sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Eutelsat

Francie více než zdvojnásobí svůj podíl ve společnosti Eutelsat na téměř 30 % v rámci navýšení kapitálu o 1,56 miliardy dolarů, které podpořilo několik akcionářů. Tím posílí plány francouzského operátora na obnovu jeho konstelace OneWeb.

W-4

Společnost Varda Space Industries se připravuje na vypuštění své čtvrté mise W-4 v rámci sdílené mise SpaceX. Společnost získala pětiletou licenci Federálního úřadu pro letectví.

Ocula

Společnost Firefly Aerospace plánuje nabídnout komerční službu Ocula určenou k zobrazování povrchu Měsíce pro použití vládami a společnostmi. Systém bude využívat dalekohledy z Národní laboratoře Lawrence Livermora s ultrafialovými a viditelnými senzory.

Starship S36

Během připrav na statický zážeh kosmické lodi Starship S36, společnosti SpaceX, došlo k mohutné explozi a zničení S36. Zatím není jasné, jak velké škody vznikly na testovacím zařízení a jeho okolí.

Články

Pozemské dvojče roveru Perseverance

Zatímco americké vozítko Perseverance uhání meziplanetárním prostorem vstříc rudé planetě, jeho pozemské dvojče se chystá na jízdu po planetě Zemi. Jedná se o plnorozměrovou inženýrskou verzi vozítka Perseverance – má šest kol, kamery a počítače pro autonomní jízdu. Nyní se již přesunulo do své garáže v kalifornské Jet Propulsion Laboratory. Testovací rover prošel 1. září zkušební jízdou, která proběhla bez většího zájmu v montážní hale, která připomíná spíše sklad. Nyní se již chystá na to, že vjede na Mars Yard – plochu, kterou pokrývá červený písek pokrytý kameny a dalšími překážkami jako jsou na Marsu.

Spouštíme stránku o přednáškách!

Vážení a milí čtenáři našeho webu. Od našeho založení si zakládáme na zpětné vazbě od Vás a snažíme se realizovat Vaše návrhy. Musím se však hluboce zastydět, když si uvědomím, že již dlouhé roky od Vás zaznívá jeden návrh, který jsme až doposud odbývali prohlášením: „Někdy bychom to rádi udělali, ale zatím nevíme kdy to bude.“ Že nevíte, o čem je řeč? Podle mého názoru nejčastěji zmiňovanou službou, o kterou by naši čtenáři stáli, je subdoména věnovaná přednáškám. Vážení a milí čtenáři, nyní Vám všem mohu s radostí oznámit, že Vaše čekání je u konce. Toužebně očekávaná subdoména je konečně k dispozici.

Vypustila Čína miniraketopán?

Podle neověřených informací byl při čtvrtečním startu rakety Dlouhý pochod 2F/T vypuštěn experimentální opakovaně použitelný kosmický letoun. Start proběhl z kosmodromu Ťiou-čchüan, konkrétně ze vzletové rampy LC43/91. Zajímavé je, že start proběhl v tajnosti – neexistují žádné oficiální fotografie ze startu a neznáme ani čas startu. Čínská média se omezila pouze na strohé vyjádření, že „testovací družice bude po určitou dobu na oběžné dráze a pak se podle plánu vrátí na místo přistání. Během tohoto období provede chystané ověření technologií pro opakované použití, aby poskytla technickou podporu pro mírové využití kosmického prostoru.“

Další evropská mise s umělou inteligencí

Raketa Vega vynesla tento týden 53 družic a mezi nimi byl i ɸ-sat-1 – první evropská mise pro sledování Země vybavenou umělou inteligencí. Nyní již probíhají přípravy na další inovativní družici se špičkovými technologiemi – ɸ-sat-2. 3. září vypuštěná družice, jejíž název se čte Fí-sat-1, má za úkol demonstrovat, jak mohou družicová data ve spojení s pokročilými digitálními technologiemi přinášet výhody uživatelům na Zemi – ať už jsou z komerční, průmyslové či vědecké sféry.

