sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Roskosmos a GKNPC Chruničeva podepsaly vládní kontrakt na výrobu tří nosných raket Angara A5M pro vypuštění prvních modulů plánované ruské kosmické stanice ROS. Všechny stupně rakety budou osazeny modernizovanými motory. Nosnost na nízkou oběžnou dráhu tak stoupne z 24 na 27 tun.
V prohlášení ze 6. června NASA uvedla, že stále studuje možnosti pro další let Starlineru, který se očekává nejdříve začátkem roku 2026. To zahrnuje i to, zda bude tento další let s posádkou nebo bez posádky.
Společnost Astroscale dokončila kritické posouzení návrhu servisního zařízení, jehož cílem je v příštím roce vyřadit širokopásmovou družici OneWeb z nízké oběžné dráhy Země.
Společnost Maxar Intelligence oznámila dohodu se švédskou leteckou a kosmickou firmou Saab o vývoji produktů pro bojovou inteligenci využívajících družicová data, včetně nové technologie navigace založené na snímcích terénu od společnosti Maxar.
Dne 5. května 2025 oznámila společnost Interlune – startup se sídlem v Seattlu – novou dohodu s americkým ministerstvem energetiky (DOE) o tom, že do roku 2029 dodá na Zemi helium-3 získané z Měsíce.
Evropa do konce června zveřejní návrh zákona, který má přepracovat regulaci vesmírných služeb a zavést jednotná pravidla pro společnosti působící na evropském trhu nebo prodávající na evropském trhu.
Konference o výzkumu vesmírných stanic byla zrušena a budoucnost dlouhodobé konference o planetárních vědách je nejistá, protože NASA stahuje podporu pro tyto akce.
Články
Mise, která má studovat vznik a vývoj malých planetek, získala od NASA oficiální povolení k postupu do další fáze vývoje. 3. září se projekt Janus dočkal významného milníku – program, který počítá s vypuštěním dvou malých družic prošel přes Klíčový rozhodovací moment-C. Jedná se vůbec o prvního zástupce programu SIMPLEx-2 (Small Innovative Missions for Planetary Exploration), který se dostal takto daleko. Další dva koncepty rozvíjené v rámci SIMPLEx-2, tedy EscaPADE (Escape and Plasma Acceleration and Dynamics Explorers) a Lunar Trailblazer jsou stále ve formulační fázi. V případě Lunar Trailblazer by měl Klíčový rozhodovací moment-C přijít letos v listopadu, u mise EscaPADE pak příští rok v dubnu.
Evropská kosmická agentura představila v minulých dnech několik snímků, které zachycují stavbu již třetího exempláře servisního modulu pro americkou kosmickou loď Orion. Tento kousek je určen pro misi Artemis III, při které by se měli lidé vrátit na Měsíc. Na snímcích můžeme dobře vidět základní kostru modulu, která se nachází v italském Turíně – konkrétně pak ve zdejším výrobním závodu firmy Thales Alenia Space. Samotná stavba základní nosné konstrukce tohoto servisního modulu, která jako páteř zajistí pevnost sestavy při startu, je již prakticky dokončena.
Je pravé nedělní poledne. Ideální čas si po hutném obědě dát pořádnou porci kosmonautiky. Pojďte se proto začíst do Kosmotýdeníku, který vám opět představí to nejzajímavější, co přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Tentokrát bude hlavním tématem první a nezdařený start rakety Rocket 3.1 společnosti Astra. Dále se podíváme na aktuální práce na kosmodromu Boca Chica v jižním Texasu, nebo třeba na zajímavou nominaci evropského astronauta na palubu třetího operačního letu lodi Crew Dragon. Přeji vám dobré četní a pěknou neděli.
