sociální sítě
Přímé přenosy
Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.
krátké zprávy
Družicový operátor Spire Global uzavřel prodej své divize sledování komerční námořní dopravy v hodnotě 241 milionů dolarů belgické společnosti Kpler, která poskytuje analytické služby. Společnost tak končila právní spor ohledně pozastavené transakce.
Ve věku 96 let zemřel Robert Ed Smylie. Ed byl zodpovědný za vývoj systémů podpory života, skafandrů a dalšího vybavení v rámci programů Mercury, Gemini, Apollo, Skylab, Apollo-Sojuz a raketoplánu. Je mu připisováno řešení problému odstraňování oxidu uhličitého během mise Apollo 13.
Čest jeho památce.
Čínský národní vesmírný úřad (CNSA) 24. dubna oficiálně oznámil výběr projektů spolupráce pro misi Chang’e-8, která má být zahájena v roce 2028 nebo 2029, přičemž vybrala 10 projektů z 11 různých zemí a jedné mezinárodní organizace.
Jared Isaacman, nominovaný na administrátora NASA, uvedl, že v případě potřeby by upřednostnil program Artemis na průzkum Měsíce před lidskými misemi na Mars a potenciální snížení financování vědeckých programů NASA na polovinu nepovažuje za optimální.
Interference s družicovými signály Global Positioning System se podle nové zprávy Centra pro strategická a mezinárodní studia stala rutinním rysem vojenských konfliktů na Blízkém východě, ve východní Evropě a v částech Asie. Zjištění signalizují rostoucí rizika pro komerční i vojenské aktéry na oběžné dráze.
Společnost Axiom 25. dubna oznámila, že povýšila Tejpaula Bhatiu na pozici generálního ředitele. Nahradí Kama Ghaffariana, spoluzakladatele a výkonného předsedu společnosti.
Čínský národní vesmírný úřad (CNSA) oznámil výsledky posledního kola mezinárodních žádostí o zapůjčení lunárních vzorků z mise Chang’e-5 v Šanghaji během konference u příležitosti 10. ročníku čínského vesmírného dne. Součástí akce byla slavnostní ukázka vzoru lunární smlouvy o půjčce.
Články
Už jen pár desítek minut zbývá do chvíle, kdy se na Vandenbergově základně zažehnou motory rakety Delta II. Na polární oběžnou dráhu míří satelit SMAP, který bude monitorovat globální změny ve vlhkosti půdy. V našem dnešním článku jsme pro Vás připravili živý přenos z celého startu. K zážehu by podle plánu mělo dojít v 15:20 našeho času. Pokud byste se chtěli dozvědět bližší informace o samotné družici, přečtěte si tento článek. Pokud vás zajímá, jak bude probíhat start, můžete číst tento článek.
Pokud všechno půjde podle plánu, zažehnou se dnes v 15:20 našeho času motory rakety Delta II. Ta má z kalifornského kosmodromu Vandenberg na oběžnou dráhu dopravit vědeckou družici SMAP (Soil Moisture Active/Passive), která má za úkol monitorovat globální rozdíly ve vlhkosti půdy a změny této hodnoty v průběhu času. Jelikož jsme se tomuto satelitu detailně věnovali v jednom z minulých článků, dnes zaměříme svou pozornost na samotný startovní manévr.
Raketa Falcon Heavy zatím ještě na startovní rampě nestál, přesto se můžeme podívat na jeho start. Jde samozřejmě o počítačovou animaci. Autoři si na ní dali opravdu záležet, takže modely vypadají hodně důvěryhodně. V posledních letech jsme byli odkázáni pouze na animaci v nízkém rozlišení, nové video ale všem spraví chuť. Prohlédnout si můžeme nejen samotný start, ale i přistání postranních bloků i centrálního stupně. Právě v této fázi je ale video trochu rozporuplné. Není totiž jisté, jak to SpaceX plánuje udělat s centrálním stupněm – podle videa se zdá, že by měl přistát vedle urychlovacích bloků, ale podle jiných teorií by měla následovat spíše zastávka na lodi v Atlantiku. Nechme ale tyto detaily zatím stranou – reálný provoz ukáže, jak to ve skutečnosti bude.
O evropské sondě Rosetta se v posledních týdnech příliš nemluví. Někdo by si mohl myslet, že je to známka nějakých problémů, ale spíše to svědčí o opaku. Sonda pracuje podle plánu a má za sebou všechny klíčové momenty, které se mohly zvrtnout. Nyní přichází dlouhodobá fáze vědeckých experimentů, která lofgicky není tolik mediálně vděčná. Čas od času ale týmy kolem sondy uvolní nový balík vědeckých dat. Dnes se tedy podíváme na to,co Rosetta, která stále obíhá kolem jádra, objevila. Ve speciálním vydání časopisu Science totiž vyšlo shrnutí sedmi z jedenácti palubních přístrojů.
