ESA
Evropská kosmická agentura požádá členské státy o finanční prostředky na systém družicového pozorování Země pro bezpečnostní aplikace.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Evropská kosmická agentura požádá členské státy o finanční prostředky na systém družicového pozorování Země pro bezpečnostní aplikace.
Pentagon výrazně zvyšuje výdaje na umělou inteligenci pro vojenské operace a zvyšuje strop smluv pro systém Maven Smart od společnosti Palantir Technologies na téměř 1,3 miliardy dolarů do roku 2029.
Společnost Dawn Aerospace 22. května oznámila, že začala přijímat objednávky na bezpilotní kosmický letoun Aurora, který je schopný vynést šest kilogramů užitečného zatížení na suborbitálních letech.
Federální úřad pro letectví (FAA) 22. května oznámil, že schválil další let sestavy Super Heavy/Starship. Úřad uvedl, že provedl komplexní bezpečnostní přezkum nehody letu č.8 a dospěl k závěru, že společnost SpaceX uspokojivě odstranila příčiny nehody.
Americké vesmírné síly a Národní agentura pro geoprostorové zpravodajství (NGA) podepsaly 21. května memorandum o dohodě, jehož cílem je vyjasnit jejich role při poskytování vesmírných zpravodajských informací vojenským velitelům.
Společnost Blue Origin zveřejnila nové podrobnosti o vývoji cislunární transportní kosmické lodi, která bude přepravovat palivo z oběžné dráhy Země na oběžnou dráhu Měsíce pro přistávací modul Blue Moon Mk2.
Na jednání vlády byl se změnou schválen návrh ministra dopravy na financování mise Aleše Svobody na ISS. Detaily připravujeme.
Články
Po moha odkladech z různých důvodů se konečně zdá, že bychom se mohli dočkat startu rakety Falcon 9 s pilotovanou kosmickou lodí Crew Dragon Endurance. Blíží se tedy začátek mise Crew-3, v rámci které se k ISS vydají čtyři lidé – tři muži a jedna žena, tři Američané a jeden Němec a nebo tři nováčci a jeden zkušený astronaut. Jinými slovy posádku tvoří Thomas Marshburn, Raja Chari, Kayla Barron a Matthias Maurer. Start je naplánován na 11. listopadu ve 3:03 našeho času. Pokud pro Vás nebude noční čas překážkou, zveme Vás ke sledování našeho přenosu.
O platformě Planetum, která sdružuje pražské hvězdárny a planetárium, jsme už na našem webu psali. Dnes Vám ale nenabídneme informace z návštěvy, ale horkou novinku, kterou zástupci této organizace 9. listopadu večer oznámili veřejnosti v rámci akce Czech Space Week. Zástupci platformy Planetum se totiž rozhodli posunout popularizaci kosmonautiky a astronomie na novou úroveň – přímo na oběžnou dráhu! „(Planetum) bude totiž první organizací svého druhu na světě, která vyšle do vesmíru družici určenou pro výuku a popularizaci astronomie a kosmonautiky,“ stojí v oficiální tiskové zprávě.
Laboratoř SLOPE (Simulated Lunar Operations) na Glennově středisku nedávno využil tým, který vyvíjí malá vozítka. V místnosti, která simuluje povrch Měsíce se malé rovery snažily jezdit po regolitu, aby inženýři lépe porozuměli výzvám, které na vozítka těchto velikostí čekají na povrchu Měsíce. Získané poznatky budou využity pro charakteristiku chování vozítek a zlepšení návrhu jejich mobility. Projekt CADRE (Cooperative Autonomous Distributed Robotic Exploration) vyvíjí roboty, kteří jsou naprogramováni, aby pracovali jako autonomní tým studující povrch Měsíce, sbírající data a 3D mapující různá místa Měsíce. Každé vozítko se může pohybovat nezávisle na ostatních a společně tak mohou provádět distribuovaná měření, která by byla pro jeden velký rover prakticky nemožná. Základ autonomní technologie pro projekt CADRE by se dal případně využít i na jiných kosmických tělesech jako je třeba Mars.
