru doplnil uživatel Pospíšil – „Pracujeme na úpravě konstrukce, abychom trhlinám zcela zabránili. Toto bude součástí poslední konstrukční iterace Falconu 9. SpaceX ve spolupráci s NASA připravil plán na kvalifikaci motorů pro pilotované lety,“ uvedl John Taylor ze SpaceX. To by znamenalo, že se konstrukční změny uplatní v závěrečné verzi Falconu 9, která se označuje jako Block 5. Tato verze by teoreticky mohla letět ještě letos.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.