sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Josef Aschbacher

Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.

Artemis Accords

Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.

Solestial

Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.

OneWeb

Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Články

Počasí v kráteru Jezero

Počasí hraje důležitou roli při plánování našeho dne. Když meteorologové hlásí nízké teploty, obléknete si teplejší bundu a v případě hlášené bouřky možná dokonce svou cestu úplně odložíte. Inženýři NASA také využívají informace o počasí k plánování další činnosti – jen u nich jde o analyzování podmínek na miliony kilometrů vzdáleném Marsu. Systém MEDA (Mars Environmental Dynamics Analyzer) na roveru Perseverance byl poprvé aktivován na 30 minut 19. února zhruba jeden den poté, co vozítko dosedlo na Mars. Ve stejný den pacifického času (u nás už bylo 20. února) dorazily na Zemi první údaje ze senzorů přístroje MEDA.

ŽIVĚ A ČESKY: Třiadvacátá porce Starlinků

Tempo, jakým SpaceX pokračuje v posouvání hranic znovupoužitelnosti raket Falcon 9, je nejlépe vidět na situacích, které vlastně ani rekordní nejsou. Vezměte si aktuální start s 23. várkou ostrých družic Starlink – má na ni vyrazit první stupeň 1058, pro který to bude sedmé použití a přitom nepůjde ani o rekord, ani o jeho vyrovnání. Kdo by si před pár lety pomyslel, že zažijeme sedmý start prvního stupně orbitálního nosiče a půjde o věc téměř běžnou. Druhé nejrychlejší znovupoužití v historii SpaceX můžete sledovat v rámci našeho živě a česky komentovaného přenosu – startovat se má 7. dubna v 18:34 našeho času. Náš přenos ze startu spustíme zhruba v 18:20 našeho času. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, nebo Vám nefunguje přehrávání ve vloženém okně, klikněte sem a dostanete se na stránku přenosu na Mall.TV. Pokud máte s přehráváním problém, zkuste jej spustit v tzv. anonymním okně prohlížeče. Zdroje informací: https://forum.kosmonautix.cz/ https://www.elonx.cz/ https://twitter.com/ Zdroje obrázků: https://cdn.shopify.com/…2c9cbf92-b33b-4280-8bc5-4850d0892e9c_large.jpg?v=1581201393

Začíná poslední fáze průzkumu Bennu

Americká sonda OSIRIS-REx zahájí jedinečný průzkum změřený na to, jaký vliv na povrch planetky Bennu měl proces odběru vzorků, ke kterému zde došlo vloni na podzim. Sedmého dubna se sonda pustí do posledního blízkého průletu nad povrchem, při kterém pořídí podrobné snímky povrchových útvarů. Během tohoto průletu bude sonda sledovat povrch planetky ze vzdálenosti 3,7 kilometru, což bude mimochodem nejbližší přiblížení od prvního (a jediného) odběru vzorků, ke kterému došlo 20. října roku 2020. Původně přitom tento průlet nebyl plánován. Pozemní odborníci se rozhodli jej přidat do harmonogramu sondy, aby mohli prozkoumat povrch, který byl při odběru silně narušen.

ŽIVĚ: Test dosednutí Orionu do vody

Bude to zkouška, která potrvá jen pár sekund, ale po vizuální stránce bude stát za to. Na Langley Research Center ve městě Hampton, stát Virginia, najdeme Landing and Impact Research Facility, jehož součástí je vodní nádrž Hydro Impact Basin. Právě do ní by měla z výšky několika metrů dopadnout šest a čtvrt tuny vážící maketa návratového modulu lodi Orion. Test je momentálně plánován na 6. dubna v 19:45 SELČ. NASA hodlá tuto zkoušku vysílat živě nejen na NASA TV, ale i na sociálních sítích. Okno přehrávače přímého přenosu najdete i v našem článku.

