Apex 1.0
V prohlášení z 9. května společnost ispace US, americká dceřiná společnost japonské společnosti ispace, uvedla, že pro svůj lunární modul Apex 1.0 použije nový motor s názvem VoidRunner. Změna znamená posun startu z roku 2026 na rok 2027.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
V prohlášení z 9. května společnost ispace US, americká dceřiná společnost japonské společnosti ispace, uvedla, že pro svůj lunární modul Apex 1.0 použije nový motor s názvem VoidRunner. Změna znamená posun startu z roku 2026 na rok 2027.
Společnost Rocket Lab uvádí, že plánovaná akvizice německého dodavatele optické komunikace, společnosti Mynaric, je klíčová pro další plány při účasti v nabídkách na družicové konstelace a případný vývoj vlastních družic.
Čína dňa 11.5.2025 o 15:27 hod. SELČ úspešne vypustila tri vojenské družice Yaogan 40-2 pomocou rakety CZ-6A z kozmodrómu TSLC.
Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.
Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.
Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.
Německý dodavatel obranných technologií Rheinmetall plánuje zahájit příští rok stavbu družic se syntetickou aperturou pro radarové systémy ve spolupráci s finským provozovatelem konstelací SAR Iceye.
Články
Pro lety k Miru se připravovala skupina kosmonautů už od podzimu 1984. Ovšem přípravy vzaly zasvé poté, co se z expedice na Saljutu 7 kvůli nemoci velitele předčasně vrátila posádka Vasjutin, Savinych, Volkov. Jejich letový plán zůstal nedokončený a to byl jeden z faktorů, který vedl k vypuštění Miru na stejnou orbitální rovinu se Saljutem. Podle rozhodnutí zainteresovaných měla první posádka Miru vykonat bezprecedentní a dosud nezopakovaný kousek: přeletět z jedné stanice na druhou a aby toho nebylo málo, v plánu byly dokonce dva přelety mezi Mirem a Saljutem – jeden tam a druhý zpět. Ovšem už jen přílet k Miru neměl být tak úplně rutinní záležitostí. Na kosmonauty čekal poměrně tvrdý oříšek v souvislosti s nekompatibilitou sbližovacích systémů. Sojuz T, který měli využít, byl osazen systémem Igla. To na první pohled neměl být problém, protože stejným systémem byl vybaven zadní stykovací uzel Miru. Jenže nákladní lodi Progress byly osazeny stejným systémem. V čem je tedy potíž, připojí se k přednímu stykovacímu uzlu stanice – říká si možná leckterý čtenář. Jenže přední uzel byl osazen novým
Když se budou astronauti v příštích letech vracet z Mezinárodní vesmírné stanice v lodích Crew Dragon od SpaceX, musí být záchranné týmy k dispozici, aby je co nejrychleji dopravily na pevninu. Vždy je ale potřeba počítat s mimořádnou situací – třeba se může stát, že se posádka bude muset vrátit z důvodu vážných zdravotních problémů některého člena. Pro tento případ SpaceX upravila svou loď GO Searcher speciálním lékařským zázemím a na palubu umístila také heliport. Právě s jeho pomocí by měla být pomoc zraněným či nemocným astronautům velmi rychlá.
23. června 2017 odstartovala z indického kosmodromu Šríharikota raketa PSLV, která kromě hlavního nákladu, tedy družice Cartosat-2E, vynášela i několik desítek cubesatů. Mezi nimi byli i český a slovenský zástupce – VZLUSAT-1 a SkCube. Oba cubesaty, které naše národy zajímají, vznikly kvůli tomu, aby ukázaly, že čeští a slovenští odborníci jsou schopni vyvinout kosmickou techniku, která je v mnoha ohledech inovativní a posouvá vpřed celý obor. Český cubesat například nese miniaturizovaný rentgenový dalekohled, dále přístroj FIPEX pro měření koncentrace kyslíku v atmosféře a také testuje nově vyvinutý radiační štít z kompozitního materiálu. Slovenská SkCube zase testovala inovativní mikrosenzor pro určení pozice SLunce, disponuje vlastním operačním systémem, nebo samoopravným komunikačním protokolem.
Na dnešní ranní hodiny je ohlášeno zahájení přepravy evropského servisního modulu pro kosmickou loď NASA Orion, určenou pro misi Exploration Mission-1, na Kennedyho vesmírné středisko. Transportní letoun Antonov An-124 Ruslan společnosti Volga-Dnepr vzlétne z letiště v německých Brémách. Zítra má modul dorazit na Kennedyho vesmírné středisko. Servisní modul má tvar válce o výšce i průměru přibližně čtyři metry. Dohoda o dodání modulu mezi NASA a ESA byla ratifikována v prosinci 2012. V listopadu 2014 ESA vybrala jako hlavního dodavatele pro vývoj a výrobu společnost Airbus Defence and Space. Úkolem servisního modulu při kosmické misi bude kromě pohonu a řízení polohy Orionu i zajištění tepelné regulace modulu pro posádku a jeho zásobování elektřinou, vodou, kyslíkem a dusíkem. Uvnitř modulu se nachází více než 20 000 dílů a komponentů zahrnujících mimo jiné jedenáct kilometrů kabelů a stovky metrů trubek. Po natankování 8,6 tuny paliva přesáhne jeho hmotnost třináct tun. Podívejme se, jak probíhala stavba modulu, kterou rozhodně nelze označit za lehkou, a jaké další kroky jej ještě čekají.
