Do startu mise Lucy zbývá jen zhruba tři čtvrtě roku a projekt se nyní dočkal důležitého pokroku – proběhla instalace třetího (a tedy posledního) vědeckého přístroje do těla sondy. Lucy se stane první sondou, která prozkoumá takzvané Trojány – skupiny malých planetek, které sdílí s Jupiterem oběžnou dráhu kolem Slunce. Přípravy této mise tedy mohou zamířit do závěrečné fáze procesu sestavování. A přitom před pěti měsíci, kdy začínala fáze ATLO (Assembly, Testing and Launch operations – činnosti spojené se skládáním, testováním a startem), byly jednotlivé části sondy Lucy rozptýleny po celých Spojených státech. Nyní bychom již v hale firmy Lockheed Martin Space v coloradském Littletonu viděli téměř dokončenou sondu.

„Před asi rokem a půl jsem byl nadšený z toho, že jsem mohl držet v rukou malý kousek kovu, u kterého jsem věděl, že má letět k Trojánům,“ vzpomíná Hal Levison, hlavní vědecký pracovník mise ze Southwest Research Institute a dodává: „Teď tu máme skutečnou sondu, která je prakticky hotová. To je opravdu neuvěřitelné.“ Poslední nainstalovaný vědecký přístroj, L’Ralph, postavili experti z Goddardova střediska v Greenbeltu, stát Maryland. Firma Lockheed Martin přebrala tento přístroj 21. ledna a už 26. ledna proběhla jeho integrace do sondy. L’Ralph je nejkomplikovanějším přístroj na palubě Lucy – v podstatě jsou to dva přístroje.

První část tvoří multispektrální kamera MVIC (Multispectral Visible Imaging Camera), která bude pořizovat fotografie Trojánů ve viditelné části spektra. Druhou část tvoří snímač LEISA (Linear Etalon Imaging Spectral Array), který má měřit infračervená spektra planetek. Oba tyto přístroje budou spolupracovat, aby mohla Lucy určit složení materiálů na povrchu Trojánů, což je pro vědce důležité, aby mohli lépe nahlédnout do tajemství časné historie naší soustavy. Přístroj L’Ralph potkalo poměrně výrazné zpoždění způsobené pandemií Covid-19. Největší rána pro něj přišla v dubnu loňského roku, kdy Goddardovo středisko bylo ve 4. stupni Covid restrikcí a práce na přístroji byly pozastaveny. Členové týmu, který má tento přístroj na starost, se však společně s ATLO týmem z Lockheed Martin nevzdali. Podařilo se jim vypracovat nový harmonogram, který umožnil, aby všichni pracovali bezpečně při dodržení všech nařízení. Tento nový harmonogram navíc stále umožňoval stihnout start sondy v původně plánovaném termínu 16. října 2021.

„Tým kolem přístroje L’Ralph vykonal při dodání fantastického přístroje mimořádnou práci,“ vysekl kolegům poklonu Dennis Reuter, hlavní vědecký pracovník tohoto přístroje z Goddardova střediska a dodává: „Kdyby to, co udělali, předvedli za normálních podmínek, bylo by to pozoruhodné. Ale když to zvládli za podmínek, kterým museli vzdorovat, pak je to úžasné.“ Přístroj L’Ralph byl nyní připojen na pohyblivou platformu, která sondě poskytuje značnou flexibilitu během průletů kolem vědeckých cílů. Během vysokorychlostních průletů bude možné přesně namířit přístroje vstříc Trojánům, zatímco vysokozisková anténa bude pořád mířit k Zemi. Stejně tak bude moci sonda nerušeně provádět drobné korekce dráhy. Výsledkem by měly být nejlepší možná data o těchto nepříliš prozkoumaných cílech.

Na této platformě jsou i přístroje L’TES a L’LORRI, které navrhla a postavila Arizona State University, respektive Johns Hopkins Applied Physics Laboratory. Společně s nimi tu najdeme také dvě sledovací kamery Terminal Tracking Cameras – i ty jsou již na svém místě. Když byl připojen i L’Ralph, může být platforma připojena k tělu sondy – Lucy se tak zase o pěkný kus přiblíží k začátku dvanáct let trvající cesty Sluneční soustavou k Trojánům. „Tým ATLO sondy Lucy byl nesmírně úspěšný – dodávka a integrace L’Ralph do Instrument Pointing Platform je nádherný start do nového roku,“ říká Donya Douglas-Bradshaw, projektová manažerka z Goddardova střediska.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.eurekalert.org/multimedia/pub/web/239184_web.jpg
http://lucy.swri.edu//img/LRALPH.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/gsfc_20201102_lralph_05152.jpg