sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Inversion Space

Společnost Inversion Space 1. května oznámila, že dokončila let své mise Ray, která byla vypuštěna v rámci mise Transporter-12 společností SpaceX v lednu. Zařízení sloužilo jako technologický demonstrátor a testovalo systémy, které společnost plánuje použít pro svou budoucí návratovou kapsli Arc.

Novaspace

Společnost Novaspace, přední poradenská a tržní firma v oblasti vesmírných programů, vydala 24. vydání své výroční zprávy o vládních vesmírných programech (GSP). Zpráva uvádí, že globální vládní investice do vesmíru dosáhly v roce 2024 přibližně 135 miliard dolarů

Eutelsat

Akcie společnosti Eutelsat 5. května se uzavřely s růstem o téměř 13 % poté, co francouzský operátor oznámil, že nahradí svého generálního ředitele. Nový ředitel Jean-François Fallacher přichází od partnerské společnosti Orange.

Orion

Společnost Lockheed Martin 1. května oficiálně předala NASA kosmickou loď Orion pro misi Artemis 2, čímž zachovala plánovaný termín startu na začátek roku 2026. NASA převzala schválení pro loď v Kennedyho vesmírném středisku.

NASA

V prohlášení z 30. dubna NASA uvedla, že v květnu a první polovině června by měly být příznivé podmínky pro obnovu výroby energie sondy Lunar Trailblazer. Tím by mělo dojít k obnově spojení se sondou a následně i alternativní mise.

Evropská komise

Evropské regulační orgány zahájily předběžné vyšetřování plánu lucemburského provozovatele družicové konstelace SES na koupi amerického konkurenta Intelsat. Evropská komise stanovila lhůtu do 10. června pro rozhodnutí, zda dohodu schválí nebo zahájí rozsáhlé vyšetřování.

NASA

V oznámení z 29. dubna NASA informovala astrofyzikální komunitu, že odkládá zveřejnění dalšího oznámení o příležitosti (AO) pro další misi Small Explorer (SMEX) nejméně do dubna 2026. Rozhodnutí odložit schválení AO přichází uprostřed přetrvávajících obav z dopadu škrtů v celkovém vědeckém rozpočtu NASA.

Články

Proton se vrací po roční pauze

Bylo 9. června roku 2016, když z Bajkonuru startovala raketa Proton-M s relativně obyčejnou telekomunikační družicí Intelsat 31. Nikdo tehdy netušil, že na další start tohohle dlouhověkého tahouna budeme čekat téměř přesně rok. Nyní už Proton-M opět stojí na startovní rampě Bajkonuru a chystá se vynést téměř sedmitunovou telekomunikační družici Echostar-21, Ke startu by mělo dojít zítra v 5:31 našeho času a v tomto článku můžete celou událost sledovat živě, kromě toho si ale představíme i trnitou cestu na startovní rampu. Věřme, že se Protonu návrat do služby po nejdelší odstávce v její téměř padesátileté historii podaří.

Falcon 9 vynese armádní miniraketoplán

Doslova před pár minutami se začala internetovým éterem šířit velmi nečekaná zpráva. Jak uvedly třeba weby agentury Reuters, nebo usnews.com, Heather Wilson z amerického letectva oznámila, že Falcon 9 by měl v srpnu letošního roku vynést na oběžnou dráhu první náklad pro tohoto zákazníka. Později pak upřesnila, že oním nákladem má být armádní miniraketoplán X-37B. Ten má za sebou již čtyři mise, přičemž ta poslední skončila teprve minulý měsíc.

Chceme být ještě aktuálnější

Vážení čtenáři, ohromně si vážíme Vašeho zájmu, který projevujete tím, že se na náš web pravidelně vracíte. Váš neutuchající zájem je pro nás motorem, který nás nutí neustále přemýšlet nad tím, jak naše služby vylepšit, rozšířit či upravit. Když vidíme, jaký je o informace zájem, je radost psát články. Dnes bychom Vás rádi seznámili s novou rubrikou, kterou jsme dnes odpoledne spustili a která by měla zajistit, že Vám nic neuteče. Rubriku jsme nazvali Krátké zprávy a najdete ji v horní části pravého sloupce na každé stránce našeho webu.

Největší letadlo světa opustilo hangár

Před zhruba pěti týdny jsme Vám přinesli fotografie, které zachycovaly pokrok ve stavbě letounu Stratolaunch. Od té doby technici evidentně hodně zapracovali, protože letoun byl před pár dny poprvé vyvezen z montážního hangáru v kalifornském Mojave. Stroj, který disponuje dvojicí trupů a šesti motory z Boeingu 747 vypadá majestátně a zároveň trochu děsivě – jako kdyby to byl technologický Frankenstein sešitý z několika různých dílů. Vývoz před hangár ale v žádném případě neznamená, že se blíží první ostrý start. Na ten si budeme muset počkat minimálně do roku 2019.

