Apex 1.0
V prohlášení z 9. května společnost ispace US, americká dceřiná společnost japonské společnosti ispace, uvedla, že pro svůj lunární modul Apex 1.0 použije nový motor s názvem VoidRunner. Změna znamená posun startu z roku 2026 na rok 2027.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
V prohlášení z 9. května společnost ispace US, americká dceřiná společnost japonské společnosti ispace, uvedla, že pro svůj lunární modul Apex 1.0 použije nový motor s názvem VoidRunner. Změna znamená posun startu z roku 2026 na rok 2027.
Společnost Rocket Lab uvádí, že plánovaná akvizice německého dodavatele optické komunikace, společnosti Mynaric, je klíčová pro další plány při účasti v nabídkách na družicové konstelace a případný vývoj vlastních družic.
Čína dňa 11.5.2025 o 15:27 hod. SELČ úspešne vypustila tri vojenské družice Yaogan 40-2 pomocou rakety CZ-6A z kozmodrómu TSLC.
Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.
Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.
Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.
Německý dodavatel obranných technologií Rheinmetall plánuje zahájit příští rok stavbu družic se syntetickou aperturou pro radarové systémy ve spolupráci s finským provozovatelem konstelací SAR Iceye.
Články
Na třetí dlouhodobou expedici na Saljutu 6 čekalo obrovské množství práce. Podle letového plánu měli kosmonauti pobýt na stanici 173 dní a během tohoto rekordního letu přijmout dvě mezinárodní návštěvnické posádky, vyložit tři nákladní lodě, rozvinout desetimetrovou anténu radioteleskopu KRT-10 a s tímto teleskopem provést určené úkoly, hlavně však vykonat značné množství opravářských prací. Saljut 6 už kolem Země kroužil půldruhého roku a na jeho stavu se začal poměrně pokročilý věk podepisovat. Nicméně po pečlivém zvážení situace došli jeho tvůrci k závěru, že by měl ještě nějaký ten pátek vydržet. Starosti všem zúčastněným dělalo hlavně protržení membrány v jedné z palivových nádrží pohonného systému ODU („Объединенная двигательная установка – kombinovaný pohonný systém“). To bylo vážné, protože pokud by se do motorů dostalo palivo „obohacené“ bublinkami dusíku, mohlo by dojít k celé plejádě situací, z nichž ani jedna neměla dobrý konec a většinou by konečným výsledkem bylo poškození nebo zničení motorů. Pokud se nepodaří tuto závadu vyřešit, stanice je odsouzena k zániku, neboť nebude možné její pohonný systém využívat k periodickým úpravám dráhy a tím
Vždy poslední středu v měsíci pořádá Kosmo Klub o.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Tentokrát vás čekají dvě témata. Prvním bude orbitální manévr zvaný gravitační prak a vše, co s ním souvisí. Druhá přednáška se bude věnovat vylaďování optimálních vlastností raketových nosičů a představení jednoduché simulace s okamžitým výstupem.
Peggy Whitson by se dnes v 16:00 našeho času měla dočkat zhruba dvacetiminutového telefonátu, přičemž na druhém konci linky bude americký prezident Donald Trump s dcerou Ivankou a americká astronautka Kate Rubins. Hovor z Oválné pracovny Bílého domu bude věnován rekordu v kumulativní délce kosmického pobytu mezi americkými astronauty, kterého Peggy Whitson dosáhne. Přeskočí totiž zatím vedoucího Jeffa Williamse, který má na svém kontě 534 dní. Jelikož se Peggy na kosmické stanici zdrží až do září, měla by celkově nasbírat ďábelských 666 dní.
Minulý týden se na Mezinárodní vesmírné stanici nesl ve znamení příletů nových lodí. Nejdříve šlo o Sojuz MS-04 s druhou polovinou posádky Expedice 51, a poté o zásobovací loď Cygnus. Obě vesmírná plavidla jsou dozajista hlavním poutačem tohoto dílu Thomasova fotokoutku. Thomas Pesquet pochopitelně nelenil a svým fotoaparátem zvěčnil jejich přílet k ISS na několika působivých fotografiích. Kromě toho v dnešním článku najdete také přivítání nových členů posádky na stanici a mnoho výtvarných kousků, jejichž autory jsou matička Země či její obyvatelstvo. I v dnešním článku, stejně jako v tom minulém, najdete několik videí z oběžné dráhy. Tentokrát budou hned tři a prozradím, že jedno z nich bude noční. Doufáme, že se Vám bude další díl našeho fotoseriálu líbit.
O soukromém letounu Stratolaunch nebylo v poslední době příliš často slyšet, ale to neznamená, že se tento projekt, do kterého investoval především Paul Allen (spolu s Billem Gatesem zakladatel Microsoftu), dále nerozvíjí. V průběhu minulých dní společnost na svém webu zveřejnila fotky ze stavby nosného dvoutrupého letounu, který by měl vynášet do výšky deseti kilometrů kosmickou raketu. V podstatě jde o hodně zvětšený princip známý od rakety Pegasus. Na fotkách je vidět, že letoun už disponuje masivními podvozky, ale jeho trup ještě bude potřebovat hodně práce. Je ale pozitivní vidět, že projekt neumřel, ale že se na něm stále pracuje.
Neděle by nebyla pro mnoho lidí kompletní, pokud by nevyšlo tradiční shrnutí kosmonautiky za uplynulých sedm dní. Proto i dnes vychází nový díl našeho Kosmotýdeníku, který si klade za úkol na jednom místě zrekapitulovat všechny důležité momenty, aby byli stále v obrazu i ti, kdo nemají čas číst všechny články. Dnes bude hlavním tématem soubor několika menších témat, která mají jeden společný jmenovatel – přesun, transport, nebo alespoň přípravy na ně. Kromě toho se podíváme na řešení stávky v Kourou, nebo na nové fotky od sondy Cassini.
Dnešní den je ve znamení nepilotovaných zásobovacích lodí. Hned ráno v 6:16 našeho času se k čínské orbitální laboratoři Tiangong-2 v automatickém režimu připojil první exemplář nové zásobovací lodě Tiančou. Už pár minut po poledni bychom měli být svědky toho, jak francouzský astronaut Thomas Pesquet z paluby ISS pomocí staniční robotické paže zachytí sedmou zásobovací loď Cygnus. V dnešním krátkém článku se tak můžete těšit jak na záznam čínského připojení, tak i na přímý přenos z Mezinárodní vesmírné stanice.
Odborníci z NASA jsou stále blíže k realizaci projektu WFIRST, který se má zařadit do kategorie velkých observatoří, jejichž nejznámějšími zástupci jsou Hubbleův teleskop a Dalekohled Jamese Webba. Nyní už víme, že WFIRST by měl stát okolo 3,5 miliardy amerických dolarů. Vědci se na něj těší, protože by mohl detailně prozkoumat planety u cizích hvězd. Zároveň se ale ukazuje, že půjde o pěkného cvalíka, který bude potřebovat větší nosnou raketu.
Expedice s pořadovým číslem 51 bude mít jen pět členů a včera v našich odpoledních hodinách se dočkala zkompletování. Kosmická loď Sojuz MS-04, která startovala ráno z Bajkonuru letěla jako první Sojuz z nejnovější řady po rychlé dráze, takže se už šest hodin po startu připojila ke stanici. Trojice Oleg Novickij, Peggy Whitson a Thomas Pesquet, kteří už na stanici pobývají, tak přivítali své nové kolegy – Fjodora Jurčichina a Jacka Fischera.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
