Orion
Společnost Lockheed Martin 1. května oficiálně předala NASA kosmickou loď Orion pro misi Artemis 2, čímž zachovala plánovaný termín startu na začátek roku 2026. NASA převzala schválení pro loď v Kennedyho vesmírném středisku.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Lockheed Martin 1. května oficiálně předala NASA kosmickou loď Orion pro misi Artemis 2, čímž zachovala plánovaný termín startu na začátek roku 2026. NASA převzala schválení pro loď v Kennedyho vesmírném středisku.
V prohlášení z 30. dubna NASA uvedla, že v květnu a první polovině června by měly být příznivé podmínky pro obnovu výroby energie sondy Lunar Trailblazer. Tím by mělo dojít k obnově spojení se sondou a následně i alternativní mise.
Evropské regulační orgány zahájily předběžné vyšetřování plánu lucemburského provozovatele družicové konstelace SES na koupi amerického konkurenta Intelsat. Evropská komise stanovila lhůtu do 10. června pro rozhodnutí, zda dohodu schválí nebo zahájí rozsáhlé vyšetřování.
V oznámení z 29. dubna NASA informovala astrofyzikální komunitu, že odkládá zveřejnění dalšího oznámení o příležitosti (AO) pro další misi Small Explorer (SMEX) nejméně do dubna 2026. Rozhodnutí odložit schválení AO přichází uprostřed přetrvávajících obav z dopadu škrtů v celkovém vědeckém rozpočtu NASA.
Americké vesmírné síly vybraly 12 společností pro desetiletý kontrakt v hodnotě 237 milionů dolarů na vývoj a nasazení malých družic v rámci nové iniciativy zadávání veřejných zakázek, jejímž cílem je rozvoj vojenských vesmírných technologií prostřednictvím komerčních inovací.
Startup Ursa Major Technologies získal od Výzkumné laboratoře amerického letectva kontrakt v hodnotě 28,5 milionu dolarů na provedení prvního letového testu raketového motoru Draper. Smlouva, oznámená 1. května, zahrnuje jak letovou demonstraci, tak integraci motoru do testovacího zařízení.
Senátní obchodní výbor 30. dubna hlasoval pro postoupení nominace Jareda Isaacmana na funkci administrátora NASA. Výbor hlasoval 19 ku 9 pro kladné schválení Isaacmanovy nominace. To umožňuje, aby o nominaci hlasoval Senát, který by tak potvrdil Isaacmana do funkce.
Články
Do startu mise Lucy zbývá jen zhruba tři čtvrtě roku a projekt se nyní dočkal důležitého pokroku – proběhla instalace třetího (a tedy posledního) vědeckého přístroje do těla sondy. Lucy se stane první sondou, která prozkoumá takzvané Trojány – skupiny malých planetek, které sdílí s Jupiterem oběžnou dráhu kolem Slunce. Přípravy této mise tedy mohou zamířit do závěrečné fáze procesu sestavování. A přitom před pěti měsíci, kdy začínala fáze ATLO (Assembly, Testing and Launch operations – činnosti spojené se skládáním, testováním a startem), byly jednotlivé části sondy Lucy rozptýleny po celých Spojených státech. Nyní bychom již v hale firmy Lockheed Martin Space v coloradském Littletonu viděli téměř dokončenou sondu.
Na ISS se již 20 let střídají posádky a NASA si chce udržet nepřetržitou sérii přítomnosti svých lidí na palubě orbitálního komplexu. NASA proto pracuje na krocích, které by měly i v budoucnu zajistit za všech podmínek schopnost dopravy astronautů na oběžnou dráhu. Agentura proto nyní zvažuje, že si obstará jedno místo v nadcházející misi lodi Sojuz, která má na jaře dopravit na ISS nové kosmonauty. Agentura proto vydala veřejný podnět s cílem identifikovat všechny možnosti, které by potenciálně mohly v daném časovém rámci poskytovat dopravní služby posádek nad rámec možností, které NASA využívá v rámci projektu Commercial Crew Program.
O stejné věci se dá psát sto různými způsoby – jednotlivé verze se liší především podle toho, komu jsou určeny – jiná slova použijete pro komunikaci s dítětem v mateřské školce, jiná pro diskusi se středoškolákem a jiná v profesionální diskusi s odborníkem. Na našem webu se snažíme pokrývat široké spektrum těchto forem, aby si u nás mohl každý najít to své. Když jsme proto na webu Evropské kosmické agentury našli článek psaný nezvyklou formou imaginárního rozhovoru, řekli jsme si, že by mohl bavit i Vás – pokud jste ochotni překousnout trochu laičtější formu. Řeč bude o aktuální situaci, kdy se evropská sonda Solar orbiter z pohledu ze Země dostává do těsné blízkosti Slunce.
