sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Eutelsat

Francie více než zdvojnásobí svůj podíl ve společnosti Eutelsat na téměř 30 % v rámci navýšení kapitálu o 1,56 miliardy dolarů, které podpořilo několik akcionářů. Tím posílí plány francouzského operátora na obnovu jeho konstelace OneWeb.

W-4

Společnost Varda Space Industries se připravuje na vypuštění své čtvrté mise W-4 v rámci sdílené mise SpaceX. Společnost získala pětiletou licenci Federálního úřadu pro letectví.

Ocula

Společnost Firefly Aerospace plánuje nabídnout komerční službu Ocula určenou k zobrazování povrchu Měsíce pro použití vládami a společnostmi. Systém bude využívat dalekohledy z Národní laboratoře Lawrence Livermora s ultrafialovými a viditelnými senzory.

Starship S36

Během připrav na statický zážeh kosmické lodi Starship S36, společnosti SpaceX, došlo k mohutné explozi a zničení S36. Zatím není jasné, jak velké škody vznikly na testovacím zařízení a jeho okolí.

Články

AKTUALIZOVÁNO: Sojuz s italskou astronautkou startuje

Kosmická loď Sojuz TMA-15M by se dnes ve 22:01 měla vydat vstříc Mezinárodní vesmírné stanici, kam na půlroční pobyt ve stavu beztíže dopraví Antona Škaplerova z Ruska, Samanthu Cristoforetti z Itálie a Terryho Virtse z USA – představení posádky včetně jejich životopisů najdete v tomto článku na našem webu. Nosná raketa Sojuz už stojí několik desítek hodin na startovní rampě (fotky z vývozu najdete zde) a všechny přípravy zatím probíhají přesně podle plánu. V našem dnešním krátkém článku si můžete zopakovat videozáznam ze startu.

Vztyčování Sojuzu

Kosmotýdeník 114. díl (17.11. –23.11.2014)

Uplynulý týden se v kosmonautice nesl hlavně ve vstřebávání výsledků, které přineslo první historické měkké přistání na kometě. My se však v kosmotýdeníku zaměříme na aktuální dění. Na Bajkonuru se dnes chystá start lodi Sojuz TMA-15M, které vynese na palubu ISS i Italku Samanthu Cristoforetti. Čína nadále udržuje velkou aktivitu ve svém kosmickém programu a povedlo se jí během 24 hodin dostat do vesmíru dva náklady. To jsou hlavní témata aktuálního kosmotýdeníku. Podíváme se však v krátkých zprávách i na další zajímavé události. Přeji vám příjemné čtení.

Hledání Philae úspěšně pokračuje

Evropský přistávací modul Philae už několik dní hibernuje a čeká, zda během přiblížení ke Slunci dostane druhou šanci. Vědci zatím rozebírají data, která stihl během své krátké služby poslat na Zemi. Jedním z úkolů je i určení místa, kam modul dosedl. Až donedávna se pracovalo s poměrně velkou oblastí, nicméně díky datům z kamer OSIRIS a NAVCAM na sondě Rosetta se daří stahovat smyčku. Pomáhá i experiment CONSERT, který vyměňoval radiové vlny mezi Rosettou a Philae. Vědci díky tomu vytipovali oblast dlouhou zhruba 350 a širokou 30 metrů.

Vývoz Sojuzu v obrazech

Nosná raketa Sojuz je mimořádný kus techniky. Při pohledu na ni se člověk vrací v čase a dostává se až na samotný začátek letů do vesmíru. Vždyť Sojuz není nic jiného než modernizovaná raketa R-7, která zajistila Sovětskému svazu první kosmonautická prvenství. Sojuz své předky nezapře a shodné znaky jsou vidět na první pohled. Když se navíc fotoaparátu ujme někdo, kdo umí fotit, je radost prohlížet výsledné snímky. Dnes jsme si proto pro Vás připravili sérii fotografií, které zachycují včerejší vývoz rakety Sojuz na startovní rampu. Nosič má vynést vstříc ISS kosmickou loď Sojuz TMA-15M

Sonda InSight.