Saljut 7

Sága jménem Saljut – 17. díl

Na konci roku 1984 měla stanice Saljut 7 za sebou tři dlouhodobé expedice, jež bylo možné považovat za jednoznačně úspěšné. Přes dílčí problémy se kosmonautům dařilo setrvávat na orbitu vždy nepřetržitě několik měsíců a během této doby vykonávat krom experimentů také mnohdy náročnou údržbu různých systémů. Také pro rok 1985 byl u stanice naplánován poměrně živý provoz. Dorazit měl vojenský modul TKS-M s teleskopem „Pion-K“, který měla využívat čtvrtá dlouhodobá expedice s předběžným datem startu v polovině května. Pro tento úkol byly složeny tři posádky, přičemž tým ve složení Vasjutin/Savinych/Volkov měl být posádkou hlavní. Na orbitu jim měla na počátku listopadu dělat dva týdny společnost návštěvnická posádka složená čistě ze zástupkyň něžného pohlaví. Její velitelkou měla být zkušená Světlana Savickaja, s ní měly k Saljutu letět Jekatěrina Ivanova a Jelena Dobrokvašina. V prosinci měla stálou posádku vystřídat dvoučlenná pátá dlouhodobá expedice, jež měla práce na Saljutu 7 završit. Stanice měla být využívána ještě v době, kdy bylo v plánu na orbit vyslat základní blok její nástupkyně – modulární stanice Mir. Ovšem

AKTUALIZOVÁNO: První znovupoužitý Dragon zakotvil u ISS

Jako setkání dvou starých známých má probíhat zachycení lodi Dragon u Mezinárodní vesmírné stanice. Dragon, který se do vesmíru vydal v sobotu večer našeho času je totiž poprvé v historii znovupoužitý a u ISS již v roce 2014 strávil jeden měsíc. Aktuální mise má být zhruba stejně dlouhá, přičemž k záchytu staniční robotickou paží by mělo dojít v 16:00 našeho času. Canadarm bude obsluhovat dvojice amerických astronautů Peggy Whitson a Jack Fischer. Ti po záchytu předají řízení ramene pozemnímu středisku, které se zachycenou lodí domanévruje ke spodnímu stykovacímu portu na modulu Harmony. V tomto článku můžete celou operaci sledovat živě.

AKTUALIZOVÁNO: Premiéra chlouby indického raketového průmyslu

Indická raketa GSLV Mk. III klame názvem. Na první pohled se zdá, že jde jen o drobně upravenou raketu GSLV Mk. II, ale to by byl velký omyl. Trojka totiž vznikla jako zbrusu nový projekt, který svého předchůdce moc nepřipomíná. Vývoj začal na počátku tohoto století a cílem byla raketa se schopností dopravit deset tun na nízkou oběžnou dráhu a čtyři tuny na dráhu přechodovou ke geostacionární. Po mnoha letech složitého vývoje přichází den, na který Indové čekali. Dnes tento nosič čeká první ostrá mise, při které má vynést na geostacionární dráhu telekomunikační družici GSAT-19. Přímý přenos by měl probíhat na webu indické kosmické agentury ISRO, nebo na webu spaceflightnow. Start je zatím plánován na dnešek, konkrétně na 13:58 našeho času. Mise samotná bude trvat lehce přes 16 minut.

Thomas Pesquet

Thomasův fotokoutek (28)

Všechno jednou končí. Ne jinak je tomu u půlroční mise Proxima francouzského astronauta Thomase Pesqueta. Ten na Mezinárodní kosmické stanici pobýval během Expedic 50 a 51, pracoval na desítkách vědeckých experimentů, staral se o údržbu stanice a dokonce absolvoval i dva výstupy do volného prostoru. V pátek v 16:10 našeho času návratová kabina Sojuzu MS-03 úspěšně přistála v Kazachstánu a Thomas i se svým ruským kolegou Olegem Novickým po dlouhých měsících zakusili tíhu svých vlastních těl. S koncem mise Proxima a Expedice 51 tak končí i náš seriál, který vás po 28 týdnů pravidelně zásoboval mnoha fotografiemi z oběžné dráhy. Doufáme, že se vám líbil. Věříme, že jste se stejně jako i my něco nového dozvěděli a také občas strnuli v úžasu nad některými krajinami na naší planetě, které vypadají spíše jako z jiného světa nebo z malířského plátna. Pojďme si tedy ještě naposledy prohlédnout fotografie, které pro nás v uplynulém týdnu pořídil Thomas Pesquet z paluby Mezinárodní kosmické stanice.

Peggy Whitson EVA zdroj:nasa.gov

Vesmírné výzvy – květen 2017

Květen přál výstupům astronautů do volného prostoru. Na ISS si vyzkoušeli plánovaný s kulatou číslovkou i jeden mimořádný servisní výstup. Podíváme se také na starty raket. Z Nového Zélandu vzlétla premiérově k nebesům raketa Electron, vyznačující se novátorskými přístupy a využíváním moderních technologií. Falcon 9 od SpaceX nám tentokrát neukázal, co nese pod ochraným krytem, zato se při přistávání předvedl z dosud nevídaných perspektiv. Po rekordně dlouhé misi se vrátil z vesmíru armádní miniraketoplán X-37B. Závěr bude patřit sondě Juno, jež pořídila úchvatné záběry krále planet, Jupitera a přinesla velmi zajímavé poznatky ohledně jeho fyzikálních vlastností.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.