Konec října byl ve znamení dvou vážných nehod, z nichž jedna si vyžádala dokonce oběť na životě. Havárie rakety Antares a kosmické lodi SpaceShipTwo se budou vyšetřovat ještě několik týdnů, možná i měsíců. Přesto se minulý týden v obou případech podařil poměrně velký posun ve vyšetřování. Není se tedy co divit, že dnešní Kosmotýdeník bude ve dvou hlavních tématech rozebírat právě pokroky ve vyšetřování obou nehod. Na konci článku navíc najdete i krátké zprávy, které přineslo uplynulých 7 dní.
Sklopení křídel roztrhalo SpaceShipTwo
Od prvních chvil po nehodě soukromého miniraketoplánu SpaceShipTwo se objevovaly „zaručeně spolehlivé informace“ od očitých svědků o tom, že motor lodi krátce hořel, pak zhasl a při druhém naskočení došlo k explozi. Jenže vyšetřovatelé si všimli, že trosky, které jsou rozptýlené v okruhu několika kilometrů, nejsou očazené a celkově nevypadají tak, jak by člověk čekal, pokud by se nacházely v okolí explodujícího motoru.
Zdroj: http://www.eastcoastdaily.com/
Jelikož byla SpaceShipTwo doslova prošpikována senzory, mají vyšetřovatelé k dispozici mnoho údajů, ze kterých mohou vycházet. Ukázalo se, že motor pracoval po celou dobu spolehlivě. Během jeho hoření ale jeden z pilotů odjistil zámky sklápění křídel. K tomuto manévru má přitom docházet až ve výšce několika desítek kilometrů nad zemí při vypnutém motoru. Ačkoliv nedošlo k samotné aktivaci systému sklápění křídel, zřejmě stačilo pouze uvolnit zámky. Mechanické namáhání celé konstrukce během poháněného letu pak zřejmě sklopilo konce křídel.
Jelikož motor stále hořel, letěla najednou SpaceShipTwo poměrně hustými vrstvami atmosféry v konfiguraci, na kterou není stavěná. Mechanické namáhání ji roztrhalo na kusy a Petera Siebolda, který nehodu přežil, vysál podtlak z kabiny ven. Jen díky tomu se mohl zachránit na padáku. Jeho kolega Michael Alsbury už bohužel tolik štěstí neměl.
Zdroj: https://fbcdn-sphotos-e-a.akamaihd.net
Vyšetřování samozřejmě nekončí. Bude se zjišťovat, proč piloti odjistili zámky sklápění křídel, ačkoliv v této fázi letu k ničemu takovému nemělo dojít. Vyšetřovatele bude zajímat i to, proč loď neměla bezpečnostní systémy, které by uvolnění zámků během motorického letu zabránily, nebo proč se konce křídel sklopily bez přímého pokynu k této činnosti. Měla by zde být nějaká mechanická ochrana, která i při uvolnění zámků zabrání jejich sklopení do doby, než přijde přímý pokyn. Pravděpodobně se tedy jednalo jak o pochybení pilota, tak i o konstrukční nedostatek stroje.
Zkázu Antaresu způsobil motor
Zdroj: Eduardo A. Encina
V případě havárie soukromé rakety Antares se naopak výsledky vyšetřovatelů shodují s původními spekulacemi. Už od začátku bylo jasné, že po pár sekundách letu došlo k explozi na spodní části nosiče. Ačkoliv se mohlo jednat o kolaps palivového potrubí, hlavním podezřelým byl motor AJ-26. Explodoval totiž už jednou – v květnu na testovacím stanovišti. Podle toho, co zatím vyšetřovací tým odhalil, selhalo zřejmě palivové čerpadlo na jednom motoru AJ-26. Exploze s sebou vzala i druhý motor, takže raketa přišla o veškerý tah.
Jedná se pouze o předběžné výsledky, vyšetřování poběží ještě několik týdnů. Přesto je nepravděpodobné, že by se ukázalo, že chyba byla jinde. Vyšetřovatelé už budou pouze specifikovat, proč a jak přesně k havárii došlo. Pro firmu OSC to ale byla poslední kapka v jejich poháru trpělivosti. Už když kupovali několik desítek let staré sovětské motory NK-33, museli vědět, že se nejedná o vrchol spolehlivosti. Po modernizaci firmou Aerojet Rocketdyne to ale vypadalo, že modernizované AJ-26 budou své úkoly plnit spolehlivě.
