sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Přistávací modul Veněry už ČR nezasáhne

Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.

Sierra Space

Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.

Čína

Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.

Rheinmetall

Německý dodavatel obranných technologií Rheinmetall plánuje zahájit příští rok stavbu družic se syntetickou aperturou pro radarové systémy ve spolupráci s finským provozovatelem konstelací SAR Iceye.

Neutron

Raketa Neutron nové generace od společnosti Rocket Lab byla vybrána pro experimentální misi amerického letectva k otestování schopností rychlé globální přepravy nákladu.

ClearSpace

Společnost ClearSpace dokončila druhou fázi mise Britské kosmické agentury s názvem Active Debris Removal (ADR), v rámci které testovala a zdokonalovala technologii pro odstraňování družic z nízké oběžné dráhy Země.

NASA

Bílý dům 6. května formálně předal Senátu nominaci Matthewa Andersona na pozici zástupce administrátora NASA. Anderson sloužil v letectvu 24 let a do důchodu odešel v roce 2021 v hodnosti plukovníka.

Články

Pokec s kosmonautixem – květen 2020

Ani v kolotoči, který nám na konec měsíce naservírovaly kosmické agentury i soukromé firmy nemůžeme zapomenout na to, že dnes máme poslední pátek v měsíci. Asi není potřeba více dodávat – ale pokud přece jen ano, znamená to, že nás dnes čeká už 17. Pokec s kosmonautixem. Od osmi hodin večer se můžete těšit na zhruba dvouhodinové povídání v přímém přenosu o tématech, která Vás zajímají. Budeme se tedy těšit na Vás i na jako vždy příjemné povídání v přátelské atmosféře.

„Detektiv“ v roveru Perseverance

Mars a londýnská adresa 221B Baker Street jsou od sebe pořádně daleko – nejen z hlediska vzdálenosti, ale odlišují se snad ve všech možných faktorech. Přesto se dá najít jedna spojnice mezi těmito zdánlivě nesouvisejícími místy. Na Mars totiž s roverem Perseverance zamíří přístroj pojmenovaný po nejznámějším fiktivním detektivovi. SHERLOC je zařízení na konci robotické paže nového amerického vozítka, které bude analyzovat drobná zrnka písku. Při této činnosti mu bude pomáhat WATSON, kamera, která zvládne pořídit detailní snímky textur kamenů. Společně pak tahle dvojice prostuduje povrchy kamenů, zmapuje přítomnost některých minerálů a organických molekul, které na zemi představují základní kameny života.

Špičatá koruna jako základ mikropohonu

Dnešní článek bude o malé součástce z wolframu, která vypadá jako koruna s vysokými špičkami, která má poloviční velikost než euro-deseticent (tedy asi 1 cm). Přirovnání k evropské měně nebylo náhodné – tahle součástka je totiž součástí nejmenšího a nejpřesnějšího evropského pohonného systému. Indium FEEP Multiemitter (IFM) Nano Thruster má pomoci družicím vzdorovat odporu atmosféry, nebo slabému, ale trvalému vlivu tlaku slunečního záření. Podle potřeby může být do cubesatu či jiné malé družice umístěno odpovídající množství těchto pohonných systémů, přičemž se nabízí i možnost využít jich k přesnému manévrování jednotlivých složek družicových sítí, ale i k efektivnějšímu stahování objektů do atmosféry.

Evropa pomůže dopravit Američany na Měsíc

Jestli je něco v kosmickém výzkumu opravdu cenné, je to schopnost vzájemné spolupráce mezi státy. Jednou z ukázkových spoluprací je samozřejmě Mezinárodní kosmická stanice, ale tím to rozhodně nekončí. Další spoluprací, která bude ukázkově prospěšná pro obě strany, je evropská participace na americkém programu Artemis. Evropa dodala již jeden servisní modul pro loď Orion a druhý právě staví. Nyní byla podepsána smlouva, která tuto výrobu rozšiřuje a co víc. Třetí servisní modul pro misi Artemis III bude ten, který umožní americkým astronautům doletět k Měsíci, kde by pak v roce 2024 mělo proběhnout přistání. Evropa si tím zajistí místo pro své astronauty na dalších misích!

