Sierra Space
Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.
Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.
Německý dodavatel obranných technologií Rheinmetall plánuje zahájit příští rok stavbu družic se syntetickou aperturou pro radarové systémy ve spolupráci s finským provozovatelem konstelací SAR Iceye.
Raketa Neutron nové generace od společnosti Rocket Lab byla vybrána pro experimentální misi amerického letectva k otestování schopností rychlé globální přepravy nákladu.
Společnost ClearSpace dokončila druhou fázi mise Britské kosmické agentury s názvem Active Debris Removal (ADR), v rámci které testovala a zdokonalovala technologii pro odstraňování družic z nízké oběžné dráhy Země.
Bílý dům 6. května formálně předal Senátu nominaci Matthewa Andersona na pozici zástupce administrátora NASA. Anderson sloužil v letectvu 24 let a do důchodu odešel v roce 2021 v hodnosti plukovníka.
Společnost IonQ, která se zabývá kvantovými výpočty a sídlí v Marylandu, 7. května oznámila, že dosáhla dohody o akvizici společnosti Capella Space. Akvizice posouvá plán společnosti IonQ na vytvoření první vesmírné sítě pro distribuci kvantových klíčů (QKD) na světě.
Články
Pokud se nic nepokazí, mělo by se dnes v 17:11 našeho času otevřít půlhodinové startovní okno pro raketu Atlas V. Jejím úkolem je dopravit na oběžnou dráhu sedmou zásobovací loď Cygnus, jejíž útroby jsou napěchovány hlavně vědeckými experimenty, o kterých si řekneme více v samostatném článku. Původně jsme Vám sice chtěli tento start přinést s českým komentářem v rámci našeho seriálu Živě a česky, ale bohužel se aktuální termín startu Dušanu Majerovi ani Martinu Gembecovi časově nehodí. Pokud by se dnes neodstartovalo, vrací se komentovaný přenos opět do hry. Na druhou stranu Vás nemusí mrzet, že nebude komentovaný přenos – místo toho si užijete historicky první vysílání, ve kterém můžete sami otáčet kamerou a díky tomu si určit, na co přesně se chcete dívat.
Nad posádkou Sojuzu-25 visel jako černý mrak neúspěch při pokusu o první zabydlení Saljutu 6. Přestože Kovaljonok ani Rjumin na nemožnosti připojit svou transportní loď ke stanici nenesli vinu, obavy o další kariéru v rámci oddílu kosmonautů byly z jejich pohledu opodstatněné. Když si je tedy nedlouho po návratu z letu, v listopadu 1977, pozval na pohovor generální konstruktér Valentin Gluško, na schůzku s ním jeli oba kosmonauti se smíšenými pocity. Jejich obavy ale Gluško rozptýlil hned na začátku setkání. Dal Kovaljonkovi a Rjuminovi najevo, že si je vědom faktu, že neúspěch nebyl jejich vinou a že s nimi nadále počítá. Oběma mužům také prozradil jejich nové zařazení. Kovaljonok měl spolu s Alexandrem Ivančenkovem působit jako náhradní posádka pro Romaněnka a Grečka a Rjumin se měl začít připravovat spolu s Vladimirem Ljachovem. Oběma mužům se obrovsky ulevilo, když zjistili, že jejich kariéra bude pokračovat a navíc mají velkou šanci se do vesmíru poměrně brzy znovu podívat. Ovšem každá mince má dvě strany. Kovaljonok s Rjuminem tvořili poměrně sehraný tým a zdálo se jim, že je škoda tento
Vesmír je v neustálém pohybu bez ohledu na svátky a tak se pořád někde něco děje, nebo probíhá výzkum různými kosmickými sondami. Velikonoce jsou svátky hodně propojené s vesmírem, vždyť jak známo Slavnost Zmrtvýchvstání Páně, tedy Velikonoční neděle připadá na tu po prvním jarním úplňku. Ačkoli je to svátek pohyblivý, často nám příroda během Velikonoc připomíná poslední souboje mezi zimou a jarem, třeba právě jako letos. Ani u nás na portálu, jak vidíte den co den, jsme příliš nezvolnili a tak i během Velikonoc se snažíme přinést zajímavosti ze světa kosmonautiky a výzkumu vesmíru. A protože i u nás doma čekala na koledníky vajíčka s vesmírnými motivy, nebylo už daleko k nápadu trochu zvolnit a podívat se na Velikonoce i z trochu jiného pohledu.