Zdroj: http://www.spacelaunchreport.com/
Květnová exploze na stanovišti a nynější nehoda způsobily, že firma OSC už motory AJ-26 nebude používat. Raketu Antares přestaví na nový typ motorů (konkrétní typ, ani zemi jejich původu neznáme) a po dobu této přestavby budou lodě Cygnus létat k ISS na jiných raketách. Firma OSC avizuje, že dostojí závazkům vůči NASA ohledně objemu nákladu dopraveného na ISS a státní agnetura nebude muset doplácet nic navíc. Celou situaci jsme podrobněji rozebrali v tomto článku.
Kosmické mini-zprávy:
Zdroj: https://scontent-a-fra.xx.fbcdn.net
Čína v minulých dnech zveřejnila fotografii ze stavby kosmické stanice Tiangong-2, která by se měla vydat na oběžnou dráhu už v roce 2016. Bude se stále jednat pouze o jednomodulovou stanici. Z jejího designu by ale mohly být v budoucnu odvozeny vědecké moduly pro plánovanou modulární stanici.
Na ISS se posádka připravuje na 10. listopadu, kdy se od stanice oddělí kosmická loď Sojuz TMA-13M a na Zemi dopraví Alexandra Gersta, Maxima Surajeva a Gregoryho Wisemana. Posádka v minulém týdnu zkoušela třeba své skafandry Sokol, nebo těsnost spojení Sojuzu se stanicí.
Zdroje informací:
http://www.spaceflight101.com/
http://www.spaceflight101.com/
https://www.orbital.com/
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://1.bp.blogspot.com/-…/AAAAAAAADIU/iq_ucRfdBjQ/s1600/AJ-26-62.jpg
https://fbcdn-sphotos-e-a.akamaihd.net/…822722121083726_1685989570170151480_o.png
https://scontent-a-fra.xx.fbcdn.net/…ffde3c076863ad4765ef596fd4b4dcd4&oe=551DC5C6
http://www.spacelaunchreport.com/ant-v1v2.jpg
Ty „levné“ motory, co Aerojet koupil za $1.1M dolarů za kus, se zřejmě pěkně prodražily. 🙂 Jestli při tom nezdařeném startu vyletělo komínem $200M, a těch motorů koupili 36 (jestli se nepletu), pak je to o $5.5M zbytečných výdajů na motor. Penny-wise, pound-foolish?
Myslím, že motorů bylo 26, jinak zbytek by odpovídal 🙂
Raketa a její náklad byl určitě pojištěn, takže o tyto peníze nepříjdou. Jinak mi příjde hodně přehnané po prvním neúspěšném letu vyhazovat 20 motorů a to i když vezmu v potaz dřívější selhání při testu.
Nejspíš nemáme všechny informace o jejich stavu případně tam můžou nějakou roli hrát i politické důvody.
Dovol mi jen poznámku k havárii SpaceShipTwo…
Ono ani nešlo o to, že zámky zadní části křídel byly odjištěny v příliš malé výšce v hustých vrstvách atmosféry. Výška ani tak příliš nehrála roli.
Nešlo ani o to, že k odjištění došlo ještě za běhu motoru. Chod motoru v kombinaci s odjištěnými křídly na havárii neměl vliv také.
Problémem spíš bylo, že k odjištění zámků došlo v ještě příliš malé rychlosti. Normálně k němu při testovacích motorických letech dochází až při „bezpečně“ nadzvukové rychlosti při Mach 1.4, a to ještě v relativně hustých vrstvách atmosféry a za běhu motoru.
Chápu, že pojem loď, nebo kosmická loď se v případě raketového letounu SpaceShipTwo více než nabízí. Ale když si vezmu trochu placatější kámen a hodím ho v rotaci pod malým úhlem naplocho na vodní hladinu, tak i přesto že si ho pojmenuji „lodička“, i přesto mi nebude na hladině plavat. Stejně tak SpaceShipTwo není kosmickou lodí, stejně jako se tak nikdy neoznačoval ani např. raketový letoun, nebo suborbitální raketoplán X-15. 😉 Tyto stroje spíše létají, než plují. To ale opravdu jen na okraj.
Díky za rozšíření.