sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

AST SpaceMobile

Společnost AST SpaceMobile plánuje od července vypouštět družice pro svou konstelaci širokopásmového připojení přímo do chytrých telefonů každý jeden až dva měsíce. Cílem je spustit beta verzi služeb pro AT&T a Verizon ve Spojených státech do konce roku.

Troye Meinka

Americký senát 13. května potvrdil Troye Meinka jako 27. ministra letectví. Meink naposledy působil jako zástupce ředitele Národního průzkumného úřadu (NRO), nastupuje do úřadu v okamžiku, kdy letectvo i vesmírné síly procházejí ambiciózními modernizačními programy.

MDA Space

Společnost MDA Space, která pro Gateway staví robotický systém Canadarm3, na konferenci o výsledcích hospodaření 8. května uvedla, že se prozatím soustředí na pokračování práce na systému Canadarm3. Dle společnosti by technologie mohla být znovu využita k jiným účelům, pokud by byl schválen návrh rozpočtu Bílého domu.

X-Bow Systems

Společnost X-Bow Systems, startup zabývající se výrobou raketových motorů na tuhá paliva, získala v rámci financování 35 milionů dolarů. Poslední kolo vedla společnost Lockheed Martin, která se společností uzavřela strategickou dohodu.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly udělily zakázky v celkové hodnotě 17,6 milionu dolarů společnostem Auria Space a Sphinx Defense na vybudování prototypů cloudových základen, které by propojily vojenské družicové operace s komerčními a vládními anténami pro zvýšení kapacity.

Apex 1.0

V prohlášení z 9. května společnost ispace US, americká dceřiná společnost japonské společnosti ispace, uvedla, že pro svůj lunární modul Apex 1.0 použije nový motor s názvem VoidRunner. Změna znamená posun startu z roku 2026 na rok 2027.

Články

lednová kosmoschůzka zdroj: Kosmo klub a SpaceX

Lednová kosmoschůzka 2019

Vždy poslední středu v měsíci pořádá Kosmo Klub z.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). První část lednové Kosmoschůzky bude vyhrazena aktualitám z kosmonautiky. Druhá část se bude věnovat české stopě na misi DART. Finále bude patřit nové pilotované lodi Crew Dragon. Akce začíná v 17:30.

Mezihvězdná sonda: divoký nápad k posouzení

Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v Laurelu v Marylandu vede mezinárodní skupinu vědců a techniků studující možnosti mise do neprozkoumaného prostoru za sférou vlivu našeho Slunce, kterou z velkou nadsázkou nazývají první mezihvězdnou misí. APL chce navázat na misi sondy „New Horizons“, kterou laboratoř připravila a vede. Ralph McNutt, vedoucí studie „Interstellar Probe“ v APL říká, že práce týmu pokračuje dobře, a že předpokládá, že jimi připravené podklady pro posouzení v rámci příští Decadal Survey budou solidní. Skupina navrhuje doposud nejrychlejší let do mezihvězdného prostoru (téměř 6× rychlejší než let Voyageru 1, kterému trvalo překonat 121 AU za heliopausu 35 let – od 1977 do 2012). Navrhovaná sonda by měla za cíl dosáhnout vzdálenosti téměř 1000 AU (145 miliard km) od Slunce. McNutt vedl i zpracování příspěvku předneseného na 69. Mezinárodním astronautickém kongresu v Brémách v říjnu 2018: „Near-Term Interstellar Probe: First Step“ (První krok k blízké mezihvězdné sondě). V tomto příspěvku autoři vysvětlují, že další krok při cestě ke hvězdám bude vyžadovat prozkoumání technologických omezení, vědeckých vyvažování a kompromisů. Za takový krok

Méně než 1000 dní do startu sondy Lucy

Přesně před týdnem (20. ledna) vydala NASA článek se smělým prohlášením – do startu mise Lucy, která jako první prozkoumá Trójské asteroidy Jupiteru, zbývá přesně tisíc dní. Tyto asteroidy obíhají kolem Slunce po stejné dráze jako obří planeta, jen se nachází 60° před a za ní. Pro vědce jsou zajímavé tím, že ukrývají důležité stopy vypovídající o historii Sluneční soustavy. Mise Lucy má od startu trvat 4156 dní, během kterých proletí kolem šesti objektů, které jsme zblízka ještě neviděli. První příležitost ke startu přijde 16. října 2021.

Kosmotýdeník 332 (21.1. – 27.1.)

