Astroscale
Společnost Astroscale dokončila kritické posouzení návrhu servisního zařízení, jehož cílem je v příštím roce vyřadit širokopásmovou družici OneWeb z nízké oběžné dráhy Země.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Astroscale dokončila kritické posouzení návrhu servisního zařízení, jehož cílem je v příštím roce vyřadit širokopásmovou družici OneWeb z nízké oběžné dráhy Země.
Společnost Maxar Intelligence oznámila dohodu se švédskou leteckou a kosmickou firmou Saab o vývoji produktů pro bojovou inteligenci využívajících družicová data, včetně nové technologie navigace založené na snímcích terénu od společnosti Maxar.
Dne 5. května 2025 oznámila společnost Interlune – startup se sídlem v Seattlu – novou dohodu s americkým ministerstvem energetiky (DOE) o tom, že do roku 2029 dodá na Zemi helium-3 získané z Měsíce.
Evropa do konce června zveřejní návrh zákona, který má přepracovat regulaci vesmírných služeb a zavést jednotná pravidla pro společnosti působící na evropském trhu nebo prodávající na evropském trhu.
Konference o výzkumu vesmírných stanic byla zrušena a budoucnost dlouhodobé konference o planetárních vědách je nejistá, protože NASA stahuje podporu pro tyto akce.
Společnost Hydrosat 5. června oznámila plány na sběr termálních infračervených snímků pomocí druhé družice VanZyl-2, která bude vypuštěna koncem tohoto měsíce na palubě sdílené lodi SpaceX Transporter-14.
Předseda senátního obchodního výboru představil návrh na přidání 10 miliard dolarů do zákona o rozpočtovém sladění, který by vykompenzoval změny v programech NASA pro pilotované vesmírné lety a průzkumné programy v návrhu rozpočtu administrativy.
Články
Trio kosmonautů Anatolij Ivanišin, Takuja Oniši a Kathleen Rubins si budou muset na svůj let do vesmíru počkat o 14 dní déle, než čekali. Jejich loď Sojuz, mimochodem prvního zástupce modernizované řady MS, potkaly během zkoušek softwarové problémy. Právě kvůli nim se start odkládá z dosud uváděného 24. června na 7. července. To zároveň znamená i odklad startu nepilotované lodi Progress, na druhou stranu se ale tato změna neodrazí na termínu přistání jedné poloviny současné posádky, se kterým se stále počítá na 18. června.
Raketa Proton měla s telekomunikační družicí Intelsat 31 startovat už dnes, ale přípravy zastavila komplikace na elektronické jednotce, která je součástí startovní rampy. Řídící týmy se tedy rozhodly pokus o start odvolat a celý proces posunuli o 24 hodin, aby měli čas na výměnu poškozené jednotky. Startovat by se tedy mělo zítra, tedy ve čtvrtek v 9:10 našeho času. V tomto článku máte možnost sledovat celý start živě. Za zmínku stojí i to, že tato raketa je prvním zástupcem vylepšeného typu, který se označuje jako Phase IV. Má vylepšenou konstrukci , ve které najdeme karbonové struktury a vysokopevnostní hliníkové slitiny. Raketa by tak měla disponovat o něco zvýšenou nosností.
Armádní družice jsou ze své přirozené podstaty obklopené lemem tajemství a informací o nich není nikdy nazbyt. Možná právě proto vzbuzují v lidech odvěkou touhu prozkoumávat. U každého tajného satelitu se proto krátce po jeho startu objeví odhady, k čemu by mohl sloužit. Nejedná se přitom o divoké spekulace, ale o analýzy založené na použité nosné raketě, směru letu a podobně. Většinou bývají takové analýzy k dispozici až po startu, ale v některých případech se vyrojí ještě v době, kdy je raketa na startovní rampě. A tak tomu bylo i nyní, když čekáme na start s krycím označením NROL-37 .- není se co divit z dostuoných informací je jasné, že tentokrát půjde o výjimečný start, který vybočuje i z běžných měřítek tajných nákladů.