Bouřka v lidech vzbuzuje rozdílné pocity. Někdo se při úderech hromů klepe strachy pod postelí, jiný jen užasle sleduje mocnou ukázku přírodních sil. Ale i ti, kdo bouřku, blesky a hromy nemají rádi, si přijdou na své, pokud je od elektrických výbojů v atmosféře dělí několik set kilometrů téměř dokonalého vakua. Astronauti na ISS pořizují fotky noční Země pomocí evropské kamery Nightpod. S nočními fotkami je ale potíž – blesk nám na takovou vzdálenost nepomůže a při prodloužení expozičního času by byl snímek rozmazaný kvůli otáčení Země. Kamera Nightpod je tedy pohyblivá a během snímkování svým pohybem eliminuje rotaci Země. Snímky jsou pak skvěle ostré.
Stanici spatřili hned poté, co vylétla ze zemského stínu. Zpočátku se jevila jako jasná hvězda a postupně rostla. Na počátku výrazně jasná, nyní už zářila tak, že nemohlo být sporu o tom, co prostřednictvím periskopu VP-1 oba muži pozorují. Vladimir se zhluboka nadechnul: teď půjde do tuhého. To, k čemu se chystali, zatím za celou dobu pilotovaných letů do vesmíru nikdo nedokázal. Jestliže se vše zdaří, bude jeho expedice zapsána v análech sovětské kosmonautiky jako nejodvážnější a nejobtížnější let všech dob. A najednou pocítil obrovskou vděčnost za fakt, že vedle sebe má právě Viktora. ″Lidská kalkulačka“, jak se mu mezi kolegy přezdívalo, začal právě rozehrávat svůj koncert, během kterého navede svého velitele až k cíli jejich cesty. Vladimir přinutil své myšlenky, aby se vrátily zpět k práci, která před nimi stála. Tedy spíše letěla… Začal komentovat dění kolem: „…je desetkrát jasnější než Jupiter. Teď nám odlétává do strany, vzdálenost 7,2 km, rychlost 12,8 m/s… Vzdálenost 4,4 km, rychlost 7,8 m/s… Rozestup 1,5 km…“ Operátoři na zemi jen tiše
„Butch a já jsme dnes byli v tomto cvičeni během jedné z našich lekcí specialistů modulu Columbus. Nejdříve si ale řekněme, proč máme vodní potrubí nejen v Columbu ale i v celém zbytku stanice kromě ruského segmentu. Je to kvůli chlazení našeho vybavení! Kromě toho tak také chladíme vzduch uvnitř stanice díky určeným tepelným výměníkům – je to naše klimatizace. Vzpomeňte si, jak se může zahřát váš počítač a nyní si představte, kolik tepla produkujeme na ISS s tolika počítači a dalšími elektromechanickými komponenty! Všechno toto teplo je odebíráno chladící vodou, poté je přepraveno do externího čpavkového potrubí a vyzářeno do vesmíru skrze radiátory.
„Po neplánovaném středečním vzrušení jsme se ve čtvrtek vzbudili, abychom se vrátili do relativně normálního stavu. Relativně proto, poněvadž externí chladící okruh B byl stále vypnutý a při nízkém tlaku. Kvůli možné přítomnosti plynových bublin po středeční události bylo opětovné bezpečné natlakování delikátním procesem, který pozemním týmům zabral několik dní. Dnes v neděli, když píšu svůj deník, je již okruh B zpátky v provozu. Ventilace byla obnovena hned ráno, což znamenalo konec kempování a náš návrat zpět do našich ubytovacích kójí. Avšak modul Harmony je závislý na chladícím okruhu B, takže několik následujících nocí nám bylo trochu tepleji. Myslím, že tento důsledek mi ani trochu nevadil.
Dnes uplynulo přesně 11 let od přistání amerického vozítka Opportunity na Marsu. To, co původně mělo trvat jen 90 dní, se změnilo v jednu z nejfantastičtějších misí v historii kosmonautiky. Je potřeba znovu smeknout před inženýry, kteří vozítko vyprojektovali i všem lidem, díky kterým mohl rover oslavit již 11. narozeniny. V průběhu solu 3908 měla Opportunity na svém pomyslném odometru úctyhodných 41,80 km, takže se zřejmě již brzy dočkáme překonání hranice maratónu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Z pohledu kosmonautiky máme za sebou velmi zajímavý týden! A nastává skvělý čas, si ty nejzajímavější události připomenout. V hlavním tématu si tentokrát Kosmotýdeník vybral dokončenou certifikaci
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
