sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Starliner

Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.

Americký kongres

Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.

Starlink

Indický regulátor vesmírného provozu schválil služby Starlinku. Společnost SpaceX však stále potřebuje schválení spektra a další regulační povolení, než bude moci poskytovat širokopásmové připojení.

Články

Administrátoři NASA – 7. díl

V minulém díle jsme probrali dva poslední „historické“ administrátory NASA – Mika Griffina a Charlieho Boldena – a dva poslední zastupující administrátory – Chrise Scolese a Boba Lightfoota. Celkem jsme za 6 předchozích dílů prošli spolu období 60 let existence NASA a řekli si něco i o její předchůdkyni – NACA která existovala 47 let. Je to tedy více než století, kdy ve Spojených státech amerických existuje agentura specializovaná na lety člověka, na výzkum a vývoj v této oblasti. Zaznamenali jsme medailonky 12 administrátorů NASA a 12 zastupujících administrátorů NASA (což byli většinou zástupci administrátora pověření vedením NASA od rezignace jednoho po přísahu dalšího administrátora). Čtyřikrát se stalo, že zastupujícím administrátorem byl člověk z nižší pozice – přidružený administrátor, protože v té době nebylo obsazeno místo zástupce administrátora. Z hlediska řízení NASA to nebyl příznivý stav, protože tito odborníci nebyli, na rozdíl od zástupců administrátora nominováni prezidentem a schvalováni Senátem.

Detekovaná díra v orbitálním modulu Sojuzu

Únik vzduchu ze Sojuzu způsobila asi chyba dělníka

Ve čtvrtek 30. srpna řešili kosmonauti na Mezinárodní vesmírné stanici mimořádnou událost. Z orbitálního úseku lodi Sojuz MS-09 unikal vzduch – sice v malém množství (k vyprázdnění stanice by tímto tempem došlo za 18 dní), ale i tak bylo potřeba situaci řešit. Nyní je již otvor o velikosti zhruba dvou milimetrů zalepen a situace je v normálu. Zbývá vyřešit otázku, kde se v Sojuzu otvor vzal. V prvních hodinách po zjištění netěsnosti se jako nejpravděpodobnější příčina zmiňovala kolize s několikamilimetrovým úlomkem kosmického smetí. Když se ale na veřejnost dostaly fotografie poškozeného místa, začala mít tato teorie trhliny, protože otvor spíše připomínal vyvrtanou díru.

Vizualizace mise BepiColombo.

Vědecké sondy BepiColombo spojeny

V letošním roce jsme zažili už tři starty mimo zemské gravitační pole, ale v harmonogramu startů stále svítí ještě jedna mise, která letos vyrazí do meziplanetárního prostoru. Jedná se o společný projekt Evropské a Japonské kosmické agentury pojmenovaný BepiColombo, jehož úkolem je výzkum Merkuru. Každá agentura vytvořila vlastní sondu, které budou u první planety naší soustavy fungovat samostatně – během několik let dlouhé přeletové fáze však budou spojeny do jednoho celku. Na kosmodromu v Kourou došlo před několika dny ke spojení těchto vědeckých sond do jednoho celku.

Indie zrychluje frekvenci svých vesmírných misí

Příštích 7 měsíců má být, podle zdrojů z ISRO, „smrští“ indických vesmírných misí. Má jich za tu dobu odstartovat 17 (od začátku roku 2018 zatím byly jen 3 indické starty) – a další dva starty zajišťuje Arianespace pro indické satelity. Příští mise (plně komerční) se uskuteční 16. září – startovat bude PLSV-C42. V říjnu bude startovat PLSV-C43 a ke svému druhému letu GLSV Mark III. V listopadu budou opět dva starty GSLV Mark II F11 a jeden zajišťovaný Arianespace. V prosinci bude startovat PLSV-C44 a další let zajišťovaný Arianespace.

Kosmotýdeník 311 (27.8. – 2.9.)

Poměrně klidný týden, co se kosmonautiky týká, nám tentokrát neplánovaně rozproudil neočekávaný únik atmosféry z ISS skrz malý otvor v lodi Sojuz. I tomu se budeme věnovat v aktuálním vydání Kosmotýdeníku. Hlavním tématem však bude aktuální stav přípravy lodi Starliner od Boeingu a toho, co za problémy aktuálně společnost řeší. Dále vás čekají tradiční rubriky i další témata. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Zrod evropského hlídače oceánů

Rodina evropských družic Sentinel se na oběžné dráze utěšeně rozrůstá, ale na Zemi se připravují další exempláře. Firma Airbus dokončila v německém Friedrichshafenu integraci těla družice Sentinel 6A – prvního zástupce dvojice satelitů, které budou měřit výšku mořské hladiny. Nyní vstupuje projekt do nové fáze, protože pohonný modul byl připojen k hlavní kostře družice. Po dokončení bude každá z družic Sentinel 6 vážit zhruba 1,5 tuny – Sentinel 6A by mohl startovat v prosinci 2020, Sentinel 6B se k němu má připojit v roce 2025.

Slavíme šesté narozeniny

Naši stálí čtenáři již dobře vědí, že prvního září na našem webu nevychází články věnované aktuálnímu dění, rekapitulacím historických kosmických událostí ani výhledům do budoucna. První den devátého měsíce si připomínáme vznik našeho blogu. A nejinak tomu bude i letos. Ať už nás čtete již několik let, nebo jen pár dní, dovolte, abychom Vás pozvali k našemu narozeninovému článku – dnes je to přesně šest let od chvíle, kdy se na adrese blog.kosmonautix.cz rozběhl náš blog. Ten následně v dalších měsících změnil svou adresu a přesunul se na naši hlavní adresu kosmonautix.cz.

120 metrů vysoký kolos v pohybu

Včera večer našeho času se na floridském kosmodromu rozjel pásový dopravník CT-2 (Crawler Transporter -2), což by samo o sobě nebylo nic mimořádného, ale v tomto případě měl na svým zádech naloženou mobilní odpalovací plošinu i s obslužnou věží. Ta prošla v minulých letech úpravami, aby mohla zajišťovat starty rakety SLS a dostala třeba nová obslužná ramena a nyní je již dokončena. Tento ověřovací vývoz míří na startovní rampu 39B, kam by sestava měla dorazit během dnešního dne. Pásový dopravník i plošina zde zůstanou několik dní – téměř sedm kilometrů dlouhá cesta zpět začne až zhruba 7. září. O den později pak sestava vjede do High Bay 3 budovy VAB.

Komety fotografované sondami k roku 2014. NASA/JPL/Emily Lakdawalla

TOP5: Blízká setkání kometárního druhu

Léto se chýlí k závěru a dává nám to pocítit i příroda. Věřme, že se i v září ohřejeme a že sucho už bude menší. Ještě předtím, než se konec prázdnin stane realitou, máme tu pro vás poslední letošní díl našeho seriálu TOP5. Pokud jde o výzkum komet, nemůžeme si pochopitelně klást za cíl podrobně se jím zabývat od dávné minulosti až po současnost. Řekli jsme si ale, že by bylo určitě zajímavé se podívat alespoň na ty komety, jejichž jádra byla fotografována kosmickými sondami. Historie tohoto výzkumu nesahá příliš do minulosti. Konkrétně do roku 1986, kdy byla zkoumána slavná Halleyova kometa. Poslední kometu máme také ještě v živé paměti díky sondě Rosetta a modulu Philae. Méně bulvární název dnešního dílu by tedy asi měl být Výzkum komet kosmickými sondami. Pojďme se tedy pokochat kometami pod drobnohledem kosmických sond.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.