Ruská raketa Sojuz 2-1b odstartovala včera večer z kosmodromu Pleseck a do vesmíru vynesla s pomocí horního stupně Fregat-M družici, která nahradí vysloužilý díl navigační sítě GLONASS. Ke startu došlo ve 23:17 moskevského času, tedy 21:17 SEČ, když začala tři a půl hodiny dlouhá služba nosné rakety vstříc cílové oběžné dráze. Ruský navigační systém obsluhuje síť družic pojmenovaných Uragan, jejichž aktuální verze Uragan-M má ve vesmíru vydržet sedm let. Včera vypuštěný Uragan Uragan-M 757 je 48. družicí z řady Uragan-M a celkově jde o 137. družici systému GLONASS.
Tento týden by se dal nazvat týdnem konců, což v kosmonautice ne vždy musí znamenat něco negativního. Krom dalekohledu Kepler se totiž odmlčela i sonda Dawn, jejíž odchod byl také očekávaný a bylo z ní vymáčknuto, co se dalo. Podíváme se na ní blíže. Dále se v Kosmotýdeníku podíváme na ponoření české podvodní laboratoře Hydronaut, nebo na další čínský start. Těšit se můžete i na další tradiční rubriky. Přeji vám při chvílích s Komotýdeníkem hezkou neděli a dobré čtení.
Pro FullHD rozlišení, které se v posledních letech stalo standardem, používáme výraz „vysoké rozlišení“. Před několika lety se začala prosazovat technologie, které používá ještě vyšší počet obrazových bodů – rozlišení 1920 × 1080 obrazových bodů je v každé ose zdvojnásobeno a výsledkem je tzv. 4K rozlišení s čtyřikrát větším počtem obrazových bodů než v případě FullHD. Pro tento nový formát se poměrně rychle vžilo označení supervysoké rozlišení. Nyní však pomalu začíná nastupovat technologie, která nabízí 4× více pixelů než 4K video (konkrétně 8192 x 4320). Takové záznamy nesou označení 8K a většina lidí si je momentálně nebude mít na čem přehrát. Dnes bychom Vám chtěli ukázat první video v tomto rozlišení, které bylo natočeno ve vesmíru – na palubě Mezinárodní vesmírné stanice.
Přestože BepiColombo odstartoval teprve před týdnem a do své destinace doputuje až na konci roku 2025, první návrh evropské mise k Merkuru byl předložen už v květnu roku 1993 v rámci programu Horizons 2000. Prvotní odhady však prokázaly, že realizace v rámci kategorie středně velkých misí by byla až příliš nákladná. Mezi tyto středně velké projekty patří například přistávací modulu Hyugens nebo mikrovlnný teleskop Planck. Na navrhovanou misi k Merkuru se však usmálo štěstí. Program Horizons 2000 byl v roce 1994 prodloužen (nyní nesoucí označení Horizons 2000+) a díky tomu měly být vybrány další tzv. „cornerstone“ mise neboli základní kameny výzkumu či vlajkové lodě. Ty jsou definovány jako nejnákladnější projekty světové úrovně s vysokým vědeckým potenciálem, vyžadující ke svému uskutečnění významný pokrok v technologickém vývoji. První misí v kategorii cornerstone byla doposud fungující veleúspěšná sluneční observatoř SOHO. Dále bychom zde mohli zařadit rentgenový teleskop XMM-Newton, infračervený teleskop Herschel nebo kometární průzkumné duo Rosetta-Philae – všechno nesmírně úspěšné a přínosné mise, které nemalou měrou posunuly
Na ISS doručila více než pět tun vody, zásob, náhradních dílů a experimentů, teď se blíží její odlet. Řeč je o japonské zásobovací lodi HTV-7, která by měla od orbitálního komplexu odletět po 41 dnech pobytu 7. listopadu v 17:50 SEČ, přičemž NASA TV bude celou událost vysílat živě. Pozemní týmy oddělí s pomocí staniční robotické paže loď od modulu Harmony a velitel 57. dlouhodobé expedice, Alexander Gerst ve spolupráci se Serenou Auñón-Chancellor pak uvolní sevření a loď bude volná. Na ISS se tak uvolní jeden ze dvou portů pro „západní“ zásobovací lodě, ale dlouho nezůstanou volné. Už 15. listopadu má startovat loď Cygnus na misi CRS NG-10 a 4. prosince by pak k orbitálnímu komplexu měla vyrazit loď Dragon na misi CRS SpX-16.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
