sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Inversion Space 1. května oznámila, že dokončila let své mise Ray, která byla vypuštěna v rámci mise Transporter-12 společností SpaceX v lednu. Zařízení sloužilo jako technologický demonstrátor a testovalo systémy, které společnost plánuje použít pro svou budoucí návratovou kapsli Arc.
Společnost Novaspace, přední poradenská a tržní firma v oblasti vesmírných programů, vydala 24. vydání své výroční zprávy o vládních vesmírných programech (GSP). Zpráva uvádí, že globální vládní investice do vesmíru dosáhly v roce 2024 přibližně 135 miliard dolarů
Akcie společnosti Eutelsat 5. května se uzavřely s růstem o téměř 13 % poté, co francouzský operátor oznámil, že nahradí svého generálního ředitele. Nový ředitel Jean-François Fallacher přichází od partnerské společnosti Orange.
Společnost Lockheed Martin 1. května oficiálně předala NASA kosmickou loď Orion pro misi Artemis 2, čímž zachovala plánovaný termín startu na začátek roku 2026. NASA převzala schválení pro loď v Kennedyho vesmírném středisku.
V prohlášení z 30. dubna NASA uvedla, že v květnu a první polovině června by měly být příznivé podmínky pro obnovu výroby energie sondy Lunar Trailblazer. Tím by mělo dojít k obnově spojení se sondou a následně i alternativní mise.
Evropské regulační orgány zahájily předběžné vyšetřování plánu lucemburského provozovatele družicové konstelace SES na koupi amerického konkurenta Intelsat. Evropská komise stanovila lhůtu do 10. června pro rozhodnutí, zda dohodu schválí nebo zahájí rozsáhlé vyšetřování.
V oznámení z 29. dubna NASA informovala astrofyzikální komunitu, že odkládá zveřejnění dalšího oznámení o příležitosti (AO) pro další misi Small Explorer (SMEX) nejméně do dubna 2026. Rozhodnutí odložit schválení AO přichází uprostřed přetrvávajících obav z dopadu škrtů v celkovém vědeckém rozpočtu NASA.
Články
Když se řekne kosmodrom, každému z nás se nejspíš vybaví rozlehlý komplex plný startovních ramp, montážních hal, velkých palivových nádrží, specializovaných budov, řídicích středisek a dalšího zázemí. Je pravda, že takto skutečně vypadá většina vesmírných přístavů, ze kterých se vydávají rakety na oběžnou dráhu Země i mnohem dál. Tato představa však nemusí být nutně ta jediná správná. Co takhle kosmodrom, který pluje na moři? Nebo ještě bizarnější představa – co byste řekli kosmodromu, který létá nebo který se dokonce umí ponořit pod vodu? Ano, i z takových míst už startovaly rakety do kosmu. A v tomto díle TOP 5 se na některé z nich podíváme.
Stačilo zmáčknout pověstné červené tlačítko a okolí floridského startovního komplexu číslo 17 prořízla série explozí. Z obslužných věží se na několika místech zablesklo světlo doprovázené dýmem a mnohasettunovým konstrukcím se podlomila kolena. O pár sekund později již obě věže ležely na zemi a jen oblaka prachu napovídala, jaká scenérie se tu před pár okamžiky odehrála. Dnes ve 13:01 našeho času skončila éra odpalovacího komplexu, který svého času patřil k nejvyužívanějším na celém světě – doposud z něj vylétlo více než 300 raket. Demolice věží však neznamená konec komplexu – jde o nezbytný krok k jeho modernizaci.
Kosmická loď Cygnus OA-9E firmy Northrop Grumman Innovation Systems provedla na ISS 10. července unikátní zkoušku. Loď určená k zásobování Mezinárodní vesmírné stanice totiž v 16:25 východoamerického času, tedy ve 22:25 středoevropského letního času, zapálila na 50 sekund své motory, čímž zajistila pro stanici takzvaný reboost. Aktuální zkouška má vyšlapat cestu k budoucím, delším zážehům, což by zbavilo ruskou stranu nutnosti zajišťovat udržování stanice na oběžné dráze svými prostředky.
