sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Arkadia Space 9. června oznámila, že pohonný systém DARK, zabudovaný do družice D-Orbit ION, provedl sérii zkušebních zážehů na oběžné dráze. Systém s tryskou produkující tah pět newtonů provedl jak stovky velmi krátkých pulzů trvajících desítky milisekund, tak i delší ustálené hoření až do délky pěti sekund.
Výbor pro rozpočtové prostředky Sněmovny reprezentantů 9. června zrušil svůj návrh zákona o výdajích na obranu na fiskální rok 2026 a navrhl fixní rozpočet ve výši 831,5 miliardy dolarů. V navrhovaném zákoně o rozpočtových položkách se výrazně odchyluje financování amerických vesmírných sil – jde o podstatný nárůst.
Administrativa amerického prezidenta zveřejnila nová pravidla pro rozdělování 42,5 miliard dolarů z financování širokopásmového připojení ve venkovských oblastech USA, čímž zmírnila omezení pro Starlink a další provozovatele družic.
Quebecká vláda oznámila udělení 10 milionů kanadských dolarů (7,3 milionu amerických dolarů) kanadskému raketovému startupu Reaction Dynamics a softwarové vývojářce Maye HTT.
Roskosmos a GKNPC Chruničeva podepsaly vládní kontrakt na výrobu tří nosných raket Angara A5M pro vypuštění prvních modulů plánované ruské kosmické stanice ROS. Všechny stupně rakety budou osazeny modernizovanými motory. Nosnost na nízkou oběžnou dráhu tak stoupne z 24 na 27 tun.
V prohlášení ze 6. června NASA uvedla, že stále studuje možnosti pro další let Starlineru, který se očekává nejdříve začátkem roku 2026. To zahrnuje i to, zda bude tento další let s posádkou nebo bez posádky.
Společnost Astroscale dokončila kritické posouzení návrhu servisního zařízení, jehož cílem je v příštím roce vyřadit širokopásmovou družici OneWeb z nízké oběžné dráhy Země.
Články
Sonda Juno se 27. srpna podruhé prosmýkla kolem Jupiteru. Průlet proběhl pouze 4200 km nad oblačností planety a tentokrát už byly vědecké přístroje zapnuty. Díky tomu se začínají objevovat první zajímavé informace o Jupiterových pólech. A pokud odhlédneme od vědeckého přínosu, už samotný pohled na snímky oblačnosti plné roztodivných vírů je úchvatný. Ostatně na webu NASA použili přímo termín „jako jsme zatím nikde jinde neviděli“. Kromě fotografií oblak se objevila i sada infračervených snímků a polárních září. Na snímky jsme museli čekat i proto, že jen stahování dat trvalo jeden a půl dne (ačkoli šlo „jen“ o 6 MB). Sonda postupně proletěla od severního pólu k jižnímu. Pojďme si ukázat snímky podrobněji.
Aktuální informace o explozi rakety Falcon 9 a následném zničení družice Amos 6 i rampy SLC-40 jsme Vám ve čtvrtek odpoledne přinesli formou speciálního psaného online přenosu. Od události již uplynulo více než 24 hodin, Nyní je čas na zhodnocení situace a rekapitulaci všech možností. Obrátili jsme se tedy na Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který nám odpověděl na otázky, které se kolem aktuální havárie nejčastěji zmiňují.
Pojďme si mezi zprávami o haváriích kosmických raket, které se v posledních hodinách objevily, trochu odpočinout. Evropská sonda Rosetta prolétla 27. srpna jen 4,6 kilometru od středu komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko, což vzhledem k rozměrům jádra znamená, že byla jen 2,6 kilometru od povrchu. Evropská kosmická agentura se nyní pochlubila snímkem z kamery OSIRIS s rozlišením 7 centimetrů na obrazový bod. Níže přiložený snímek zachycuje oblast, která na šířku měří jen 143 metrů. Míra zachycených detailů je doslova neuvěřitelná.
