sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.
Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.
Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.
Německý dodavatel obranných technologií Rheinmetall plánuje zahájit příští rok stavbu družic se syntetickou aperturou pro radarové systémy ve spolupráci s finským provozovatelem konstelací SAR Iceye.
Raketa Neutron nové generace od společnosti Rocket Lab byla vybrána pro experimentální misi amerického letectva k otestování schopností rychlé globální přepravy nákladu.
Společnost ClearSpace dokončila druhou fázi mise Britské kosmické agentury s názvem Active Debris Removal (ADR), v rámci které testovala a zdokonalovala technologii pro odstraňování družic z nízké oběžné dráhy Země.
Bílý dům 6. května formálně předal Senátu nominaci Matthewa Andersona na pozici zástupce administrátora NASA. Anderson sloužil v letectvu 24 let a do důchodu odešel v roce 2021 v hodnosti plukovníka.
Články
Jak to vlastně vypadá aktuálně s Robonautem, který měl na ISS pomáhat posádce s rutinními úkoly? Odpověď na tuto otázku naleznete v hlavním tématu Kosmotýdeníku, který pro vás dále shrne všechny zajímavé a podstatné události uplynulého týdne. Krom Robonauta se můžete těšit i na přípravy na start Atlasu 5, anebo důvod odkladu startu Falconu 9. Na řadu pak přijdou i další tradiční rubriky. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Stará dobrá družice Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), díky které máme k dispozici extrémně podrobné snímky povrchu a která na Zemi přenáší velké objemy informací z povrchu Rudé planety, postupně stárne. V roce 2020 má k Marsu vyrazit nové vozítko, které technicky vychází z roveru Curiosity. Do plného provozu by se mělo dostat v roce 2021 a to už bude MRO na oběžné dráze kroutit šestnáctý rok ve vesmíru. NASA si je dobře vědoma toho, že její technika postupně stárne, ale nová družice pro rychlý přenos dat (zatím pojmenovaná NeMO (Next Mars Orbiter) však nepřijde dříve než v roce 2022.
U lodí Orion mluvíme při zmínkách o jejich misích především o prvních dvou, tedy o EM-1 a EM-2. Bylo by ale mylné domnívat se, že tím tyto lodě ukončí svůj provoz – právě naopak! NASA s nimi do dalších let počítá a proto se v dnešním článku bude řešit téma lodí Orion po misi EM-6. NASA totiž vydala oficiální pobídku „Request For Information“ (volně přeloženo poptávka po informacích), která se týká nových hlavních motorů lodí Orion. Ty by se měly na evropském servisním modulu poprvé použít právě při misi EM-6, ke které podle aktuálních plánů nedojde dříve, než v roce 2027.
Původně se počítalo s tím, že výstup do kosmického prostoru z paluby ISS vykonají Američan Mark Vande Hei a jeho japonský kolega Norišige Kanaj už včera, ale přílet lodi Progress měl přednost a tak se vycházka přesunula na dnešní den. Momentálně probíhají poslední přípravy na výstup, jehož oficiální začátek přijde ve chvíli, kdy astronauti přepnou své skafandry na vnitřní baterie. Podle dosavadního plánu by k tomu mohlo dojít ve 13:10 našeho času a jelikož NASA TV začne se svým přímým přenosem už v předstihu, můžete na našem webu opět celou událost sledovat živě.
Že nás v roce 2018 čeká bohatá sklizeň atraktivních startů, jsme Vás již v minulosti mnohokrát informovali. Inženýři nejen na Kennedyho středisku tak budou mít plnou hlavu zajišťování všech náležitostí pro vypuštění vědeckých družic i meziplanetárních sond. Američané chystají na letošní rok celkem šest těchto misí, které jsou navíc akumulované do období jen trochu delšího než pouhých šesti měsíců. Jako první z tohoto „pelotonu“ vyrazí do vesmíru meteorologická družice GOES-S, která by měla do vesmíru startovat už 1. března na raketě Atlas V. A ani v dalších týdnech a měsících se rozhodně nudit nebudeme!
Start rakety Sojuz 2-1A se zásobovací lodí Progress byl v úterý úspěšný a na loď čekala dvoudenní fáze, při které se s pomocí motorických manévrů postupně upravovala její oběžná dráha. Cílem bylo se krok za krokem přibližovat k cíli, kterým je mezinárodní vesmírná stanice. Nyní již nastává závěrečná fáze, která by měla být v 11:43 našeho času korunována úspěšným připojením zásobovací lodi na zadní port modulu Zvezda. Posádka za několik hodin otevře průlez a začne přenášet nové zásoby do útrob stanice. NASA TV začne v 11 hodin vysílat přenos z připojování ruské lodi a v tomto článku najdete její přehrávač.
O tom, že se plány na směřování NASA mění podle toho, kdo zrovna sedí v Bílém domě, se ví již dlouhé roky. Změna kursu nastává po změně na postu prezidenta s železnou pravděpodobností. Donald Trump, nový muž v čele USA již několik měsíců prezentuje myšlenku návratu amerických astronautů na povrch Měsíce. Zatím to však byla jen slova a chyběly činy. Očekávalo se, že změna trendu se musí projevit v návrhu rozpočtu agentury NASA na fiskální rok 2019. NASA vydala k návrhu rozpočtu hned několik dokumentů a když se prosekáme přes relativně prázdné politické řeči o tom, že NASA díky novým vědeckým objevům rozšíří znalosti lidstva, dostaneme se ke konkrétním projektům. Některé se dočkaly vylepšení, jiné zůstaly na původním stavu, ale některé čelí zrušení. V dnešním článku se pokusíme zrekapitulovat, co vše návrh rozpočtu NASA na fiskální rok 2019 obnáší.
Před pár měsíci jsme Vás informovali o úspěchu společnosti MCE Slaný, která vyrobí deflektor spalin pro novou odpalovací rampu, která roste na kosmodromu v Kourou a ze které by měly startovat nové rakety Ariane 6. Nyní přichází další zpráva, která ukazuje, že zlaté české ručičky se opět dokáží prosadit v mezinárodní konkurenci. Společnost UNEX z Uničova totiž vyhrála výběrové řízení na dodávku 16 sad podvozků a nejrůznějších spojovacích prvků s celkovou hmotností přes 800 tun, které se stanou součástí mobilní obslužné věže pro rakety Ariane 6.
Pro firmu SpaceX by měl být rok 2018 rekordní – premiérový start dlouho očekávaného Falconu Heavy se podařil, společnost má k dispozici hned tři startovní rampy a plný harmonogram startů naznačuje, že bychom se letos mohli dočkat velkého množství startů. Statický zážeh Falconu 9 na kalifornském kosmodromu tak můžeme chápat jako připomenutí, že další start už klepe na dveře. Už v sobotu sedmnáctého února by mělo dojít k vypuštění španělské radarové družice Paz, které však budou dělat společnost dvě malé, ale velmi zajímavé družice.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
