Štart družíc Yaogan
Čína dňa 11.5.2025 o 15:27 hod. SELČ úspešne vypustila tri vojenské družice Yaogan 40-2 pomocou rakety CZ-6A z kozmodrómu TSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína dňa 11.5.2025 o 15:27 hod. SELČ úspešne vypustila tri vojenské družice Yaogan 40-2 pomocou rakety CZ-6A z kozmodrómu TSLC.
Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.
Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.
Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.
Německý dodavatel obranných technologií Rheinmetall plánuje zahájit příští rok stavbu družic se syntetickou aperturou pro radarové systémy ve spolupráci s finským provozovatelem konstelací SAR Iceye.
Raketa Neutron nové generace od společnosti Rocket Lab byla vybrána pro experimentální misi amerického letectva k otestování schopností rychlé globální přepravy nákladu.
Společnost ClearSpace dokončila druhou fázi mise Britské kosmické agentury s názvem Active Debris Removal (ADR), v rámci které testovala a zdokonalovala technologii pro odstraňování družic z nízké oběžné dráhy Země.
Články
Družice O3b jsou mezi komunikačními satelity poměrně unikátní. Jejich oběžná dráha se totiž nachází pouze 8 063 kilometrů nad rovníkem, takže nevisí nad jedním místem, jako to dělají geostacionární družice. Jejich služby jsou cílené především na rozvojový svět, kterému mají poskytovat služby s nízkou latencí. Ostatně i sám název O3b vychází z anglického výrazu Other 3 billions, tedy Další tři miliardy, což odkazuje na počet lidí v rozvojových státech, které se za současného stavu nemohou připojit k internetu. Projekt O3b probíhá pod křídly telekomunikačního giganta SES a k vynášení využívá „poevropštěné“ rakety Sojuz. O vynesení družic s hmotností 700 kilogramů se postará horní stupeň Fregat.
Jestlipak víte, fanoušci kosmonautiky, jakou má takovej Falcon 9 kadenci. Nevíte, co? Tsch! Chacha! Podívejte se, já vám to řeknu naprosto přesně, přátelé: takovej Falcon má kadenci ta-ta-ta-ta-ta-ta-ta! Někdy ještě mnohem rychlejší! — Tak by se dal parafrázovat známý výrok z Černých baronů, který krásně ilustruje to, co nás možná již za pár týdnů čeká. Letos v lednu předvedla SpaceX dva starty z Floridy, únor přinesl také dva starty včetně premiéry Falconu Heavy, v březnu zatím máme za sebou jeden start a jeden nás ještě čeká. To není vůbec špatné tempo, ale ve srovnání s tím, co se připravuje na duben, je to jen slabý odvar. Jak informoval portál Teslarati, mohli bychom být v dubnu svědky mimořádné kadence. V období mezi 29. březnem a 30. dubnem by totiž mohlo přijít stěží uvěřitelných šest startů, které by například během jediného týdne stihly využít všechny tři rampy, které má SpaceX k dispozici. Pojďme se tedy podívat, co nás možná za pár týdnů čeká, tedy pokud nepřijdou odklady a komplikace.
Navrhnout, postavit, testovat a vypustit družici není nic snadného. V celém procesu je ve hře celá řada předpisů, specifikací a průvodní dokumentace, které s sebou nesou nutnost nejrůznějších zkoušek, ověřování a kontrol. O mnoha z nich se přitom mluví jen málo a mezi takové nepříliš známé zkoušky patří i testovací usazení družice na nosnou raketu. Ve francouzském Toulouse tuto zkoušku podstoupila družice Aeolus, na které se ověřovalo, jak bude spojena s nákladovým adaptérem rakety Vega. Start na tomto nosiči je plánován už na letošní podzim a družice se po usazení na oběžné dráze zaměří na globální monitoring proudění vzduchu.
Jako když rozbalujete dáreček – podobný pocit zažívají fandové kosmonautiky vždy, když se nějaká sonda blíží k objektu, který jsme ještě nikdy dříve neměli možnost spatřit zblízka. Je jedno, zda je tím objektem trpasličí planeta, asteroid či kometa – vždy s sebou tato přibližovací fáze nese úžasný nádech odkrývání tajemného hávu a každý týden se můžeme těšit na stále podrobnější snímky. Letos tento úžasný pocit zažijeme hned v trojitém měřítku – neustále se zlepšující fotky neznámých světů nám nabídnou japonská sonda Hayabusa 2 a americké OSIRIS-REx a New Horizons. Dnes se blíže podíváme na japonského průzkumníka, který míří vstříc asteroidu Ryugu.