Přejeme Vám všem veselé Velikonoce a vítáme Vás u dvacátého prvního dílu našeho seriálu Thomasův fotokoutek, který bývá každé pondělí přeplněn atraktivními fotografiemi pořízenými z paluby Mezinárodní vesmírné stanice. V pondělí 10. dubna zpátky na Zemi přistál Sojuz MS-02 a na ISS tak zůstala pouze tříčlenná posádka coby zárodek Expedice 51. Méně lidí musí na stanici zastat více práce, což se mírně odrazilo i na dnešním díle seriálu, který obsahuje o něco méně fotografií, než je obvyklé. Ovšem na rozdíl od předchozích dílů se dnes můžete těšit na dvě videa. Nechť se Vám Thomasův fotokoutek líbí!
Kdo by neznal modul Cupola, který díky svým velkým oknům umožňuje pořizovat působivé fotky zemského povrchu? Modul postavený v Evropě se na stanici dostal už v roce 2010 a od té doby byl mnohokrát použit. Inženýři si při návrhu dali záležet, aby vytvořili sedm velkých oken, jejichž údržba a případná oprava by nebyla tolik složitá, nebo dokonce nebezpečná. Počítalo se s tím, že se sklo může poškrábat a časem jej bude potřeba vyměnit. K takové operaci došlo na palubě stanice před pár dny. Vyměnit sklo v okně Vašeho domu není moc složité, ale na ISS všechno komplikuje značný rozdíl tlaků mezi obytným prostorem a vnějším vakuem.
V nezadržitelném toku času by se člověk mohl snadno ztratit. Je proto vhodné se čas od času zastavit a ohlédnout zpět. A nejlépe když se takové ohlédnutí dělá pravidelně a stane se z něj rituál – podobně jako to děláme každou neděli už více než tři roky se seriálem Kosmotýdeník. Také dnes jsme si pro Vás připravili jedno velké téma a několik menších událostí, o kterých jsme Vás nestihli informovat v samostatných článcích. Stejně tak nepřijdete ani o souhrn všech článků, které jsme v tomto týdnu vydali, ani o snímek, či video týdne.
Čas od času nám čtenáři napíší, že mají zájem o kratší články, které se věnují pozemním přípravám a zkouškám nejrůznějších projektů. Rádi jim vycházíme vstříc, pokud se objeví nějaká povedená fotka související s tímto tématem. V březnu byla do termálně-vakuové komory spuštěna americká družice GOES-S, aby otestovala své schopnosti fungovat v chladné prázdnotě vesmíru na geostacionární dráze. Fotka je to povedená a navíc ukazuje rozměry kosmické techniky v přímém srovnání s lidskou postavou.
Když se kosmická sonda posílá na svou misi, má většinou seznam úkolů, které má splnit. Vědci vždy vytipují několik otázek, na které by rádi dostali odpovědi, ale moc dobře vědí, že mnoho misí během své služby přinese také informace, které nikdo nepředpokládal. Něco podobné se nyní děje u sondy MAVEN. Ta totiž dokázala v atmosféře Marsu detekovat elektricky nabité atomy (tedy ionty) kovů. Tento objev by zároveň mohl vysvětlit dříve nepochopitelnou aktivitu v ionosféře – elektricky nabité horní vrstvě atmosféry Marsu.
Evropská kosmická observatoř Gaia pilně posílá na Zemi přesná měření o poloze a pohybu hvězd, které tvoří naši Galaxii. Díky počítačovým modelům tak bylo možné vytvořit video, které ukazuje, jak se bude během následujících pěti milionů let měnit pozice dvou milionů hvězd v Mléčné dráze. Video je krásné na pohled, ale zároveň nám ukazuje, jak mocné údaje nám Gaia posílá. Když můžeme modelovat budoucí vývoj, mohli bychom se dočkat i zpřesnění našich znalostí o dosavadním vývoji Mléčné dráhy. Data z observatoře Gaia nám mohou prozradit, jak se hvězdy v našem okolí pohybovaly i před miliony let. Video navíc ukazuje jen některé hvězdy – Gaia sleduje řádově větší počet hvězd.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.