sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Muon Space

Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.

NASA

Úřadující správce NASA očekává, že o nové vrcholové struktuře agentury se rozhodne během několika týdnů, ale administrátor potvrzený Senátem nemusí být jmenován dříve než příští rok.

Ministerstvo letectva USA

Ministerstvo letectva USA znovu zvažuje nákup družic pro vojenskou konstelaci na nízké oběžné dráze Země a pozastavuje financování programu ve fiskálním roce 2026, zatímco zkoumá, zda by družice Starshield společnosti SpaceX mohly poskytovat stejné funkce za nižší cenu.

Isar Aerospace

Společnost Isar 25. června oznámila, že získala finanční prostředky od společnosti Eldridge Industries se sídlem v Miami, která investuje do různých odvětví, včetně technologií. Investice má podobu konvertibilního dluhopisu, dluhového nástroje, který lze později převést na akcie společnosti.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab 25. června oznámila, že od Evropské kosmické agentury získala kontrakt na vynesení dvou malých družic k testování navrhované budoucí konstelace LEO-PNT na nízké oběžné dráze Země.

NRO

Američtí poskytovatelé družicových snímků zintenzivňují svá varování před navrhovanými škrty v rozpočtu Národního průzkumného úřadu na komerční snímky a tvrdí, že tyto škrty představují rostoucí riziko pro národní bezpečnost a životaschopnost domácího kosmického průmyslu.

NICER je mimo provoz

Americký rentgenový teleskop pro studium neutronových hvězd přerušil 17. června svá pozorování kvůli závadě na jednom z motorů, které s ním pohybují, aby mohl z paluby ISS sledovat kosmické objekty. Degradace motoru začala ovlivňovat vědecká pozorování.

Články

Potíže s tepelným štítem Orionu

Kosmické lety s posádkou jsou ze své podstaty odvážné a ani kampaň Artemis není výjimkou. Bezpečný pilotovaný let Artemis II k Měsíci a zpět provází řada jedinečných výzev a rizik, kterým NASA nečelila od éry Apolla. Zkušební nepilotovaný let Artemis I z listopadu a prosince 2022 byl významným úspěchem, protože přinesl důležitá data a poučení z testování hardwaru, softwaru a procesů, které jsou využívány při přípravě na další misi. Artemis I byla navržena jako nepilotovaný test určený k identifikaci problémů, které by se mohly vyskytnout a které modelování nebo pozemní testování nemohlo předvídat. NASA očekávala, že vzniklé problémy vyřeší před misí Artemis II. Tento proces hledání a řešení technických problémů je přirozenou součástí procesu návrhu, testu a následných oprav chyb s cílem maximalizovat pravděpodobnost úspěchu dalšího letu.

Testy 3D tištěné součástky pro motor lodi Orion

Kosmická loď Orion, která bude vozit astronauty k Měsíci a zpět bude spoléhat na evropský servisní modul dodávaný agenturou ESA. Jeho úkolem bude poskytovat elektrickou energii, pohon, řízení teploty, ale také skladování spotřebních materiálů a to vše od startu až do chvíle, než se oddělí od návratové kabiny před návratem do zemské atmosféry. Prvních šest misí lodí Orion (tedy mise po Artemis VI) budou NASA a ESA jakožto hlavní pohonný systém lodi Orion využívat zásoby motorů OMS (Orbital Maneuvering System) z programu raketoplánů. Po misi Artmeis VI však budou zapotřebí nové motory.

SWOT může zlepšit prevenci povodní

Družice SWOT (Surface Water and Ocean Topography), společný projekt americké a francouzské kosmické agentury by mohl zlepšit předpovědi, kde a kdy dojde k rozvodnění řek, jezer a dalších vodních ploch. Tyto tepny života naší planety rozvádějí životodárnou vodu, ale když se koloběh vody roztočí moc rychle, může přinést povodně, které nejenže život nedávají, ale mohou jej i brát a navíc ničí majetky. Toto riziko se zvyšuje, protože klimatická změna mění vzory srážek a stále více lidí po celém světě žije v oblastech náchylných k záplavám. Vědci a vodohospodáři využívají k předpovědím povodní mnoho různých typů dat. Letos do svého arsenálu přidali nový nástroj – data o sladké vodě z družice SWOT.

NIAC – Sny o budoucnosti #8 Hejno k Proximě Centauri

Myslíte si, že gram vážící sondy ke Slunci nejbližší hvězdě patří do žánru sci-fi? Máte pravdu, ale přesto jsou i předmětem seriózního výzkumu, který NASA podpořila v rámci svého programu NIAC. Ten se zaměřuje právě na podporu projektů, jejichž praktické uplatnění se dá očekávat až ve vzdálenějším časovém horizontu. Autoři projektu „Coherent Picospacecraft Swarms Over Interstellar Distances“ (volně přeloženo Koherentní roje pikosond na mezihvězdné vzdálenosti) tvrdí, že zmíněné gramové sondy budou s největší pravděpodobností jedinou technologií, která se v tomto století dokáže dostat k jiné hvězdě.

