sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab uvádí, že plánovaná akvizice německého dodavatele optické komunikace, společnosti Mynaric, je klíčová pro další plány při účasti v nabídkách na družicové konstelace a případný vývoj vlastních družic.

Přistávací modul Veněry už ČR nezasáhne

Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.

Sierra Space

Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.

Čína

Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.

Rheinmetall

Německý dodavatel obranných technologií Rheinmetall plánuje zahájit příští rok stavbu družic se syntetickou aperturou pro radarové systémy ve spolupráci s finským provozovatelem konstelací SAR Iceye.

Neutron

Raketa Neutron nové generace od společnosti Rocket Lab byla vybrána pro experimentální misi amerického letectva k otestování schopností rychlé globální přepravy nákladu.

Články

Zkrátí Juno svou dráhu? Rozhodne se v únoru

Sonda Juno stále krouží kolem Jupitera po eliptické dráze, na které trvá jeden oběh více než 53 dní. V těchto dnech, kdy se pomalu blíží další průlet nejnižším bodem, se opět otevřelo téma, zda sonda přikročí k brzdícímu zážehu či nikoliv. Juno proletí perijovem 3. února a je jasné, že tohohle průletu se žádná změna nedotkne. V průběhu února by ale mělo padnout definitivní rozhodnutí, kdy a zda vůbec dojde ke zkrácení oběžné dráhy.

Thomasův fotokoutek (10)

Již po desáté Vám přinášíme článek s fotkami, které pořídil francouzský astronaut Thomas Pesquet, který pobývá na ISS jako součást 50. dlouhodobé expedice. Skoro jako kdyby to tušil, zařadil do svým fotek i snímek hlavního města České republiky! Fotka Prahy ale evidentně vznikla někdy dříve, protože na ní není žádný sníh, kterého máme momentálně více než dost. Ale můžete se těšit i na další zajímavé fotky nejrůznějších koutů naší planety – všechny budou jako vždy opatřeny českým překladem originálních Thomasových popisků.

Otazníky kolem příštího startu Falconu 9

Zatím oficiálně platí, že příštím startem, který pro nás SpaceX připraví, je vynesení telekomunikační družice Echostar-23. Tato premiéra z historické rampy LC-39A se ale pomalu odsouvá. Jelikož zatím ani neproběhl statický zážeh, je velmi pravděpodobné, že se nestihne momentálně platný termín startu, tedy 3. únor. Jakýkoliv odklad by ale způsobil, že se start s Echostar 23 dostane do termínové kolize s jiným, výrazně důležitějším startem.

Kosmotýdeník 228 (23.1. – 29.1.)

Plán nové ruské super rakety, nebo představení nových skafandrů pro soukromou kosmickou loď CST-100 Starliner. To byly události, které formovaly posledních sedm dní z pohledu kosmonautiky. Kosmotýdeník je tu však od toho, aby si všímal i méně známých věcí, které kosmonautika během týdne přinesla. Podíváme se proto na pozitivní posun čínské lunární mise. Zamíříme také do Jižní Ameriky, kde historicky poprvé odstartoval Sojuz na dráhu přechodovou ke geostacionární. Nevynecháme ani další události a tradiční snímek a video týdne. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Velký milník pro silný horní stupeň SLS dokončen

Včera uvolnila NASA zprávu, že pouhý den před odstoupením Charlese Boldena z funkce administrátora NASA, souvisejícího s koncem funkčního období prezidenta Baracka Obamy, tedy dne 19. ledna 2017 úspěšně dokončila předběžný přezkum návrhu (preliminary design review – PDR) horního stupně EUS pro raketu SLS. Osobně se domnívám, že nešlo o časovou náhodu, nýbrž o to, že vzhledem k mezistřediskovému charakteru vyžadovalo formální schválení dokumentu PDR podpis administrátora NASA.

Ruská superraketa opět ve hře

Na přelomu loňského a letošního roku ruská kosmická agentura RKK Roskosmos formulovala nový návrh týkající se supertěžké rakety pro budoucí ruský program průzkumu Měsíce. Podle všeho se zdá, že Rusko opouští pro tento účel dříve zvažované použití těžkých raket Angara a místo nich chce zbrusu nový supertěžký nosič. Nová architektura se přibližuje americké raketě Space Launch System co do velikosti i nosnosti, přičemž rusové momentálně pracují se dvěma možnými variantami horního stupně.

ŽIVĚ: Bílý čáp odlétá

Dnes v 16:30 by mělo dojít k oddělení japonské zásobovací lodi HTV 6, která na stanici minulý měsíc dovezla kromě zásob i první várku nových baterií. Ty už jsou nainstalované na svých místech, japonská loď odváží devět starých baterií a astronauti už stačili i vypustit cubesaty, které loď přezdívaná Kounotori (bílý čáp) dovezla na stanici. Nyní tak může být od stanice uvolněna, což můžete živě sledovat v tomto článku prostřednictvím vysílání NASA TV. Ovšem mise této devět metrů dlouhé lodi po oddělení neskončí, bude na ni čekat ještě jeden důležitý úkol.

Japonský polotajný satelit

Pravidelní čtenáři našeho webu vědí, že většinu satelitů na oběžné dráze tvoří družice, které nejsou tajné. Ty slouží vědě, výzkumu, komunikaci a nebo šíření televizního signálu. Pak existují i družice tajné, které vypouští Spojené státy, Rusko i Čína – u těchto satelitů je každý start malou detektivkou,ve které se z nepřímých náznaků zjišťuje, jaký účel může satelit plnit a na jakou dráhu míří. Jenže ve skutečnosti existuje i kategorie třetí – jde o satelity polotajné, přičemž jednoho zástupce této skupiny vypustilo Japonsko na oběžnou dráhu v úterý 24. ledna v 8:44 našeho času. U této družice známe její úkol, jsou k dispozici i základní informace o její konstrukci, ale Japonci nebudou upřesňovat jeho oběžnou dráhu.

Opravdu vysoké rozlišení nových fotek Země

Vzpomínáte si ještě na 20. listopad loňského roku? Tehdy se s pomocí rakety Atlas V vydala k obloze pět a čtvrt tuny těžká družice GOES-R, o které se mluvilo jako o meteorologickém satelitu nové generace. V předstartovním článku jsme psali o tom, že družice díky svým šesti přístrojům přinese mnohem detailnější fotky naší planety, které navíc budou pořizovány častěji. Jenže pod pojmem „vyšší rozlišení“ si málokdo dokáže představit něco konkrétního. Nynější fotky jsou proto pro mnoho lidí opravdu hodně velkým překvapením.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.