Umělecká představa družicové platformy Photon.

Kosmotýdeník 416 (31.8. – 6.9.)

Odbilo poledne a je tak čas si k nedělnímu obědu pochutnat i na aktuálním přehledu kosmonautických událostí, které nám přineslo uplynulých sedm dní. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním článku podívá na zajímavý start rakety Electron, kde si odbyla premiéru nová družicová platforma společnosti Rocket Lab, se kterou má společnost velké plány sahající až k Venuši! V dalších tématech se podíváme jak na start rakety Vega, která vynášela český dispenzer od společnosti SAB Aerospace, tak třeba na let Starship SN-6. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

spektr-r

Vesmírná technika: Spektr-R – Konstrukce a anténa

Dnes se opět podíváme na radioteleskop Spektr-R. Tentokrát se zaměříme na samotnou konstrukci sondy, použitou platformu, způsob komunikace a orientace v prostoru, i to jak bylo zajištěno bezpečné rozevření poměrně složité sestavy antény, která musela být pro vynesení na oběžnou dráhu sbalena, aby se vešla pod aerodynamický kryt nosné rakety. Dozvíte se i jednu perličku, která se váže k okamžiku startu mise.

Jak odolat chladu (nejen) u Měsíčních pólů?

Mnoho míst ve Sluneční soustavě jsou promrzlé lokality, které vyžadují, aby sondy, které se sem vydají, byly vybaveny ohřívači. Lunární mise Artemis mají mířit do oblasti jižního pólu našeho souputníka, kde teploty v průběhu lunární noci rapidně klesají. Nízké teploty ale čekají i na průzkumné sondy, které zamíří k cílům dále od Slunce – třeba na Jupiterův měsíc Europa, kde teploty ani na rovníku nikdy nevystoupají nad mrazivých – 162°C. Jeden z projektů NASA si proto dal za cíl vyvinout ozubená kola, která odolají těmto extrémním teplotám.

NASA hledá cesty k opravdu blízkému studiu Slunce

Projekt pojmenovaný Solar Surfing rozhodně není mise chystaná na start. Jedná se o základní předběžnou studii, kterou che NASA podpořit budoucí průzkumné mise, které by se mohly vydat mnohem blíže slunečnímu povrchu než kdy dříve. Kosmické agentury dnes mají k dispozici celou letku družic, jejichž jediným úkolem je sledování Slunce. Největší pozornosti se dostává sondě Parker Solar Probe, která po svém vypuštění v roce 2018 ustanovila rekord pro lidský objekt, který se nejvíc přiblížil ke Slunci. Heliofyzikové, kteří studují Slunce a jeho vliv na komplexní systém kosmického počasí, však nyní začínají nesměle pokukovat po takzvané přechodové oblasti. Tato velmi tenká vrstva láká vědce, ovšem nachází se velmi blízko povrchu Slunce. Parker Solar Probe se má při nejbližších průletech dostat ke Slunci na 6,4 milionu kilometrů. K tomu, aby bylo možné studovat přechodovou oblast, by se však hypotetická sonda musela dostat zhruba 8× blíže, tedy asi na vzdálenost 800 000 kilometrů!

Výzkum malých částic s velkými přínosy

Zubní pasty, 3D tisk, léky a detekce sesuvů materiálu na Marsu spolu na první pohled nemají nic společného. Přesto můžeme najít jednu věc, která tyto věci a jevy spojuje. Všechny totiž společně mohou využít pokroků ve výzkumu takzvaných koloidů, které se studují na Mezinárodní kosmické stanici. Jde o směsi tvořené droboučkými částicemi, které jsou rozptýlené v tekutině a mohou mít různé formy. Patří sem i různé přirozené směsi jako je mléko nebo bahnitá voda, ale i široké spektrum lidmi vyráběných produktů – od šamponů přes léky až po salátové dresinky. V některých koloidních roztocích se nachází vzácné částice, které jsou schopné vytvářet krystaly – ty by se daly využít k výrobě nejrůznějších materiálů.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.