Tenhle týden bylo v německém Darmstadtu hodně živo. Do zdejšího střediska ESOC totiž dorazil takzvaný inženýrský model projektu BepiColombo. Jde o věrnou repliku klíčových systémů, které se nachází i na letovém hardwaru. Konkrétně se jedná o nejrůznější počítače, komunikační, pohonné a energetické systémy. V řídícím středisku ESOC bude tento inženýrský model vystavený po celou dobu samotné mise. Právě na něm se budou testovat a ověřovat programy a procedury předtím, než se odešlou do vesmíru ke skutečné sondě.
V minulém díle jsme opustili Mezinárodní vesmírnou stanici – obří laboratorium v kosmu. Za to tentokrát se vydáme do „vod“ zatím stále ještě neznámých. Nahlédneme totiž do možné budoucnosti, která v podstatě mohla být v některých případech dokonce i realitou, protože některé projekty a revoluční myšlenky jsou stejně staré, ba i starší, než kosmonautika sama. Mnohdy jejich uskutečnění brání technická proveditelnost a jindy zase vůle či prostředky nebo dokonce chybí odvaha vydat se za hranice možného. Vždyť už sám slavný kosmonaut Alexej Leonov jednou řekl, že pokud by se tehdejší vedení pořád něčeho nebálo, mohli Rusové obletět Měsíc v kosmické lodi Zond ještě před Američany. „Nevím, čeho se pořád báli“ vzpomíná. „ My jsme byli připraveni. Jenomže byrokrati start stále odkládali…“ Víme také, že i Sergej Koroljov od začátku snil o cestách na Mars či základně na Měsíci a pozadu nezůstal ani jeho oponent Wernher von Braun, který zacházel ve svých představách mnohdy ještě dál. Například často vyprávěl o obřích stavbách na orbitu Země, jako by měly být doslova
Po podzimním vypuštění na oběžnou dráhu bude americká družice ICESat-2 kroužit rychlostí 28 000 km/h. Před dvěma týdny se ale hlavní přístroj sondy vydal na cestu z Marylandu do Arizony a jeho rychlost nepřesáhla 100 km/h. Družice, jejíž start je plánován na září má měřit výšku zemského povrchu s důrazem na změny topografie polárních ledovců. Právě k tomu využije přístroje ATLAS (Advanced Topographic Laser Altimeter System), který umí vlemi přesně změřit, jak dlouho trvá částicím světla, než se odrazí od Země a vrátí se k satelitu.
Když v říjnu 1965 selhala během startu Agena 5002, nastalo na Mysu Kennedy období horečné činnosti. Mezi vyjednáváním podpory konceptu letu dvou Gemini, přeplánováváním, demontáží jednoho nosiče a sestavování jiného, kalkulacemi, testováním a nácviky, si technický ředitel programu Gemini u McDonnellu John Yeardley pozval špičky pilotovaného programu NASA na svůj motelový pokoj k poradě. Yeardley byl mužem neortodoxních, avšak velmi dobře proveditelných nápadů. Právě on stál za přeplánováním mise Gemini VI na Gemini VI-A a rendez vous s Gemini VII. Nyní měl další ideu, která by se teoreticky mohla velice hodit: pokud se problémy s Agenou protáhnou a bude hrozit skluz v letovém rozvrhu, bylo by dobré mít nějakou alternativu. Co takhle přimontovat k dokovacímu adaptéru GATV kus čumáku? Nebylo by sice možné létat na vysoké orbitální dráhy, jako tomu bylo v případě využití GATV coby „posunovací lokomotivy“, nicméně nácviky sblížení a spojování s cílovým tělesem by se hodit rozhodně mohly. Přítomní byli plánem na „cíl chudého muže“ nadšeni a ATDA („Augmented Docking Target Adapter – rozšířený cílový a dokovací adaptér“) dostal zelenou. Na jaře
Situace kolem startu Falconu 9 s telekomunikační družicí Hispasat 30W-6 se v posledních týdnech stihla několikrát změnit. Start samotný se několikrát odkládal a měnily se také plány na záchranu prvního stupně. Nejprve se zdálo, že se zachraňovat nebude, protože náklad mířící na dráhu přechodovou ke geostacionární je příliš těžký, o několik dní později se situace změnila – přistávací plošina vyplula na moře a svědci hlásili, že nosič má roštová kormidla a přistávací nohy. Zdálo se, že SpaceX vyzkouší agresivní přistávací manévr, ale kvůli odkladu se plavidla vrátila do přístavu a do dopadové oblasti už by nestihla doplout. na moři je navíc špatné počasí a velké vlny, které znemožňují pokus o přistání. Je tedy jasné, že tenhle start bude bez přistání, ale to nám nebrání v tom, abychom Vám jej přinesli živě a s českým komentářem.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
