sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

X-Bow Systems

Společnost X-Bow Systems, startup zabývající se výrobou raketových motorů na tuhá paliva, získala v rámci financování 35 milionů dolarů. Poslední kolo vedla společnost Lockheed Martin, která se společností uzavřela strategickou dohodu.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly udělily zakázky v celkové hodnotě 17,6 milionu dolarů společnostem Auria Space a Sphinx Defense na vybudování prototypů cloudových základen, které by propojily vojenské družicové operace s komerčními a vládními anténami pro zvýšení kapacity.

Apex 1.0

V prohlášení z 9. května společnost ispace US, americká dceřiná společnost japonské společnosti ispace, uvedla, že pro svůj lunární modul Apex 1.0 použije nový motor s názvem VoidRunner. Změna znamená posun startu z roku 2026 na rok 2027.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab uvádí, že plánovaná akvizice německého dodavatele optické komunikace, společnosti Mynaric, je klíčová pro další plány při účasti v nabídkách na družicové konstelace a případný vývoj vlastních družic.

Přistávací modul Veněry už ČR nezasáhne

Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.

Články

Zkoušky prvního spojení CubeSatů na oběžné dráze

Mise CPOD (CubeSat Proximity Operations and Demonstration) úspěšně odstartovala 25. května na raketě Falcon v rámci mise Transporter-5. Nyní se pozemní operátoři chystají na zahájení historicky první série manévrů, které povedou ke spojení tříjednotkových (3U) CubeSatů. Misi CPOD navrhla a postavila společnost Terran Orbital Corporation z kalifornského města Irvine. Jakmile dvojice malých družic dokončí kontroly svých systémů, mají demonstrovat celou sekvenci přibližování, pohybu ve vzájemné blízkosti a spojení na nízké oběžné dráze Země. CubeSaty jsou vybaveny vlastními pohonnými systémy, aby mohly během celé sekvence přesně manévrovat. ještě zajímavější je skutečnost, že vše proběhne autonomně bez zásahu pozemního střediska. Oba CubeSaty využijí mezidružicového datového spojení ke sdílení pozic podle GPS a dalších údajů. Na základě těchto dat pak bude palubní počítač provádět potřebné manévry. Na družicích jsou kamery, které zachytí snímky jednotlivých fází celého procesu, které pak budou odeslány na Zemi.

Kosmotýdeník 511 (27.6. – 3.7.)

Další týden je za námi a tentokrát to byl opravdu napěchovaný kosmický týden! Například jsme se dočkali celé řady kosmických startů a tomu budou odpovídat i témata článku. Kosmotýdeník vám jako vždy přinese přehled těch nejzajímavějších událostí, které těchto sedm dní přineslo. Hlavním tématem bude tentokrát start indické rakety PSLV v nejlehčí verzi, která vynesla řadu zajímavých nákladů. Budeme se také věnovat start Atlasu V, přípravě nosiče Super Heavy Starship, či startu Launcher One. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vesmírná technika: Rentgenový dalekohled eROSITA

Na teleskopu Spektr-RG najdeme pouze dva vědecké přístroje a v obou případech jde o rentgenové dalekohledy – jde o ruský ART-XC a německý eROSITA. V dnešním díle se zaměříme na druhý jmenovaný přístroj, který má zajímavou historii. Své místo v ní má třeba selhání jeho předchůdce, ale také plány na jeho umístění na vnější platformu Mezinárodní kosmické stanice.

VV_2022_06

Vesmírné výzvy – červen 2022

V úvodní reportáži červnových Vesmírných výzev se vydá na prověření dráhy pro budoucí stanici Gateway lunární CubeSat CAPSTONE. Dále se podíváme na nácvik předstartovních činností rakety SLS a dění na základně Boca Chica. Poté nás čeká plejáda několika startů z celého světa. Nejprve to bude čínská pilotovaná loď Shenzhou 14, poté ruská nákladní loď Progress MS-20 následovaná německou družicí SARah-1 a utajeným nákladem na americké raketě Falcon 9. Vesmírné výzvy zakončí start mise Starlink 4-19. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Cesta k Artemis I a II (ohlédnutí za 2. čtvrtletím a výhled na 3. čtvrtletí 2022)

Na 3. dubna 2022 byl naplánován test tankování a odpočítávání rakety SLS pro misi Artemis I. Tým však nebyl schopen zajistit přetlak v uzavřených prostorech mobilní vypouštěcí plošiny, který měl zabránit hromadění nebezpečných plynů. Ventilátory, které jsou nutné k vytvoření přetlaku, prostě nefungovaly. K zahájení tankování nádrží proto z bezpečnostních důvodů nedošlo. Druhý pokus byl uskutečněn o 24 hodin později, tedy v den, kdy vyšel minulý díl našeho seriálu. Protože jedním z cílů testů je zjistit závady na pozemním zařízení i v raketě za účelem následných oprav, dostal se tým tentokrát v odpočítávání dál.

