Štart družíc Tianyi
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) rôzneho určenia pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) rôzneho určenia pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Články
Zatímco v minulých dílech věnovaných americkým či sovětským jaderným štěpným reaktorům v kosmonautice byla řeč o projektech, které se buďto vůbec nedostaly do kosmického prostoru, nebo šlo o jedinou misi, dnes to bude jinak. Sovětský jaderný štěpný reaktor Buk (alias BES-5) se totiž mezi roky 1967 a 1985 dostal na oběžnou dráhu Země v celkem 36 případech! Primárně měla tato technologie sloužit k napájení radarových družic pro sledování lodí a ponorek v oceánech.
První exemplář nové americké rakety SLS i s lodí Orion dorazil na rampu 39B Kennedyho střediska na Floridě. Tady na nosič čekají závěrečné zkoušky před jejím startem na bezpilotní lunární misi Artemis I. Tato testovací mise má vyšlapat cestu k návratu lidí na Měsíc v rámci programu Artemis. „Z tohoto posvátného a historického místa se již brzy vydá lidstvo na novou éru průzkumu,“ uvedl při slavnostním projevu administrátor NASA, Bill Nelson a dodal: „Artemis I prokáže odhodlání a schopnost NASA posunout přítomnost lidí k Měsíci a jednou i dál.“ Raketu usazenou na mobilní vypouštěcí plošině dopravil na vzletovou rampu osvědčený crawler transporter. Zhruba šestikilometrová cesta z haly VAB trvala celkem 10 hodin a 28 minut. Vývoz začal 17. března ve 22:47 SEČ a 98 metrů vysoká a skoro 1600 tun těžká raketa dorazila na rampu 18. března v 9:15 SEČ.
Dvanácté použití prvního stupně jsme tu ještě neměli. Starty s družicemi Starlink se již pro mnoho lidí mohly stát rutinou, ale posouvání rekordů v podobě počtu startů prvního stupně, se rutinou asi nestane. První stupeň, který byl vybrán pro tuto misi má označení B1051 a čeká ho už dvanáctý let. Start Falconu 9 proběhne ve 04:23:40 našeho času a odstartuje z rampy SLC-40. Družice Starlink budou vyneseny na nízkou oběžnou dráhu s výškou 304 × 317 kilometrů a sklonem 53,2°. Přistání prvního stupně proběhne na mořské plošině Just Read the Instructions, která bude čekat 641 kilometrů od místa startu. Aerodynamické kryty po přistání do vody vyloví loď Doug, která bude čekat 670 kilometrů od místa startu.
Už vloni, když k ISS vyrazila loď Sojuz MS-19 s herečkou a režisérem, šlo o čistě ruskou výpravu. Tehdejší Sojuz ale na stanici ISS strávil jen pár dní. Sojuz MS-21 je ale jiný – jeho posádku tvoří opět trojice Rusů, ale jejich pobyt na ISS bude trvat zhruba půl roku – čeká na ně nefalšovaná dlouhodobá expedice. Lodi velí Oleg Artěmjev, který vyráží na třetí kosmickou misi. Spolu s ním vyráží na ISS nováčci Denis Matvějev a Sergej Korsakov. A aby toho nebylo málo, tak nás hned v den startu čeká i připojení k ISS – premiéru si v tomto případě odbude vloni připojený uzlový modul Pričal. Jak start, tak i připojení Vám nabídneme v rámci komentovaných přenosů.
Evropská kosmická agentura ESA vybrala na základě výsledků kompetitivních testů tým, který se má pokusit o návrh a stavbu experimentálního zařízení, které by mělo získávat kyslík z materiálů přítomných na povrchu Měsíce. Vítězné konsorcium vedené britskou pobočkou společnosti Thales Alenia Space dostalo za úkol vytvořit malý přístroj, který má pomoci zhodnotit možnosti stavby většího zařízení, které už by bylo určeno k provozu na Měsíci. Takto vytvářený kyslík by se dal použít jako okysličovadlo pohonných směsí různých sond, ale také by jej využili astronauti k dýchání. Jako bonus by tu navíc byly surové kovové materiály využitelné pro další zpracování.
Po letech vývoje, simulací, testů, ověřování a nakonec i sestavování v montážní hale VAB jsme se konečně dočkali okamžiku, kdy první sestavená raketa SLS zamíří na vzletovou rampu LC-39B, kde v následujících týdnech podstoupí mnoho testů, po kterých se opět vrátí do haly VAB. Můžeme se tedy těšit na pohledy, které jsme měli dosud možnost vidět pouze v počítačových animacích. O vývoz rakety usazené na mobilní vypouštěcí plošině se postará osvědčený Crawler transporter, který vozil už lunární rakety Saturn V či raketoplány. Před začátkem programu Artemis však prošel výraznou modernizací, která potkala i další prvky infrastruktury floridského kosmodromu. V našem článku naleznete přehrávač přímého přenosu této události.
Jedna velkolepá mise, která otestuje způsobilost nové super rakety a kosmické lodě k pilotovaným letům k Měsíci a dále. To je mise Artemis I. Za tímto všemi sledovaným startem, jehož dosažení je po letech na dosah ruky, se skrývá dalších deset rozměry malinkatých misí. Rozměrem sice malých, ambicemi ale odvážných misí. Deset CubeSatů, které poletí společně s Artemis I a budou plnit rozličné technologické a vědecké výzvy. Jedna mise zajímavější než druhá a všechny ve skoro kapesním vydání! My se dnes podíváme v rychlosti na jeden CubeSat, jehož primárním cílem je testování nových inovativních způsobů navigace a pohonu v meziplanetárním prostoru. Stále jde o 6U CubeSat, ale s cíli opět tak zajímavými, že by se za ně nemusela stydět lecjaká velká mise. Poznejte Team Miles.
Indická kosmická agentura již nějaký čas vyvíjí malý nosič SSLV, a první start se výrazně přiblížil poté, co první stupeň SS1 v pondělí absolvoval úspěšný test. Ke zkoušce zážehu v plné délce došlo na kosmodromu Šríharikota v Indii. Jednalo se prý o poslední test před samotným startem. Nutno připomenout, že jeden minulý se nepovedl. Po 60 sekundách byly zaznamenány neočekávané vibrace a v 95 sekundě hoření to nevydržela tryska motoru. Podle dostupných informací víme, že ji bylo nutné přepracovat. Úspěch tedy ukazuje také na vyřešení problému, ať už byl jakýkoli.
V roce 2002 po neúspěšných rozhovorech s Ruskem o odkupu jejich raket, založil Elon Musk 14. března společnost, kterou dnes zná každý fanoušek kosmonautiky. Řeč je samozřejmě o firmě SpaceX, která doslova nakopla vesmírný průmysl, která díky věcem co ostatní nezkusili, dokázala přitáhnout k tak úžasnému oboru širokou veřejnost. Za 20 let co tato firma existuje, se od malých raket propracovala až k nejsilnější raketě současnosti, která má být kompletně znovupoužitelná! Cíle má SpaceX pouze dva. Provést revoluci v kosmonautice, což už se pomalu začíná vyplňovat a dopravit lidi na Mars. V tomto článku si projdeme celou cestu této firmy od jejího založení v roce 2002 až po současnost. SpaceX toho za 20 let dokázala tolik, že bude tento článek rozdělen do dvou částí. Druhá část článku vyjde příští týden.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