Emblém posádek MOL

MOL – špion, který se nekonal (5. díl)

MOL byl poměrně zvláštním druhem programu. Navenek se mělo jednat o laboratoř, která bude zkoumat možnosti práce člověka v podmínkách beztížného stavu. To byla tvář, kterou program ukazoval veřejnosti. Ve skutečnosti se postupně stala téměř výhradním důvodem jeho existence optická špionáž prostřednictvím velkého teleskopu. Piloti měli fungovat jako operátoři, kteří budou schopni v reálném čase vyhodnocovat prioritu snímaných cílů a alespoň nahrubo interpretovat získaná data tak, aby byla okamžitě k dispozici vojenskému velení. Původně měl program evolvovat do stanice, která by byla schopna hostit čtyřčlenné posádky v několika směnách, nicméně z důvodů, o nichž bude řeč posléze, se nakonec rozvoj programu zastavil u základního typu stanice. Po několika bezpilotních startech (přičemž jejich počet se v průběhu času měnil) mělo následovat pět pilotovaných misí. Vzhledem k tomu, že posádky byly dvoučlenné, není třeba vysokou matematiku k tomu, aby se vážený čtenář dovtípil, že osm pilotů vybraných na podzim 1965 nebude stačit, pokud nemají být mezi lety významné prostoje. Tohoto faktu si samozřejmě bylo vědomo i vedení USAF a programové kanceláře MOL, proto ještě předtím, než

ŽIVĚ: Přesun Starship SN15

Na texaské základně Boca Chica je dnes hodně živo. Do testovací oblasti zamířil jeřáb, který se postará o usazení Starship na zkušební stanoviště / vzletovou konstrukci. Samotná Starship zatím zůstává v montážní hale a pracovníci kolem ní neustále něco dělají. Objevují se proto náznaky, že jde o závěrečnou přípravu před převozem, ke kterému by mohlo dojít možná už dnes. U vjezdu na silnici, po které by se Starship přepravovala, se už formuje kolona policejních vozidel se zapnutými majáky. Mějme však na paměti, že k převozu nakonec může dojít až zítra. V tomto článku ale určitě najdete přímé přenosy, které celou událost pokryjí z různých úhlů.

Hardware pro misi Europa Clipper

Jupiterův měsíc Europa má podle dosavadních poznatků potenciál k tomu, aby hostil život. Sonda Europa Clipper, která má tento svět prozkoumat, využije velkého množství průletů kolem tohoto měsíce, aby prozkoumala obyvatelnost tohoto oceánského světa. Tato americká vlajková loď kosmického výzkumu, která se vydá do vnější Sluneční soustavy, nedávno prošla mimořádně důležitou fází kritického zhodnocení návrhu. V rámci tohoto procesu experti posuzovali podrobný design sondy, aby se ujistili, že vše odpovídá požadavkům a jer připraveno na kompletaci. Mise Europa Clipper je nyní připravena na plné spuštění výroby a zkoušek hardwaru. Projekt se také posouvá vstříc fázi montáže a zkoušek sondy a jejích špičkových vědeckých přístrojů.

ŽIVĚ: Přepojení lodi Crew Dragon

Čtyři astronauti, kteří na ISS dorazili v lodi Crew Dragon se v pondělí zase trochu proletí. Pátého dubna se totiž „jejich“ loď oddělí od stanice a na palubě budou všichni členové posádky Crew-1. Zanedlouho se loď opět k ISS připojí – nyní ovšem na jiný dokovací uzel. Důvod této rošády souvisí s přípravou na přílet nových členů posádky koncem dubna, ale i s nadcházejícím doručením nových fotovoltaických panelů na konci letošního léta. NASA TV bude celou událost vysílat živě a vy máte možnost sledovat v tomto článku přímý přenos, který začne ve 12:00 SELČ.

Kosmotýdeník 446 (29.3. – 4.4.)

Máme za sebou další týden plný kosmonautiky a tak je v pravé nedělní poledne ideální čas si to všechno dění shrnout. V Kosmotýdeníku jsme se tentokrát v hlavním tématu věnovali nadcházející první čistě neprofesionální kosmické misi Inspiration 4, která pomocí lodě Crew Dragon vezme do kosmického prostoru zajímavou posádku. V dalších tématech se budeme věnovat například nově představenému suborbitálnímu raketoplánu společnosti Virgin Orbit, anebo přípravám na přistání čínské marsovské mise. Přeji vám dobré čtení a pěknou velikonoční neděli.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.