sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Články
Start s telekomunikačními družicemi EchoStar 18 a BRIsat se musel několikrát odkládat. Největší odklad (o více než týden) nastal když předletová kontrola objevila problém na potrubí, které spojuje kryogenní horní stupeň se startovní rampou. Vadný kus byl vyměněn, ale to s sebou přineslo posun. Nyní je již všechno připraveno a nejsilnější evropský nosič je již připraven ke startu z kosmodromu v Kourou. Bude se na co dívat, protože díky celkové hmotnosti obou družic je 10 730 kilogramů, což je o 230 kilogramů více, než v případě dosavadního rekordu. Ten se samozřejmě vztahuje pouze k letům na dráhu přechodovou ke geostacionární (GTO) – například zásobovací lodě ATV byly samozřejmě výrazně těžší, ale mířily pouze na nízkou oběžnou dráhu. V tomto článku budete mít možnost celý start sledovat živě.
Na meteorology kdekdo nadává, když jim nevyjde předpověď. Jejich práce ale není vůbec snadná i když mají k dispozici nejrůznější údaje. Stále totiž nerozumíme zdaleka všemu. Když předpověď v našich zeměpisných šířkách nevyjde, tak se může tak maximálně stát, že zmokneme i když nám bylo slibováno modré nebe. Ovšem ve světě jsou oblasti, kde meteorologické předpovědi rozhodují bez velkého přehánění o životě a smrti. Řeč je o lokalitách, které jsou každý rok ohroženy řáděním hurikánů. Důkladně pochopit chování této obrovské masy vzduchu není vůbec snadné a předvídat její další vývoj je ještě těžší. Pomoc ale nabízejí družice na oběžné dráze.
V březnu jsme byli svědky bezproblémového startu ruské rakety Proton-M, která do meziplanetárního prostoru vystřelila první část evropsko-ruského projektu ExoMars. Sonda TGO a experimentální přistávací pouzdro EDM (Schiaparelli) doletí k Marsu v polovině října. Sestava se tedy v těchto dnech nachází zhruba v polovině své cesty, která měří téměř půl miliardy kilometrů. Nyní se Evropská kosmická agentura pochlubila prvním snímkem planety Mars z této mise. Fotku pořídila kamera CaSSIS umístěná na sondě TGO v době, kdy byla od Marsu vzdálená zhruba úctyhodných 41 milionů kilometrů.
Včera v 16:29 našeho času odstartovala raketa Falcon 9 od firmy SpaceX, na kterou čekal již třetí let na dráhu vyšší než nízkou za posledních 6 týdnů. Náklad o celkové hmotnosti přes 4 tuny tvořily hned dva telekomunikační satelity – Eutelsat 117 West B, který bude šířit signál po Latinské Americe a ABS 2A zaměřený na služby pro Jižní Asii a Rusko. Kromě tohoto primárního úkolu se ale čekalo, zda SpaceX dokáže na šňůrku úspěšných přistání v řadě navléknout i čtvrtý korálek. Zatímco družice úspěšně dosáhly oběžné dráhy, přistání prvního stupně se nezdařilo.
Pro někoho se už možná snažení firmy SpaceX začíná dostávat na úroveň stereotypu, ale pro většinu našich čtenářů jde stále o neuvěřitelně atraktivní momenty. Na startovní rampě číslo 40 na mysu Canavaral stojí raketa Falcon 9 v 1.2, pod jejímž aerodynamickým krytem se ukrývají telekomunikační družice Eutelsat 117 West B a ABS 2A. Jejich vynesení na oběžnou dráhu je sice hlavním úkolem mise, ale fanoušci kosmonautiky moc dobře vědí, že zhruba osm a půl minuty po startu nás čeká experimentální přistání prvního raketového stupně na mořské plošině, která kotví 680 kilometrů od pobřeží. V rámci našeho přímého, česky komentovaného přenosu máte možnost sledovat celou událost naživo.
V ledničce je chladno, v mrazáku ještě chladněji, ale ve srovnání s chladičem, který bude obhospodařovat jeden z přístrojů na připravovaném dalekohledu Jamese Webba jsou tato naše chladící zařízení téměř k smíchu. Neliší se od sebe ani tak rozměrově, jako určením – speciální chladič, který je prvním kosmickým exemplářem svého druhu, nebude pochopitelně chladit potraviny, ale místo toho pomůže zachytit slabounké světelné paprsky prvních hvězd, které se v našem vesmíru zrodily před miliardami let. Tento chladič, který vidíte na levé straně jako náhledovou fotku celého článku bude ochlazovat MIRI (Mid-Infrared Instrument), což je jeden ze čtyř přístrojů toužebně očekávaného teleskopu.
Kosmická loď Cygnus dopravila na konci března k Mezinárodní vesmírné stanici více než tři tuny nákladu včetně mnoha vědeckých experimentů. Nyní je již naložena nepotřebným materiálem a odpadky. Posádka ISS má dnes naplánováno oddělení zásobovací lodi od stanice – Američan Tim Kopra a jeho britský kolega Tim Peake by měli společnými silami loď vypustit z držení staniční robotické paže okolo 15:30 našeho času. Vysílání NASA TV by mělo začít zhruba o půl hodiny dříve. V tomto článku máte možnost sledovat celou operaci živě.
V našem seriálu jsme prošli první čtvrtstoletí výzkumu Venuše kosmickými sondami. Během tohoto období jsme zažili prvenství i neúspěchy. Poznali jsme základní charakteristiku atmosféry a podívali se na povrch planety. Začala vznikat první mapa povrchu včetně detailních záběrů. Výzkum Venuše se však samozřejmě nezastavil. Naopak, k pochopení geologie planety bylo třeba povrch zmapovat mnohem detailněji. NASA kvůli tomu připravila ambiciózní misi Magellan, která je symbolem současného poznání povrchu planety. Sonda startovala poněkud nezvyklým způsobem, totiž na palubě raketoplánu, ale to, jak si ukážeme, bylo v té době celkem běžné. Koneckonců nacházíme se v období vypuštění Hubbleova vesmírného dalekohledu, který byl také vynesen na palubě raketoplánu Discovery. A nejen Magellan se k Venuši vydal tímto způsobem.
Fanoušci kosmonautiky vědí, že maskotem Evropské kosmické agentury je malý zelený mimozemšťan jménem Paxi. ESA této postavy využívá především na akcích, kde jsou přítomné děti, protože s popularizací vhodnou formou je potřeba začít včas. Na YouTube kanále Evropské kosmické agentury jsou krátká animovaná videa, ve kterých Paxi vysvětluje dětem třeba to, jak vypadá Sluneční soustava, nebo co vlastně dokázala sonda Rosetta. Ještě lepší zprávou ale je, že tento seriál má několik jazykových mutací, mezi kterými nechybí ani čeština! Tomuto nápadu dáváme velký palec nahoru a těšíme se i na další videa, která podobně povedeně zpopularizují kosmonautiku.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