Návrh teleskopu pro hledání života

Nový výkonný kosmický teleskop by mohl pomoci najít odpověď na otázku, zda jsme (či nejsme) ve vesmíru sami. NASA se už nyní připravuje na svou novou vlajkovou misi, která přijde po Teleskopu Nancy Grace Roman (start zatím naplánován na rok 2027). Návrh teleskopu Habitable Worlds Observatory (zkráceně HWO) vychází ze dvou dřívějších návrhů misí označovaných LUVOIR (Large Ultraviolet Optical Infrared Surveyor) a HabEx (Habitable Exoplanets Observatory) bývá někdy označován také jako „Super Hubble“. Pokud se dočká realizace, bude schopen přímého zobrazení exoplanet o velikosti naší Země. S využitím ultrapřesné optiky a zrcadla o velikosti, toho, kterým disponuje Teleskop Jamese Webba, by HWO mohl důkladně prostudovat atmosféry těchto světů a pátrat v nich po stopách života.

ŽIVĚ A ČESKY: Starliner poletí poprvé s lidmi

Kosmická loď Starliner po letech problémů, odkladů a zpoždění dospěla ke své zatím nejdůležitější zkoušce. Po bezpočtu testů a ověřování, kterým dominovaly dva bezpilotní lety na oběžnou dráhu, přichází mise CFT, při které budou poprvé na palubě této kosmické lodě lidé – američtí astronauti Barry Wilmore a Sunita Williams. Pro obyvatele středí Evropy je start rakety Atlas V naplánován na velmi nepříjemný čas 4:34, ale i přesto věřím, že si náš živě a česky komentovaný přenos nenecháte ujít.

Na Měsíci je více podpovrchového ledu než se očekávalo

Kolem Měsíce od září obíhá sonda Čandraján-2 — mise, kterou si mnozí spojují s neúspěšným pokusem o přistání v jižní oblasti Měsíce. Stroj měl ale dvě části a ta první úspěšně provádí průzkum z oběžné dráhy. Sonda obíhá Měsíc po kruhové dráze s parametry 100 x 100 km. Orbiter má na své palubě osm vědeckých přístrojů. Dva z nich jsou vylepšené verze podobných přístrojů ze sondy Čandraján-1 a mezi nimi jsou též kamery s vysokým rozlišením. Na základě nasbíraných dat se již skládají studie a některé z nich ukazují, že v dostupných hloubkách na Měsíci je více ledu než se počítalo. Nedávná studie odhaluje důkazy o zvýšené možnosti výskytu vodního ledu v polárních kráterech Měsíce. Studii provádějí vědci Space Applications Center (SAC)/ISRO ve spolupráci s výzkumníky z IIT Kanpur, University of Southern California, Jet Propulsion Laboratory a IIT (ISM) Dhanbad. To naznačuje, že množství podpovrchového ledu v prvních pár metrech je asi 5 až 8krát větší než množství na povrchu v oblastech obou pólů.

Fascinující sluneční koróna pohledem evropské sondy

Sonda Solar orbiter pořídila snímky zachycující velmi nezvyklé a stále se proměňující scenérie, které jsou vidět při pohledu na Slunce zblízka. Sondě se podařilo zachytit přechod ze spodních vrstev sluneční atmosféry do mnohem teplejší vnější koróny. Vlasové struktury jsou tvořeny nabitým plynem (plazmatem), který se šíří podél siločar magnetického pole vycházejících z nitra Slunce. Nejjasnější oblasti mají teplotu okolo jednoho milionu stupňů Celsia, zatímco chladnější materiál vypadá tmavší, jelikož pohlcuje záření. Zmíněné video natočil 27. září 2023 přístroj EUI (Extreme Ultraviolet Imager) umístěný na sondě Solar Orbiter v době, kdy se sonda nacházela přibližně ve třetinové vzdálenosti od Slunce oproti Zemi. Blížila se nejnižšímu bodu své dráhy ve vzdálenosti 43 milionů kilometrů, kam dorazila 7. října.

Mars

Kosmotýdeník 607 (29.4. – 5.5.)

Dalších sedm dní uteklo jako voda a před vámi je opět k nedělnímu poledni přichystán pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které kosmonautika za zmíněné období přinesla. Tentokrát se v hlavním tématu Kosmotýdeníku podíváme na řadu inovativních studií, které mají za úkol udělat cesty k Marsu častější a levnější. Jako obvykle se pro splnění tohoto požadavku spojila NASA s komerčním sektorem. Týká se to také MSR. V dalších tématech nás čekají hned dva nové skafandry. Jeden jsme už viděli a nyní byl poprvé testován ve zkušebním bazénu a druhý byl poprvé představen v sobotu. Věnovat se budeme také nadcházejícímu startu Starlineru a startu čínské mise Chang’e 6. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.