Zrod landeru pro Mars

Pokud půjde všechno podle plánu, tak se v březnu 2016 na Vandenbergově základně zažehnou motory rakety Atlas V, která na cestu k Marsu vynese další sofistikovanou sondu. Tentokrát nepůjde ani o družici, která má obíhat kolem planety ani o vozítko, které bude brázdit povrch Rudé planety. Mise InSight bude lander – statický průzkumník, který přistane na Marsu a bude zkoumat jeho vnitřní strukturu včetně seismických změn. Do startu momentálně zbývá 16 měsíců, takže je potřeba začít pracovat na konstrukci landeru. V našem dnešním krátkém článku najdete fotku ze stavby i video věnované významu celé mise.

Podivně manévrující tajný satelit z Ruska

Na tom, že satelity čas od času zažehnou své motory, aby upravily svou oběžnou dráhu, není nic neobvyklého. Děje se tak poměrně často a nikoho to nepřekvapuje. Nicméně čas od času se objeví objekt, který manévruje více než jiné – šlo třeba o první let armádního miniraketoplánu X-37. Nyní, jak se zdá, máme znovu co do činění se satelitem, který manévruje více než je obvyklé, zdánlivě bezdůvodně a navíc hodně intenzivně. Některá média si při spekulacích ohledně ruské družice Kosmos 2499 pouští fantazii na špacír, nicméně my se dnes zkusíme na celou věc podívat pokud možno realisticky.

Přistání na kometě na vlastní uši

Jak dny plynou, objevují se stále nové informace okolo historického přistání lidského výtvoru na kometě. Odborníci z německé kosmické agentury DLR dnes zveřejnili dvouvteřinový záznam z experimentu CASSE (Cometary Acoustic Surface Sounding Experiment), jehož senzory jsou umístěné na koncích přistávacích nohou. V záznamu je jasně slyšet bouchnutí při kontaktu s podkladem. Je jasné, že v okolí komety je vakuum, kterým se zvuk nešíří, ale tyhle vibrace se šířily materiálem přistávacích nohou. I z tohoto krátkého zvuku mohou odborníci vyčíst mnoho zajíamvých informací o přistání. A neodborná veřejnost se může kochat tím, že si poslechne historický moment přistání na kometě.

Z ISS opět zazní italština

Mezinárodní vesmírnou stanici momentálně obývají pouze tři lidé – Maxim Surajev a Jelena Serovová z Ruska a s nimi Američan Barry Wilmore – zárodek 42. dlouhodobé expedice. Jenže posádky na Mezinárodní vesmírné stanici bývají šestičlenné, takže je potřeba doplnit sestavu na plný počet. K tomu poslouží kosmická loď Sojuz TMA-15M, která na stanici dopraví trojici nových kosmonautů. Nebo ještě přesněji – dva muže a jednu ženu. Do vesmíru se podruhé podívá Rus Anton Škaplerov i Američan Terry Virts. Premiéru si naopak odbude italská astronautka Samantha Cristoforetti. V našem dnešním článku si celou posádku představíme.

Co všechno nám létá nad hlavou?

Družice na oběžné dráze můžeme počítat na stovky. Najdeme mezi nimi satelity vědecké, telekomunikační, snímkující Zemi, armádní, státní i komerční. Od několikakilových drobečků až po čtyřsettunového mastodonta v podobě Mezinárodní vesmírné stanice. Družice najdeme v nejrůznějších vzdálenostech od naší planety – od nízké až po vysokou oběžnou dráhu. Zdaleka ne všechny satelity jsou na kruhových oběžných drahách, takže to může na první pohled vypadat jako pořádný guláš. Naštěstí je kolem naší Země hodně volného prostoru, takže i při velkém počtu družic jsou srážky jen výjimečné. V našem krátkém článku Vám přinášíme unikátní interaktivní vizualizaci většiny satelitů, které krouží kolem Země.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.