Fluorescenční mikroskopy jsou velmi užitečné přístroje, které umožňují pozorovat změny v živých buňkách. Jsou však docela velké a ve vesmíru se musí místem šetřit. Naštěstí však již vzniká miniaturizovaná verze tohoto mikroskopu, která by na ISS měla umožnit taková pozorování. I s pomocí takového mikroskopu bude možné zjistit, jak naše těla přivykají na stav mikrogravitace. „Fyziologie astronautů se po celou dobu jejich letu mění kvůli absenci dostatečného působení gravitace,“ vysvětluje Oliver Ullrich z univerzity v německém Magdeburgu, který vývoj mikroskopu vede a dodává: „Pochopení molekulární podstaty této buněčné reakce na změněnou gravitaci je klíčem k řízení rizika, sledování a vývoji protiopatření pro budoucí dlouhodobé vesmírné výpravy. Buněčná adaptace na mikrogravitaci můžeme studovat a pochopit jen při dynamickém nebo živém měření. Experimenty zajišťující živé snímkování ve vesmíru jsou kriticky důležité k pochopení buněčné adaptace na mikrogravitaci.“
Pokud bychom za startovní výstřel předstartovních příprav družic považovali jejich přílet na kosmodrom, pak se v případě evropské meteodružice MetOp-C tato fáze již rozběhla. Na letiště u města Cayenne ve Francouzské Guyaně totiž 20. června přistál první ze tří transportních letounů Antonov. V jeho útrobách bychom našli 11 kontejnerů s vybavením pro manipulaci se sondou na kosmodromu, ale i s počítačovými prvky, které budou v dalších týdnech potřeba. Za pár dní dosedl na ranvej i druhý letoun, který transportoval dva hlavní moduly družice a celý transport byl zakončen třetím letem, v rámci kterého se do Jižní Ameriky dostaly solární panely.
Stejně jako minulý měsíc je pro vás připraveno šest velkých témat plus blok krátkých zpráv, zvaný Kosmonautika v kostce. Hlavním tématem je samozřejmě přibližování sondy Hayabusa 2 k asteroidu Ryugu, ale neopomeneme ani start rakety Falcon 9 s kosmickou lodí Dragon v rámci zásobovací mise CRS-15, návrat lodi Sojuz MS-07, start lodi Sojuz MS-09, výstup do volného prostoru z amerického segmentu ISS a na závěr objev organických látek na Marsu a Enceladu.
Před pár týdny se do vesmíru dostal teleskop TESS, který má hledat velké množství exoplanet, ale na Zemi se již připravuje další teleskop, který bude zaměřený na exoplanety. Rozdíl je ale v tom, že evropský CHEOPS (CHaracterising ExOPlanet Satellite) není určen k hledání nových světů. Místo toho se má dívat na jasné hvězdy, u kterých již víme, že kolem nich obíhají planety. Zde využije ultrapřesnou fotometrickou metodu, aby tyto světy prozkoumal. Stavba tohoto teleskopu již byla dokončena a již brzy opustí závod firmy Airbus v madridské čtvrti Barajas a nyní se připravuje na cestu pro Evropě na předstartovní zkoušky.
První pokus o vypuštění lodi Progress k ISS po superrychlé dráze přišel vloni v říjnu, ale raketu Sojuz potkala závada a start se musel odložit, takže už pozice stanice neodpovídala limitům superrychlého přiblížení. Progress MS-07 tak letěl po tradiční dvoudenní dráze. Další pokus přišel letos v únoru, ale ani tentokrát nedokázala raketa Sojuz odstartovat na první pokus. Po odkladu už se vše podařilo, ale Progress MS-08 musel letět k ISS dva dny. Nyní tedy přichází třetí pokus o superrychlý let lodi Progress k ISS. Podaří se to lodi Progress MS-09? Pokus o start budeme vysílat živě a česky.
Historická rampa 39A na Kennedyho středisku se začíná pomalu připravovat na návrat pilotovaných letů, které jsou právem považovány za jakýsi zlatý hřeb kosmonautiky. Sebedražší nepilotovaný náklad má totiž oproti lidskému životu, který je při startu vždy v sázce, jen pramalou hodnotu. Na rampě probíhají opravy obslužné věže FSS (Fixed Service Structure), která se začíná připravovat na instalaci ramene, přes které budou astronauti nastupovat do lodi Crew Dragon. Samotné rameno je již delší dobu na Kennedyho středisku a podstupuje závěrečné úpravy uvnitř ohromného stanu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
