sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.
Německý družicový operátor OroraTech 14. května oznámil, že si zajistil dalších 12 milionů eur v rámci rizikového financování série B na urychlení rozšíření své konstelace pro monitorování lesních požárů.
Američtí zákonodárci 14. května vyjádřili obavy kvůli údajným plánům administrativy prezidenta omezit financování komerčních nákupů družicových snímků. Podle kritiků by mohl tento krok podkopat americké zpravodajské schopnosti a být v rozporu s deklarovanými prioritami Bílého domu.
Články
Tak jako každý rok se i letos na začátku října uskuteční den otevřených dveří v technologickém středisku Evropské kosmické agentury ESTEC v Nizozemí. Na návštěvníky tu budou jako vždy čekat zajímavé exponáty – od propracovaných modelů nejrůznějších sond ve všech možných měřítkách, přes stánky jednotlivých misí, kde se člověk může zeptat přímo odborníků, kteří na daném projektu pracují až po životní zážitky. Každý rok je totiž součástí dne otevřených dveří i exkurze do čistých místností, kdy můžete přes sklo spatřit skutečný hardware, který poletí do vesmíru. My jsme měli v minulých letech to štěstí, že jsme viděli třeba jednotlivé díly projektu BepiColombo, nebo družici Sentinel 2B. Po areálu se také pohybují astronauti, se kterými se člověk může vyfotit.
SpaceX umí překvapit. Když už jsme si začali zvykat na víceméně stabilní frekvenci jednoho startu za čtrnáct dní, přišel vložený start s družicemi iridium Next z Vandenbergovy základny. Náhoda tomu chtěla, že dva starty od sebe dělilo pouze padesát hodin, ale dalo se to chápat – každý start proběhl z jiné rampy na opačném pobřeží USA. Nyní ale přichází nečekané překvapení – na Floridě se chystá další start Falconu 9, ke kterému má dojít za méně než deset dní po posledním startu z této rampy. Pokud se to podaří, bude to další rekord – nejen v historii SpaceX, ale i celé rampy 39A!
Vím, psali jsme o tom už několikrát – Dalekohled Jamese Webba byl uložen do vakuové komory na Johnsonově středisku, kde podstoupí vakuové a termální zkoušky napodobující podmínky ve vesmíru. Jenže prostě nemůžeme odolat a musíme o tom opět informovat. Objevilo se totiž video, které celý proces detailně ukazuje. Kromě toho, že můžeme vidět obrovské množství detailů, které ukazují komplexnost celého systému se nám v plné kráse ukáže to, jak obrovská je optická sestava JWST i to, jaké rozměry má ona vakuová komora. Člověk může stokrát číst, že průměr zrcadla je šest a půl metru, nebo že se v téhle komoře testoval hardware pro projekt Apollo, ale po zhlédnutí videa většina z nás bude muset rukou přitlačit spodní čelist zpátky k horní. Je to opravdu mimořádná podívaná.
Po šestnácti měsících vědeckého provozu ukončí demonstrátor LISA Pathfinder 30. června svou jedinečnou misi. A to už je více než podstatný důvod k tomu, abychom si její výkony představili detailněji. Tahle na první pohled nenápadná sonda nemá žádné kamery, kterými by si zasloužila prestižní místo na obálkách vědeckých časopisů, skrz které vede cesta k povědomí veřejnosti. Její přínos je ale přesto ohromný. Pomohla totiž učinit první krůčky k budoucí velké kosmické observatoři gravitačních vln, o které jsme nedávno psali.
V článku, který vyšel jen před dvěma hodinami jsme Vás informovali o příjezdu dvou stupňů Falconu 9 do dvou přístavů na opačných pobřežích USA. Tato zpráva s tím sice souvisí, ale je tak mimořádná, že jsme se rozhodli pro ni vyčlenit samostatný článek. Opakovaně použitý stupeň číslo 29, který minulý pátek startoval z Floridy s družicí BulgariaSat-1 je totiž jištěný robotem, na jehož nasazení jsme čekali několik měsíců. Do tohoto článku budeme postupně přidávat fotky, které se objeví. Ruku na srdce – příjezdů prvních stupňů do přístavu jsme už viděli několik, ale tohle je žhavá novinka.
V posledních hodinách je kolem SpaceX opravdu hodně živo. Už včera večer našeho času dorazila do kalifornského přístavu u Los Angeles plošina s prvním stupněm, který v neděli vynášel družice Iridium. Dnes kolem poledne se na sociálních sítích začaly objevovat fotky z druhého pobřeží USA – k Floridě se blíží plošina s dvakrát použitým prvním stupněm, který minulý pátek vynášel družici BulgariaSat. A aby toho nebylo málo, dnes v noci by měl ještě proběhnout statický zážeh Falconu 9 před misí Intelsat 35e. V tomto článku Vám přinášíme hlavně fotky obou vracejících se stupňů.
K některým tématům se vyplatí vracet, protože nám mohou otevřít cestu k novým misím. Téměř přesně před dvěma lety jsme vydali článek, který se věnoval možnosti poslat k Uranu a Neptunu sondy, které by zkoumaly tyto zajímavé planety a systém jejich měsíců z oběžné dráhy. Článek tehdy zmiňoval, že NASA potřebuje pro rozhodování více informací a proto si nechá zpracovat studii, která by měla globálně zhodnotit možnosti a hlavně vědecké přínosy takové mise. V řekách uplynulo hodně vody, ale dočkali jsme se. NASA před pár dny oznámila, že studie je hotová.
Nejsilnější evropská raketa Ariane 5 by měla dnes ve 22:59 odstartovat na další misi. Při ní dopraví na dráhu přechodovou ke geostacionární jako obvykle dvě družice. První z nich je Hellas-Sat 3/Inmarsat S EAN postavená firmou Thales Alenia, která bude umístěna na horní pozici pod švýcarským aerodynamickým krytem. Spolucestujícím bude indická družice GSAT-17, která zajistí telekomunikační služby pro Indii. Startovní okno trvá 77 minut a v níže přiloženém okně můžete sledovat celý start.
Evropská kosmická agentura se snaží držet technologického pokroku a tak jí nemohl ujít stále výraznější trend malých družic, takzvaných cubesatů. Její americká kolegyně, NASA, už těmto drobečkům začíná věřit. Jak jsme psali v loňském článku, Američané plánují hned několik projektů, které využijí právě cubesaty. ESA proto nechce zůstat pozadu a přišla s návrhem cubesatu, který by vyrazil rovnou k asteroidu. Konkrétně by tento projekt měl prozkoumat málo známý typ kosmických balvanů, konkrétně jde o malé a rychle rotující objekty. Oddělení Concurrent Design Facility vyprodukovalo projekt Miniaturised – Asteroid Remote Geophysical Observer (M-ARGO), což můžeme volně přeložit jako Miniaturizovaný pozorovatel geofyziky asteroidů. Má jít o cubesat složený z tradičních standardizovaných kostek s hranou o délce zhruba 10 centimetrů, ve kterých se ukrývá veškerá elektronika.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