Člověk má někdy pocit jako kdyby osud hrál nějakou podivnou zákeřnou hru se značně pokřiveným smyslem pro humor. Jak jinak si vysvětlit, že v roce 2016, který zatím neměl ani jedinou havárii nosné rakety se v jeden jediný den objevily hned dva takové případy? Náhoda umí být někdy pěkně zákeřná, o čemž se přesvědčili nejen zaměstnanci SpaceX na Floridě, ale i Číňané na kosmodromu Tchaj-jüan (náhledový obrázek nepochází z aktuálního startu, ale je archivní). Jelikož jsme havárii Falconu věnovali celý odpolední průběžně aktualizovaný článek, rozhodli jsme se nyní dát přednost čínskému neúspěchu, přičemž Falconu věnujeme velký sobotní článek s analýzou celého případu.
Na Mysu Canaveral před chvílí došlo k explozi. Problém se objevil na rampě SLC-40, kde se ke statickému zážehu připravovala raketa Falcon 9, která měla v sobotu ráno našeho času vynést telekomunikační družici Amos 6. Při nehodě nebyl nikdo zraněn, ale exploze byla slyšet hodně daleko. Nosič je kompletně zničený a z rampy stoupá hustý, černý dým. Celou událost sledujeme a nové podrobnosti zařazujeme do tohoto článku, který se postupně aktualizuje.
19. srpna se Jeffrey Williams a jeho kolegyně Kathleen Rubins pustili do výstupu do otevřeného prostoru, přičemž jejich úkolem byla instalace adaptéru IDA-2 pro soukromé pilotované lodě.Dnes na stejnou dvojici čeká další kosmická procházka. Ve 14:05 by měl začít výstup, jehož hlavním úkolem je stažení a složení radiátoru tepelné kontroly. Kromě toho se můžeme těšit na instalaci nové HD kamery, která by měla natáčet jak připojované zásobovací lodě, ale má poskytnout i pohledy na naši planetu. Celý zhruba šestihodinový výstup můžete na našem webu sledovat živě.
Vážení a milí čtenáři, vzpomenete si, co jste dělali 1. září 2012? Byla to pro Vás dost možná úplně obyčejná sobota. Věřte, že i pro nás by se jednalo o den, který svým významem nijak nepřekoná ostatní, kdybychom se o několik týdnů dříve nerozhodli, že právě v tento den spustíme blog o kosmonautice. Na jedné straně nás hnalo nadšení, na druhé jsme měli strach, jak naše články lidé přijmou a zda se k nám budou rádi vracet. Nyní, po čtyřech letech návštěvnost našeho blogu stále roste, nadšení vyprchalo, ale bylo nahrazeno něčím mnohem silnějším. Radostí z toho, že provozujeme blog, který baví čtenáře, se kterými tvoříme jeden nerozlučný celek.
O vývoz rakety SLS na startovní rampu se bude starat starý známý crawler transporter, ale ještě než se nosič vydá na startovní rampu, musí se s ním poměrně hodně manipulovat. Ať už jde o vývoz z montážní haly, nakládání na loď Pegasus a vykládání z ní, nebo pro transport na testovací stanoviště. Všechny tyto úkoly splní čtyři nové transportéry pojmenované Elpis, Novus, Pandora a Aegis, které před pár dny dorazily na Michoudovo středisko u New Orleans, kde vznikají díly pro první exemplář centrálního stupně rakety SLS.
Určitě si pamatujete na nedávný test indického miniraketoplánu RLV-TD. Při krátkém suborbitálním letu byly vyzkoušeny základní prvky konstrukce lodi a její manévrovací schopnosti při průletu atmosférou. Plnohodnotná verze raketoplánu nebude pravděpodobně hotova dříve než za patnáct let, Indická kosmická agentura ale usilovně pracuje na vývoji všech potřebných technologií. Jednou z nich je náporový motor se spalováním v nadzvukovém režimu, který bude raketoplán částečně pohánět při jeho cestě na oběžnou dráhu. A právě dvojici těchto motorů Indická kosmická agentura úspěšně otestovala tuto neděli. Motory sice pracovaly pouze pět sekund, ale i tak je to pro Indii důležitý krok k znovupoužitelnému raketoplánu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil s mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“) jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze na pomocí letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