Kosmotýdeník již tradičně shrnuje uplynulých sedm dní v kosmonautice. I tento týden se toho stalo poměrně hodně a ne vše se vešlo do našich standardních článků. Podíváme se tak podrobně na vědecké experimenty, které nesl New Shepard při svém posledním testovacím skoku, zamíříme do Indie, kde otestovali vědecky využitelný čtvrtý stupeň rakety PSLV XL. Nevynecháme ani pohled na připravovanou misi DM-1 i dočasné ukončení amerického Shutdownu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Tříčlenná posádka ISS má pořád co dělat

Včera opustila Mezinárodní stanici ruská zásobovací loď, která následně zanikla nad Tichým oceánem. Loď Progress MS-09 byla ke stanici připojená šest a půl měsíce a včera ve 13:55 SEČ se oddělila od ISS. Po brzdícím zážehu následoval sestup do atmosféry a zánik, který přišel zhruba čtyři hodiny po oddělení. Ruská loď naplněná odpadky a nepotřebným materiálem shořela východně od Nového Zélandu. Členové 58. dlouhodobé expedice se tak mohou zaměřit na blížící se odlet jejího amerického protějšku – lodi Cygnus od firmy Northrop Grumman. Anne McClain a David Saint-Jacques proto v těchto dnech prochází postupy pro oddělení lodi a zároveň pokračují v plnění jejích útrob.

Evropský modul Columbus schytal stovky nárazů

Příběh našeho dnešního článku začal 6. září loňského roku, když se 17 metrů dlouhá robotická paže na mezinárodní vesmírné stanici dala do pohybu. Měla před sebou jasně daný úkol – detailně prozkoumat stav vnějšího povrchu evropského laboratorního modulu Columbus a zjistit, jak jej v uplynulých letech poškodily nárazy mikrometeoritů. Jelikož robotická paže vykonává řadu jiných úkolů a také s přihlédnutím k detailnosti průzkumu, nemůžeme se divit, že sběr dat v rámci prvních dvou skenování, skončil teprve nedávno. K dispozici jsou již první údaje o tom, kolik drobných kráterů obsahují vnější panely evropského modulu.

Pokec s Kosmonautixem – leden 2019

Dámy a pánové, sliby se mají plnit nejen o Vánocích. Před několika měsíci jsme Vám slibovali, že až dojde k přesunu našich živě a česky komentovaných přenosů startů raket z YouTube na Mall.TV, spustíme nový pořad. Ten bude vycházet na YouTube a bude mít formu přímého přenosu. Jeho náplní bude přátelské virtuální setkání členů redakce našeho webu s Vámi, našimi čtenáři a diváky. Setkání bude trvat zhruba jednu až dvě hodiny a její náplní bude odpovídání na dotazy z chatu. Něco podobného už vlastně naši pravidelní diváci znají, protože podobný formát jsme už několikrát uskutečnili v rámci oslav narozenin našeho diskusního fóra.

Sonda New Horizons

Konečně nová fotka Ultima Thule

Sonda New Horizons nemohla zhruba deset dní posílat na zemi data nasbíraná při novoročním průletu kolem objektu Ultima Thule, ale v posledních dnech již na Zemi proudí nové fotky i výsledky měření. Specialisté z vědeckého týmu včera večer zveřejnili doposud nejdetailnější snímek tělesa 2014 MU69 – nejvzdálenějšího objektu, kolem kterého kdy proletěla lidská sonda. Snímek pořídila širokoúhlá kamera MVIC (Multicolor Visible Imaging Camera), která je součástí přístroje Ralph. Níže přiložený snímek vznikl 1. ledna v 6:26 SEČ, tedy pouhých sedm minut před maximálním přiblížením. Fotka s originálním rozlišením 135 metrů na pixel byla uložena do palubní paměti a na Zemi ji sonda odeslala mezi 18. a 19. lednem. Odborníci pak na surový snímek aplikovali algoritmy, které snímek zostřily a podpořily detaily. Tento proces zvaný dekonvoluce však na druhou stranu také zvyšuje zrnitost snímku s vyšším kontrastem.

Vizualizace Crew Dragonu u ISS

SpaceX míří k nepilotovanému testu Crew Dragonu

Jestli je letošní rok něčím skutečně mimořádný, pak je to skutečnost, že by v roce 2019 mělo poprvé dojít k připojení soukromé lodě s posádkou k Mezinárodní vesmírné stanici. O to by se měly postarat lodě Crew Dragon od SpaceX a Starliner od Boeingu. Obě by měly před vstupem do ostré služby provést dvě testovací mise – první z nich bude nepilotovaná, druhá pilotovaná. SpaceX má zatím proti Boeingu náskok pár měsíců a její první testovací mise by měla přijít během pár týdnů. Jasný důkaz přišel včera, když Falcon 9 určený pro tuto misi provedl statický zážeh.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.