Panel sondy Lucy je už téměř kompletně rozevřen

Skoro před měsícem jsme se v článku věnovali tomu, jak pokročily snahy o rozevření jednoho fotovoltaického panelu sondy Lucy. Je tedy čas na aktualizaci. Šestého května totiž začal postupný proces, který trval až do 16. června. Tým postupoval opatrně a aktivoval oba motory jen na krátkou dobu, aby mohl pečlivě sledovat reakce konstrukce. Výsledky jsou potěšující – už před měsícem jsme psali, že se panel podařilo výrazně rozevřít a nyní je situace ještě lepší. Aktuální odhady rozveřenosti panelu se pohybují mezi hodnotami 353 a 357 stupňů (z celkových 360°, jelikož je panel kruhový). Panel je díky tomu pod mnohem větším pnutím, což jej výrazně více zpevňuje. Pozemní tým si je stále více jistý, že panel v současném stavu napnutí a stabilizace úspěšně splní požadavky mise.

TOP5: Kosmonautické dopady ruské invaze na Ukrajinu

Vážení čtenáři, od roku 2015 na našem webu dodržujeme tradici, že během letních prázdnin vydáváme každý pátek nový díl ze seriálu TOP5. Jedná se o články přehledové, které přináší shrnutí pěti věcí, které spojuje nosné téma. V některých je jejich pořadí jasně dané, v jiných zase záleží na preferencích autora, který rozhoduje nejen o zmíněném pořadí, ale i o tom, které věci ve výpisu zařadí – to platí zvláště v situacích, kdy je téma široké a autor má možnost vybírat z více než pěti možností. Tento formát proto vybízí ke spolupráci redakce a čtenářů. V minulých letech se stalo dobrým zvykem, že čtenáři v diskusi pod článkem téma dále rozvíjeli, nabízeli svá pořadí, případně diskutovali o tom, které další možnosti mohly být do výpisu zařazeny, pokud by nebyl formát limitován počtem pěti. Jelikož máme dnes první červencový den, je čas po deseti měsících oprášit tento seriál.

ŽIVĚ: Další tajná mise v podání Atlasu V

Poslední dny jsou starty raket přímo nabité a tak tu máme další předstartovní článek. Tentokrát nás čeká start rakety Atlas V ve verzi 541, což znamená aerodynamický kryt o průměru pět metrů, čtyři urychlovací stupně na tuhé pohonné látky a jeden motor na stupni Centaur. Náklad budou tvořit dvě družice – Wide Field of View (WFOV) a USSF-12 Ring. Družice WFOV je součást programu OPIR (Next Gen Overhead Persistent Infrared), který nahradí současný Space Based Infrared System. WFOV tak bude další družicí včasné výstrahy, která bude mít za úkol upozornit na start balistické rakety. USSF-12 Ring je tajná mise, která má demonstrovat budoucí technologie pro ministerstvo obrany.

Prozkoumají mimozemské oceány hejna malých sond?

Na našem webu se věnujeme historii, současnosti a blízké budoucnosti kosmonautiky. Výjimečně si ale dovolíme napsat i o zajímavém konceptu, který si na svou realizaci bude muset počkat trochu déle. Vize, kterou prezentovali experti z kalifornské Jet Propulsion Laboratory, patří právě mezi takovéto projekty. Není to však žádný nerealizovatelný vzdušný zámek, ale skutečný projekt, jehož koncepční fáze se nyní rozpracovává. Pokud se jednou dočká realizace, dočkali bychom se hejna robotů o velikosti mobilního telefonu, kteří by se proháněli vodou pod několik kilometrů silnou ledovou krustou takzvaných oceánských světů – ať už jde o jupiterův měsíc Europa, nebo o Saturnův Enceladus, kde by tyto sondy mohly pátrat po stopách života. O dopravu robotů do podpovrchového oceánu by se měla postarat úzká sonda tavící led, která by poté ve vodě uvolnila roboty. Ti by pak mohli plavat i do větších vzdáleností od mateřské sondy.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.