Aerodynamický kryt nákladu při zatím posledním startu rakety Ariane 5, ke kterému došlo minulý měsíc, pracoval podle Evropské kosmické agentury ESA perfektně. Podařilo se tak rozptýlit obavy spojené s tímto krytem pro vynesení Dalekohledu Jamese Webba, což bude příští start této rakety. Kryt, který staví švýcarská společnost RUAG Space, je navržen tak, aby chránil citlivý náklad v době, kdy nosič stojí na vzletové rampě a také během prvních minut letu, kdy se raketa pohybuje hustou atmosférou. Jakmile nosič dosáhne kosmického prostoru, není již kryt potřeba, může se tedy rozdělit na dvě části a odhodit.
Robert Kimbrough, Megan McArthur, Thomas Pesquet a Akihiko Hošide strávili na Mezinárodní kosmické stanici více než půl roku. Po mnoha změnách termínů jejich odletu je však již zřejmě definitivně jasno. Dnes se posádka rozloučí se zbytkem 66. dlouhodobé expedice a usedne do své lodi Crew Dragon. Z důvodu závady na systému shromažďování moči (viz starší článek) má posádka omezit používání toalety v Crew Dragonu, ale do návratu neuplyne tolik času. Dnes ve 20:04:58 se má Crew Dragon odpojit od stanice, zítra ve 3:39:27 zahájí loď brzdící manévr a už ve 4:33:07 kabina s posádkou přistane. NASA TV bude vysílat rozloučení posádek spojené s uzavřením průlezu mezi Crew Dragonem a ISS a nabídne také přímý přenos z odletu lodi.
Ať už jde o panoramatické snímky, nebo detailní fotky, 3D mapy terénu, či kontrolní snímky kol, pozemské dvojče evropského roveru Rosalind Franklin zkouší široké spektrum nastavení snímání, aby letový hardware mohl z Marsu v rámci mise ExoMars přinést ty nejlepší vědecké poznatky. Vědecké oči v rámci této mise představuje soubor panoramatických kamer zkráceně označovaný PanCam. Neletový exemplář na „hlavě“ pozemského testovacího roveru Ground Test Model dosahuje podobné úrovně detailů, jaká se očekává od vozítka Rosalind Franklin po jeho přistání na Marsu v roce 2023.
Experti NASA pokračují v řešení potíží, které přerušily vědecká pozorování Hubbleova teleskopu. Vědecké přístroje vstoupily do konfigurace tzv. bezpečného režimu 25. října po zaznamenání ztráty specifických dat synchronizačních zpráv. Odborníci nyní své úsilí zaměřují na izolaci problému v hardwaru, který posílá pokyny přístrojům a který je součástí jednotky Science Instrument Command and Data Handling Unit. Konkrétně tým analyzuje obvody v řídící jednotce, která generuje synchronizační zprávy a předává je jednotlivým vědeckým přístrojům. Zatímco se řídící jednotka analyzuje, tým se také snaží vymyslet možnosti, jak závadu obejít. To obnáší vyhodnocování možných změn palubního softwaru, který by mohl kontrolovat tyto ztracené zprávy a nahrazovat je, aby přístroje nespadly do bezpečného režimu. Tato řešení se musí nejprve ověřit na pozemních simulátorech, aby bylo jisté, že fungují správně.
Další kosmonautikou nabitý týden zmizel a při nedělním obědě je ten správný čas se ohlédnout, co nám tentokrát kosmonautika přinesla. Dnes se v hlavním tématu Kosmotýdeníku podíváme na schopnosti, kterými vládne čerstvý přírůstek do rodiny skvěle vybavených pozorovacích družic Landsat. Dále si připomeneme start čínské rakety CZ-6, anebo se zaměříme na proměny, kterými prošla základna Boca Chica v posledním roce. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Poté, co jsme v několika minulých dílech našeho pořadu řešili historii a konstrukci malého ruského modulu Pirs, bylo by vhodné tohle povídání definitivně zakončit tématem, které s Pirsem přímo nesouvisí, ale přesto s ním má mnoho společného. Modul Poisk jej totiž velmi blízce připomíná a společné rysy najdeme nejen ve vzhledu, ale i v konstrukci, metodě dopravy ke stanici ISS či způsobu využívání.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.