sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Články
Vezměte si hodně výrazný fix a v kalendáři si zakroužkujte středu 12. listopadu. V tento den by mělo dojít nejen ke kosmonautické události roku, ale dokonce k něčemu, co nemá v historii lidstva obdoby. Řeč je samozřejmě o přistání evropského pouzdra Philae na jádru komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko. Na našem portálu jsme si plně vědomi unikátnosti celé situace a proto připravujeme speciální formu článku. Na dalších řádcích si můžete přečíst další detaily.
Konec října byl ve znamení dvou vážných nehod, z nichž jedna si vyžádala dokonce oběť na životě. Havárie raket Antares a kosmické lodi SpaceShipTwo se budou vyšetřovat ještě několik týdnů, možná i měsíců. Přesto se minulý týden v obou případech podařil poměrně velký posun ve vyšetřování. Není se tedy co divit, že dnešní Kosmotýdeník bude ve dvou hlavních tématech rozebírat právě pokroky ve vyšetřování obou nehod. Na konci článku navíc najdete i krátké zprávy, které přineslo uplynulých 7 dní.
Nový americký satelit, který má za úkol monitorovat vlhkost půdy, se připravuje ke svému startu, který je naplánovaný na leden příštího roku. Technici v minulých dnech dokončili další výrazný krok, který satelit přiblížil ke startu. Naplnili totiž jeho palubní nádrže palivem – konkrétně šlo o 90 kilogramů hydrazinu pro korekční trysky. Družice SMAP (Soil Moisture Active Passive) je v tuto chvíli již téměř připravena ke startu. Odborníci, kteří se podílejí na jejích přípravách shodně tvrdí, že už zbývají poslední drobné úpravy. Náš dnešní článek tedy ukáže, v čem je tento satelit zajímavý a proč má smysl se na něj těšit.
Máte rádi naše seriály? Zajímají Vás detaily související s pilotovanou kosmonautikou? Chcete se dozvědět více o životě na ISS? Rádi byste nahlédli na práci astronauta jeho vlastníma očima? Jste zástupkyní něžného pohlaví a ráda byste zjistila, jaké to je být ženou astronautkou? Pokud jste alespoň na jednu z těchto otázek odpověděli kladně, mám pro Vás dobrou zprávu. A pokud jste hlavou souhlasně přikyvovali častěji, máte se opravdu na co těšit. Již za tři dny na našem portálu vyjde první díl nového seriálu, který bude docela jiný, než na co jste u nás zvyklí.
Stará známá pravda říká, že při cestování se člověk nejvíc naučí. Můžete o některých věcech číst třeba stokrát, můžete sledovat videa, animace, nebo si prohlížet fotky. Ale když pak před sebou vidíte reálný kosmický hardware, je to neporovnatelný zážitek. Pocit, kdy vás dělí pouhé desítky centimetrů od části stroje, který byl ve vesmíru je pro fanouška kosmonautiky nepopsatelný a téměř až elektrizující. Pokud si myslíte, že za takovými zážitky musíte cestovat do muzeí v USA, pak vězte, že to není nutné. V Německu leží město Speyer a v něm sídlí vyhlášené technické muzeum.
Tak to prostě chodí – jména některých kosmonautů člověk poztrácí z paměti jen pár měsíců po skončení jejich pobytu na oběžné dráze, naopak na jiná se vzpomíná i po letech. Nejzářivějším příkladem budiž kanadský astronaut Chris Hadfield, který se během svého půlročního pobytu na stanici stal bez přehánění celebritou. Jeho německý kolega Alexander Gerst sice až takové popularity nedosáhl, přesto se do paměti internetové veřejnosti zapsal velmi výrazně – hlavně díky svým skvělým fotkám, které pořídil ve vesmíru. V dnešním krátkém článku se podíváme na to, jak se připravuje na návrat na Zemi.
Nehoda rakety Antares, která měla 28. října vynést k ISS dvě a čtvrt tuny zásob na palubě lodi Cygnus, se bude vyšetřovat ještě několik týdnů. Přesto se zdá, že už nyní odhalila vyšetřovací komise nejpravděpodobnějšího viníka. Vypadá to, že opravdu selhala součástka, na kterou se upínala pozornost prakticky od začátku – motor AJ-26, který pohání první stupeň nosiče. Vyšetřování ještě není u konce, ale už teď je pravděpodobné, že chyba byla v čerpadle, které přivádí palivo do spalovací komory.
Zhruba před měsícem jsme Vám v našem krátkém článku představili atraktivní video popisující všechny významné aspekty prvního testovacího letu Orionu označovaného jako EFT-1 (Exploration Flight Test-1). Dnes už do tohoto očekávaného startu zbývá pouhý měsíc a tak je vhodné si opět misi trochu připomenout. Letošní první start nejsilnější rakety současnosti – americké Delty IV Heavy – se odehraje na floridském kosmodromu 4. prosince a raketa pošle nejpokročilejší pilotovanou kosmickou loď na její první testovací let. Orion bude připojen k maketě servisního modulu, na jehož vývoji v současné době pracuje Evropská kosmická agentura. Servisní modul pak bude připojen ke kryogenickému hornímu stupni Delty IV Heavy po celou dobu letu. V naší dnešní infografice, kterou jsme pro Vás přeložili, si můžete prohlédnout jednotlivé fáze mise krok za krokem.
Před dvěma týdny jsme Vás informovali o možnosti zúčastnit se zajímavé soutěže s Rosettou. Jejím cílem bylo vybrat jméno oblasti na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko, kde 12. listopadu přistane Philae. Jejím původním názvem bylo jen písmenné označení „J“, které, jak jistě uznáte, není hodno tak významné historické události, jako je přistání na kometě. Evropská kosmická agentura tuto soutěž vyhlásila 16. října a své návrhy jste mohli posílat do 22. října. Spolu s navrhovaným názvem soutěžící zasílali i doplňkový text s odůvodněním. Pak přišlo dlouhých třináct dní rozhodování a hlasování, dokud se nevybral jen jeden kandidát. Vítězem se stal název Agilkia.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
