sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Články
Na včerejšek byl plánován statický zážeh Falconu 9 – na floridskou rampu číslo 40 vyjel transportér TEL s připojenou raketou, které k úplnosti chyběl jen aerodynamický kryt s nákladem a nosič se vztyčil do vertikální pozice. Okno pro zážeh trvalo šest hodin a otevřelo se v 16:00 našeho času. Jenže pořád se nic nedělo, nad Floridou nebylo zrovna nejlepší počasí a tak když minula naše 22. hodina a stále nepřicházely informace o zážehu, smířili jsme se s tím, že se SpaceX o zážeh pokusí až druhý den. Pak však přišla nečekaně potěšující zpráva. SpaceX se (jako v minulosti již několikrát) dohodla s obsluhou kosmodromu na prodloužení okna pro zážeh a k zapálení mělo dojít ve 23 hodin našeho času.
5. října roku 2016 provedla firma Blue Origin zkoušku záchranného systému na kabině New Shepard. Zkouška tehdy proběhla tak, že ke dvě sekundy trvajícímu zážehu záchranného motoru s tahem 300 kN došlo zhruba 45 sekund po startu, kdy na sestavu působí nejsilnější odpor atmosféry. Kabina pak měla přistát na padáku. Firma tehdy nečekala, že pohonná jednotka dokáže z proudu spalin vzpamatovat a očekávalo se její zničení. V ostré zkoušce se vše podařilo – záchranný motor zafungoval, kabina přistála na padáku – a pohonná jednotka přežila a dosedla motoricky. Dnes se má zkouška zopakovat s jediným rozdílem – k záchrannému zážehu má dojít ve větší výšce.
Už jen několik týdnů zbývá do konce unikátní mise, která trvá 11 let. Někdy mezi srpnem a říjnem spotřebuje sonda Dawn poslední zbytky hydrazinu, který používá k udržování orientace v prostoru, která je nezbytná pro přesné namíření antény k Zemi. Ve chvíli, kdy zásoby paliva dojdou, sonda nebude schopna komunikovat s naší planetou a přestane pracovat – jako mrtvé těleso bude obíhat kolem trpasličí planety Ceres. Do té doby ale bude pokračovat ve sběru informací a snímkování povrchu tohoto zajímavého světa. Vědci moc dobře vědí,čeho všeho je tato sonda schopná a proto chtějí její potenciál využít do poslední chvíle.
O tom, že Rusko chce vsadit na raketu Sojuz 5 (dříve známou spíše jako Sunkar) se ví už zhruba rok. Dnes však došlo k významnému kroku vstříc realizaci tohoto nosiče. Zástupci státní korporace Roskosmosmos totiž podepsali smlouvu se zástupci konstrukční kanceláře Eněrgija. Obsah dohody se točí kolem vybudování komplexu právě pro rakety Sojuz-5. Za přítomnosti generálního ředitele Roskosmosu Dmitrije Rogozina dokument podepsali Nikolaj Sevasťjanov, první náměstek generálního ředitele státní společnosti Roskosmos a první náměstek generálního ředitele RSC Eněrgija Sergej Romanov, který je současně hlavním konstruktérem pilotovaných kosmických komplexů.
Motor s označením P120C, který bude využíván na evropských raketách Ariane 6 a Vega-C podstoupil svůj historicky první statický zážeh. Stalo se tak včera ráno místního času na jihoamerickém kosmodromu v Kourou. Na výšku měří 13,5 metru, jeho průměr je 3,4 metru a ve svých útrobách ukrývá úctyhodných 142 tun tuhého paliva, jehož spalování vytváří během 135 sekund dlouhého hoření průměrný tah 4615 kN (ve vakuu). Na raketě Vega-C bude tento motor využit jako první stupeň, zatímco Ariane 6 jej využije po dvojicích nebo čtveřicích jakožto urychlovací blok. Samotný motor P120C konstrukčně vychází ze svého předchůdce, kterým je P80 využívaný na aktuálních raketách Vega.
Jak jsme informovali v krátké zprávě, NASA vydala 21. června předběžnou poptávku návrhů průmyslových firem na partnerství při stavbě a provozu modulu PPE lunární orbitální stanice Gateway. Ve středu 10. července se v Glennově středisku NASA konal Průmyslový den, kterého se zúčastnili zástupci 21 firem. NASA na setkání prezentovala předpokládaný časový harmonogram dalšího postupu. Termín pro vyjádření společností k předběžné poptávce uplyne 20. července. Vydání finální poptávky je zatím předpokládáno na 6. září, s devítitýdenním termínem pro podání konečných návrhů, tedy do cca 8. listopadu. Kontrakt by měl být vybranému vítězi udělen v příštím roce, snad v březnu. Vynesení modulu PPE komerčním nosičem je plánováno nejpozději na září 2022. Poté má následovat až dvanáctiměsíční demonstrační fáze, dokončení certifikace modulu, převod vlastnictví, předání provozu a dalších dvanáct měsíců provozně technické podpory ze strany partnera. Tato podpora bude v případě potřeby prodloužena o dalších dvanáct měsíců.
Zatímco nás Elon Musk a jeho SpaceX zásobují vizemi obtížné a nebezpečné kolonizace Marsu, která stvoří soběstačné město řídící se principy přímé demokracie s císařem Elonem I. (prý to byl jen vtípek), které dosáhne miliónu obyvatel během 50 let po prvním pilotovaném letu SpaceX, který se snad uskuteční v roce 2024 – ULA a její CEO Tory Bruno možná myslí na Mars potichu také, ale své jisté vidí v zajišťování transportu v cislunárním prostoru.
Pokud žijete v okolí Liberce, pak by Vás mohlo zajímat, že od 14. do 21. července v tomto městě probíhá speciální kosmický program Letní kosmická škola Společně do vesmíru. Dějištěm jsou místní Technická univerzita a science centrum iQLANDIA. V rámci programu se chystá třeba setkání s kosmonautem-rekordmanem, nebo soutěž v odpalování malých raket. Divácky nejatraktivnější bude živá konference s Mezinárodní vesmírnou stanicí, ale organizátoři zatím u tohoto bodu z technických důvodů neznají konkrétní termín. Konference se má konat v aule budovy G liberecké Technické univerzity a před jejím začátkem proběhne ještě přednáška Milana Halouska z české kosmické kanceláře.
Co se vše může stát v kosmonautice za sedm dní? Většinou opravdu hodně! Pojďme si shrnout uplynulý týden a ve zkratce projít vše podstatné. V hlavním tématu se podíváme na první vědecké výsledky evropské družice Sentinel 5P, zamíříme však i do Číny, nebo se ohlédneme za superrychlým letovým profilem Progressu MS-09. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