ŽIVĚ A ČESKY: Pilotovaný Crew Dragon až v sobotu

Roky příprav, důkladných testů, ověřování a hodnocení míří ke svému konci. Po devíti letech se Spojené státy dočkají startu pilotované kosmické lodi vypuštěné z území USA na americké raketě. Ve středu večer ve 22:33 SELČ by se měly na floridské rampě 39A probudit k životu motory zbrusu nové rakety Falcon 9, jejímž úkolem bude dopravit na nízkou oběžnou dráhu první pilotovanou kosmickou loď Crew Dragon se dvěma astronauty na palubě. Budeme velice rádi, když tuto mimořádnou chvíli prožijete společně s námi na našem živě a česky komentovaném přenosu.

První kompletní složení JWST

Inženýrům se poprvé podařilo složit Dalekohled Jamese Webba do stejné konfigurace, kterou bude mít při startu na raketě Ariane 5, který je plánován na příští rok. Půjde o největší a nejkomplexnější kosmický vědecký teleskop, jaký byl kdy postaven. V rozloženém stavu je moc velký na to, aby se vešel pod aerodynamický kryt jakékoliv dostupné rakety. Proto byla tato kosmická observatoř navržena tak, aby bylo možné ji složit do prostorově úsporné konfigurace, která zabírá mnohem méně místa. V kosmickém prostoru se pak konstrukce pečlivě zvolenou a prověřenou sekvencí rozloží do plné konfigurace, aby mohla začít provádět přelomovou vědu.

Premiérový LauncherOne selhal

V pondělí kolem 20:50 SELČ se z kalifornského letiště Mojave Air and Space Port vznesl upravený Boeing 747 přezdívaný Cosmic Girl. V podvěsu pod křídlem se nacházel první letový exemplář zhruba 21 metrů dlouhé orbitální rakety LauncherOne. Firma Virgin Orbit na včerejšek naplánovala významnou zkoušku – první ostrý test spojený s dosažením oběžné dráhy. Letoun krátce po startu zamířil nad Tichý oceán, kde proběhly nezbytné zkoušky a kontroly. firma zanedlouho oznámila, že všechny zkoušky dopadly dobře a raketa je připravena k odhození.

Logo RKK Enerija

Svět nad planetou (84. díl)

Orbitální stanice Mir měla původně fungovat jako výkladní skříň sovětského systému. Po rozpadu Sovětského svazu se však kosmonautika přesunula do pozadí zájmu a finanční tok se zúžil na malý pramínek, který jen tak tak dokázal komplex držet při životě. Korporace Energija, coby provozovatel stanice, se snažila finance na provoz získat nejrůznějšími způsoby. Asi nejvíce k udržení Miru přispěly internacionální programy. Během nich na komplexu pobývali občané nejrůznějších zemí, přičemž Energija si za jejich lety účtovala skrze Ruskou kosmickou agenturu příslušně velké částky. Mir byl také využíván jako skvělé prostředí pro natáčení reklam všeho druhu – od nápojů až po automobily. V neposlední řadě byly na palubě stanice umístěny komerční aparatury zahraničních firem. Asi největší finanční injekci Mir zažil s nástupem programu Shuttle-Mir, během něhož ke stanici přilétaly americké raketoplány a komplex se postupně stal domovem pro sedm amerických astronautů. S ukončením tohoto programu se však naplno projevil problém s chronickým nedostatkem peněz, obrovskou zadlužeností a nezájmem vyšších míst o kosmonautiku obecně, a tím spíše o unikátní stroj, kterým se bývalí pohlaváři

ŽIVĚ A ČESKY: Premiéra rakety LauncherOne

Trh malých raket, které se specializují na vynášení malých družic a cubesatů zažívá v těchto letech významný rozvoj a každou chvíli se objeví informace o nějaké nové společnosti, která chce naskočit do rozjíždějícího se vlaku. V neděli bychom se měli dočkat prvního testovacího letu nové rakety LauncherOne od firmy Virgin Orbit. Tento dvoustupňový nosič na kapalné pohonné látky nestartuje ze Země, ale (podobně jako třeba Pegasus-XL) z podvěsu pod letadlem – v tomto případě Boeingu 747 s označením Cosmic Girl. Rádi bychom Vás pozvali ke sledování tohoto premiérového startu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.