Včera jsme byli společně svědky úspěšné premiéry – sonda Al-Amal ze Spojených arabských emirátů (první meziplanetární sonda z arabského světa) úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu kolem Marsu. Dnes se tento proces zopakuje, ale vymění se obsazení – na scénu nastupuje čínská Tianwen-1. Také pro Čínu jde o první samostatnou misi k Marsu, přesto má ještě vyšší ambice než Al-Amal. Ostatně je to vidět na startovní hmotnosti – zatímco sonda z UAE vážila při startu 1350 kg, čínská sonda měla rovných pět tun. Však to také není jen orbiter jako u Al-Amal. Čínská Tianwen-1 se skládá z orbiteru, landeru a roveru. Jejich přistání však proběhne až v květnu. Na oběžnou dráhu Marsu tedy vstoupí celá sonda. Klíčový manévr této mise budeme sledovat v tomto článku formou psaného online přenosu.
V listopadu roku 2020 vynesl Falcon 9 z Vandenbergovy základny v Kalifornii na oběžnou dráhu evropsko-americkou družici Sentinel 6A (někdy je též označována jako Sentinel 6 Michael Freilich). Od startu uplynuly měsíce a o družici se moc nemluvilo. To však neznamená, že by se kolem ní nic nedělo – pozemní týmy totiž měly plné ruce práce s postupným aktivováním všech systémů a kalibrací měření. Nyní mohla Evropská kosmická agentura oznámit, že Sentinel 6A prošel orbitální validační fází – právě v ní byly systémy zapínány a sledovalo se jejich chování. Sentinel 6A je první ze dvou identických družic, které v dalších letech zajistí kriticky důležitá měření změn výšky mořské hladiny. O to se postará nový digitální výškoměr Poseidon-4, který používá vyhrazené zpracování dat ještě na palubě, aby mohl poskytovat ještě přesnější měření výšky mořské hladiny.
Už je to tu, dočkali jsme se! Velmi plodná aktivita během loňských letních prázdnin přináší své ovoce a začíná etapa příletů k Marsu. Jako první se o slovo hlásí nováček ze Spojených arabských emirátů – jejich sonda Al-Amal (můžete se setkat i s anglickým názvem Hope, tedy naděje) startovala 19. července 2020 na japonské raketě H-IIA. Ze všech tří průzkumníků Marsu, kteří v dalších dnech dorazí k rudé planetě, je nejmenší – při startu vážila pouze 1350 kilogramů. Zatímco čínská a americká sonda počítají s přistáním na Marsu, Al-Amal bude kolem rudé planety pouze kroužit – vědci vytipovali oběžnou dráhu s periareem ve výšce 20 000 kilometrů a apoareem ve výšce 43 000 kilometrů, na které by jeden oběh trval 55 hodin. Sonda, která má sloužit hlavně ke studiu marsovské atmosféry měla při startu k dispozici 800 kilogramů hydrazinu – velká část pohonných látek se využije právě dnes k zážehu, který sondu usadí na oběžné dráze kolem Marsu.
Právě zimní polární vír je v těchto dnech zodpovědný za sněhovou nadílku na různých místech severní polokoule – vědci proto chtějí využít data z evropské družice Aeolus k tomu, aby si lépe posvítili na tento komplexní fenomén. Polární vír tvoří obří masa mrazivého vzduchu, která se pohybuje v polární stratosféře kolem severního pólu. Tento vír je obklopen silnými vzdušnými proudy, které proudí kolem hranice víru proti směru hodinových ručiček. Právě v zimě bývá vír silnější a ledový vzduch tak zůstává kolem Arktidy. Někdy však může vír zeslábnout, být narušen nebo se dokonce rozdělit na dvě části, které pak plynou k jihu a při své cestě ovlivňují počasí v troposféře – většinou je to provázeno nezvykle chladným počasím a velkým množstvím sněhu, přičemž tyto jevy se nevyhýbají ani jižnějším lokalitám.
Poprvé po zhruba 11 letech se Evropská kosmická agentura rozhodla přijmout nové členy oddílu astronautů. Vybraní nováčci budou spolupracovat se zkušenými astronauty a společně zajistí evropské kosmonautice vstup do nové éry kosmického výzkumu. Detaily mají být oznámeny 16. února na virtuální tiskové konferenci, kde ESA představí podrobnosti o výběrovém řízení, které má zajistit plynulou generační obměnu oddílu evropských astronautů. Samotný nábor pak oficiálně začne 31. března, kdy se otevřou pracovní nabídky pro případné zájemce. ESA přitom vyzývá především ženy, aby se nebály přihlásit, jelikož zatím tvoří v oddílu astronautů výraznou menšinu.
Curiosity má za sebou již více než 3000 solů na povrchu Marsu. To není rozhodně málo. V pozemských letech jde o 8,5 roku trvající misi. Za tu dobu se velká marsovská laboratoř posunula po úpatí kopce Aeolis Mons uvnitř kráteru Gale o něco málo více než 24 kilometrů. Zajímavostí je, že v době přistání Curiosity mělo za sebou starší vozítko Opportunity zrovna také něco přes 3000 solů. Nacházelo se na okraji velkého kráteru Endeavour a ujelo téměř 35 kilometrů. Jak vidíme, nejde zatím o rekordmana v cestování na povrchu Marsu. Pojďme se ale podívat, co zajímavého se v poslední době objevilo v okolí Curiosity. A nejlépe teď, než si všechnu pozornost pro sebe bude chtít uzurpovat Perseverance.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