Minulý týden se u Mezinárodní vesmírné stanice nafouknul historicky první nafukovací modul. Účelem modulu BEAM je ověřit během dvou let spolehlivost nafukovacích konstrukcí, které mohou mít velmi slibnou budoucnost. Ještě předtím je ale potřeba mít jistotu, že je neohrozí mikrometeority, nebo že stěny nebudou propouštět velké množství kosmického záření. Modul BEAM slouží právě k ověření spolehlivosti těchto konstrukcí.
Jak jsme si ukázali v minulém dílu, konec sedmdesátých let byl ve výzkumu Venuše velice plodný a zásluhou orbiteru Pioneer Venus vznikla první mapa povrchu. Některé oblasti vypadají jako kdyby šlo o velké sopečné útvary, ale na detaily bylo třeba si ještě počkat. Zajímavé je pohoří Maxwell Montes, nejvyšší zaznamenaný útvar na Venuši, navíc jediný, který nenese ženské jméno, jak se na planetu pojmenovanou po bohyni lásky sluší (ovšem pomineme-li Einsteina a Newtona, jde zřejmě o třetího nejvýznamnějšího fyzika, takže pojmenování si jistě zasluhuje). Ale vraťme se zase k našemu přehledu kosmických misí. Přirozeným pokračováním musí být Veněra 13 až 16, což byla dvojice velmi úspěšných sond, které na Venuši přistály a dvojice mapovacích misí.
Většina fandů kosmonautiky ví, že rakety Falcon od firmy SpaceX startují z Mysu Canaveral na Floridě a občas také z Vandenbergovy základny v Kalifornii. Ale soukromá firma buduje i svůj vlastní kosmodrom v jižním Texasu. Tomuto tématu jsme se na našem blogu věnovali v době, kdy projekt začínal. Od té doby uplynulo již hodně času a proto je vhodné si připomenout, jak práce pokročily. O aktuálním vývoji celého zajímavého projektu informoval na našem fóru uživatel Mirek Pospíšil.
Známe to všichni i z běžného života – občas dny plynou v poměrně nudném koloritu, ale jindy se toho zase děje tolik, že se člověk v událostech až ztrácí. Kosmonautika to má podobné a my se můžeme těšit z toho, že v těchto měsících zažíváme hodně plodné období. Ale tento týden udělá radost především těm, kdo rádi sledují starty raket – celkem jsou na nadcházející týden naplánovány hned čtyři starty ze čtyř různých států. Dnešní článek proto berte jako takovou malou pozvánku, na co se můžete těšit – v průběhu týdne pro Vás připravíme samostatný článek, ve kterém budete moci sledovat přímý přenos.
Cvičení dělá mistra, tuhle starou pravdu nám demonstrovali technici ze SpaceX. Zatímco první stupeň, který přistál na mořské plošině pobýval v přístavu šest a půl dne,druhý jen tři a půl dne, aktuální třetí kousek připlul do přístavu ve čtvrtek a dnes dopoledne již byl v horizontální poloze. Jeho „zpracování“ tedy trvalo jen 2,3 dne! K velké škodě nemůžeme sledovat dění v přístavu tak, jako dříve v přímém přenosu a proto jsme odkázáni jen na fotky a videa. Dnes vám přinášíme hned dvě videa, která zachycují, jak probíhalo připlutí do přístavu a přesun prvního stupně na pevninu.
Týden utekl jako voda a přichází další vydání pravidelného Kosmotýdeníku. I tento týden jsme nestačili koukat, kolik zajímavých informací a událostí nám přinesla kosmonautika. Společně se proto v aktuálním vydání podíváme zejména na další plány o letu člověk k Marsu, tentokrát z úst Elona Muska, který směle prohlásil, že je tam bude lidskou posádku schopen poslat už v roce 2024. Podíváme se na první statický zážeh vylepšené rakety Antares 230. Tento týden také proběhlo několik startů. Zítra bychom se měli dočkat vstupu do nafukovacího modulu BEAM a proto si budete moct přečíst o přípravách na tento historický okamžik. To a mnoho dalšího naleznete v aktuálním vydání Kosmotýdeníku.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