K čemu by bylo povídání o tom, jak Spektr-R vznikl, jak obtížné bylo ho zkonstruovat a zajistit jeho vynesení do vesmíru, kdybychom se pak nedozvěděli o jeho vědeckých výsledcích. A právě o nich bude další díl série o Spektru-R. Navíc nás může těšit, že poměrně výraznou stopu zanechali na celé misi slovenští a čeští vědci. Řeč bude zejména o přístroji, který sledoval některé parametry slunečního větru, do té doby neměřené.
Ve speciálním souboru studií vydaných 9. září v časopisu Journal of Geophysical Research: Planets rozpracovává vědecký tým kolem mise OSIRIS-REx výsledky svých pozorování. Ta odhalují, že planetka Bennu pravidelně vyvrhuje do svého okolí materiál. Sonda OSIRIS-REx dala výzkumníkům možnost pozorovat zblízka takovou událost vůbec poprvé. Objev aktivních procesů na povrchu Bennu jen zdůrazňuje v poslední době sílící trend, který na planetky nahlíží jako na poměrně dynamické světy. Zmíněná publikace nabízí první hloubkový pohled na vlastní podstatu jevů, při kterých je z Bennu vyvrhován materiál.
Japonská kosmická agentura JAXA a Japonská vysílací společnost NHK oznámily společný vývoj projektu „Super Hi-Vision Camera“. Tohle zařízení by mělo letět na misi MMX (Martian Moons eXploration) a zvládne pořizovat ve vesmíru snímky v rozlišení 4K a 8K. Bylo by to vůbec poprvé v historii, kdy bychom měli možnost vidět zblízka Mars a jeho měsíce v takto mimořádném rozlišení. Když vědci dostanou možnost spojit tyto snímky v obřím rozlišení s dalšími daty z jiných přístrojů, bude možné posunout naše znalosti o planetě a jejích měsících na novou úroveň.
10. září se na pražské výstavě Cosmos Discovery konalo slavnostní představení nových exponátů, které se týkají českého příspěvku do kosmických projektů. Součástí byly také prezentace zástupců Akademie věd, kteří se na těchto projektech podílejí. Hned na začátek je potřeba říct, že se samozřejmě nejedná o kompletní výčet všech kosmických projektů, kterých se ČR účastní. Jde však o poměrně slušný výběr, který přehledně ukáže, že Česká republika se v tomto oboru rozhodně nemá za co stydět a naopak má být na co hrdá. Dnes Vám v tomto článku představíme projekt Vesmír pro lidstvo, který spravuje Akademie věd, v dalších článcích se pak zaměříme na některé konkrétní projekty.
Technologické středisko Evropské kosmické agentury, známé pod zkratkou ESTEC, se rozrůstá. Největší evropské středisko určené k testům kosmického hardwaru se má dočkat nové čisté místnosti s rozlohou 350 metrů čtverečních. Práce začaly instalací 110 základových pilotů do písčité půdy, přičemž dosahují hloubky 10 – 17 metrů. Na místě nyní pracují dělníci, kteří odváží pryč hlínu, aby mohli vykopat tunel, který zajistí propojení nové čisté místnosti s elektrickou a datovou sítí, ale také s rozvody vytápění či ochlazování.
Známé tvrzení „jezte vitamíny“ by se možná mohlo časem změnit na „dejte si keramické nanočástice“. Výsledky kosmického výzkumu totiž posilují myšlenku, že miniaturní částice mohou buňkám pomoci bránit se před běžnými zdroji poškození. Oxidační stres probíhá v našem těle ve chvíli, kdy buňky ztratí přirozenou rovnováhu elektronů v molekulách, které je tvoří. To se děje běžně a stále – jde o součást metabolismu, ale svou roli hraje i v procesech stárnutí či některých patologických projevech jako je selhání srdce, svalová atrofie nebo Parkinsonova choroba. Výzkum prováděný na Mezinárodní kosmické stanici nyní může lékařům pomoci hledat cesty, jak s tímto nepřítelem bojovat. Nová metoda by pak našla uplatnění nejen u astronautů, ale i u lidí na Zemi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
